James Hilton Pořadí knih

Kdo ze čtenářů by se nepamatoval na svéráznou postavu starého profesora Chipse, na prostý, lidsky hřejivý příběh "Sbohem, pane profesore", který několik let před válkou náležel k nejčtenějsím a nejoblíbenějším knihám světa. Tato kniha, která v originále vyšla již v roce 1938, je volným, samostatným a dokreslujícím pokračováním tohoto proslulého románu; znovu se v ní vrací pan profesor Chipping, znovu ožívá staroslavná kolej v Brookfieldu. Není to román, spíš volně spojené črty, kapitoly vyplněné drobnými příběhy a kresbou charakteru několika anglických chlapců. Prostě a střízlivě, bez nejmenší snahy po výstřednosti, líčí Hilton život v anglické internátní škole a vyvolává v čtenáři pocit jistoty, pramenící z prostředí, kde snad dodnes žijí a učí lidé sympaticky konservativní, to znamená ne ztrnulí a ne kožení. Všichni, kdo se nechali okouzlit vzácnou epickou melodií Hiltonovy první slavné knížky, rádi vyslechnou její pokračování; "Díky, pane profesore," je kniha o dobrém člověku, napsaná pro dobré lidi, kniha plná laskavého vidění reality a klidné, nevykořeněné pohody.

Detektivní příběh z prostředí anglické školní koleje. Doslov Martin Hilský. 2., opr. vyd.

„Jak krátký je život a jak rychle míjejí okamžiky, na kterých záleží! A nelze tyto kouzelné chvíle zasaditi do rámce let; stojí mimo čas, jsou to tóny nikdy nedokončené symfonie o životě na tomto světě. Pouze na intensitě života záleží; čtyřicet let, celý lidský věk není ničímu srovnání s jistou chvílí, v které byl před námi zdvižen závoj zahalující krásu.“ Retrospektivně psaný román zachycuje osudy dvou lidí ve spojení s velkým železničním neštěstím nedaleko Londýna. Jde v něm o nonkonformistického duchovního Howeta Freemantla a dívku z puritánské rodiny Elišku, jež nečekaně sblíží osudová láska k hudbě.

Psychologické drama vojáka, který ve válce ztratí paměť a žije několik let bez vědomí o své minulosti, než se do ní po novém úrazu opět vrací.

Blíží se konec první světové války a hrdina George Boswell se ohlíží za svým osudem, neoddělitelně spjatým s osudy Boswellova ospalého anglického rodiště. V mládí George věděl, že má před sebou lákavější výhledy, než jaké mu nabízelo rodné město na severu Anglie. Jako uznávanýprávník a občanský vůdce měl schopnosti a charisma, které by mu umožňovaly zazářit na národní scéně. Jenže Boswell se musel rozhodnout mezi příslibem zářné budoucnosti a tím, že tu zůstane pro lidi, kteří na něj spoléhají. „Jak vzpomínáme“ je jak příběhem lidí neúprosně vtahovaných do současného světa a vytrhovaných ze svých lancashirských statků a továren, tak i oslavou nezlomného charakteru prosté anglické vísky.

Krátký román (nikoli však novela) poutá pozornost už několika generací. Autor jej napsal během jednoho mlhavého londýnského listopadového týdne roku 1933 a prvně jeji publikoval téhož roku ve vánočním čísle časopisu British Weekly. Odtud ho převzala americká revue Atlantic Monthly (duben 1934), která se také postarala o neobyčejně úspěšné knižní vydání, brzy poté následované vydáním v Anglii. Barvité a dojímavé děje této knížky spočívají na dvou základních pilířích: Především je to postava titulního hrdiny, středoškolského učitele, jehož pohnuté životní osudy sledujeme od sedmdesátých let devatenáctého století až do doby po první světové válce. A za druhé v podstatě vždy stejné, ale zároveň poznenáhlu se měnící prostředí menší provinční internátní střední školy, tolik se lišící od střední školy u nás i všude jinde vně Británie. Stárnoucí dorborsrdečný, svědomitý, vtipný a navýsost charakterní pedagog na jedné straně, pokaždé se obnovující mládí na straně druhé. Z této konfrontace vznikají situace a zápletky, které můžeme plným právem prohlásit za nesmrtelné.

Románová freska, uzavírající kapitolu ze života Dr. Corydona Wassella, se zakládá na skutečné události; jména jsou pozměněna, ale prosté hrdinství a ryzí lidství její hlavní postavy září barvami nikterak přílišně nanesenými. ( děj z roku 1942)

Rozsáhlý dobrodružný román z r. 1936 vypráví o osudu neúspěšného britského novináře Footerhilla v Rusku těsně před revolucí a po revoluci 1917.

Skupina čtyř lidí rychle opouští Indii v malém letadle, ale místo bezpečí se ocitají v neznámém osudu. Po nouzovém přistání v Himálaji umírá jejich pilot-únosce a oni se dostávají do zoufalé situace na zasněžené planině. Spásu jim přináší skupinka mnichů, kteří je odvádějí do kláštera v překrásném údolí. Avšak modravě zasněný svět bájného Šangri-La, kde mohou být věčně mladí, se brzy mění v rajské vězení. Lámové věří, že lidské utrpení lze odstranit potlačením touhy po životě a dosažením nirvány. Conway a jeho přátelé si mohou užívat duchovní požitky, ale pouze pod podmínkou, že se vzdají vazeb na vnější svět. Každý z nich vnímá toto zduchovnělé prostředí jinak. Zatímco Conway nachází útěchu v moudrosti lámaserie, Mallinson pociťuje její diktaturu a považuje Šangri-La za kruté vězení. Mladý Mallinson se zamiluje do Číňanky Lo-Tsen, členky císařské rodiny, která vypadá stále mladě. I když jsou v ráji, rozhodnou se utéct. Potřebují pomoc od Conwaya, který se musí rozhodnout, zda zůstane v tomto věčném ráji, nebo podpoří lásku, kterou považuje za beznadějnou.