Viktor Nikitič Lazarev
22. srpen 1897 – 1. únor 1976
Všem, kdo se někdy zajímal o dějiny byzantského, italského a ruského umění, jsou známy knihy a statě vynikajícího sovětského vědce Viktora Nikitiče Lazareva (1897–1976). Podobně jako F. I. Buslajev, N. P. Kondakov a D. V. Ajnalov zanechal výraznou a významnou stopu v ruské vědě. Byly mu vlastní výjimečný cit pro umění, rozsáhlá erudice, moderní badatelská metodologie a konečně talent jasně a pochopitelně vykládat své dojmy a soudy, čímž si získával nejširší okruh čtenářů: od úzkých specialistů v té či oné oblasti až po obyčejného zvídavého člověka.
O V. N. Lazarevovi existuje řada odborných prací, publikovaných převážně u příležitosti jeho životních jubileí a po smrti. Celkově tyto práce dobře charakterizují jeho plodnou vědeckou činnost, ale dosud nebyla vydána úplná bibliografie jeho prací, jež by byla velmi poučná pro novou generaci ruských i zahraničních historiků umění.