Walter Tevis

Walter Stone Tevis Jr. (28.2.1928 – 8.8.1984) byl americký povídkář a romanopisec.
Narodil se v kalifornském San Francisku. Když mu bylo deset let, přestěhovala se jeho rodina do Kentucky, zatímco on musel po celý rok zůstat sám v sanfranciské nemocnici se srdečním zánětem. Na sklonku 2. světové války pracoval jako tesařský pomocník ve válečném námořnictvu. Poté dokončil bakalářské a magisterské studium angličtiny a začal pracovat jako učitel. V letech 1965 až 1978 vyučoval angličtinu a tvůrčí psaní na univerzitě v Ohiu, pak se až do své smrti věnoval povolání spisovatele. Zemřel na rakovinu plic 8. 8. 1984 v Richmondu ve státě Kentucky.

Jeho nejznámějším dílem je román The Hustler (časopisecky Playboy 1957, č. Hazardní hráč-Playboy 2/1992, knižně rozšířeno 1959), jenž byl v roce 1961 zfilmován do stejnojmenného oscarového snímku v režii Roberta Rossena s Paulem Newmanem v hlavní roli. Film byl u nás uveden pod názvy Biliárový král nebo Hazardní hráč. Studie hráčské vášně z prostředí zakouřených biliárových heren se dočkala volného pokračování v románu The Color of Money (1984). Ten byl zfilmován režisérem Martinem Scorsesem pod názvem Barva peněz opět s Paulem Newmanem (tentokrát cena Oscar za hlavní roli), jemuž v úloze mladého následovníka sekundoval Tom Cruise; film se bohužel s románovou předlohou dějově zcela rozchází. Oba romány vycházejí z autorovy vlastní zkušenosti, kdy během studií pracoval v biliárové herně. Zdá se, že se biliár stal jedním z Tevisových životních témat, ostatně do života hráčů nahlédl hned několikrát počínaje debutovou prací „The Best in the Country“ (Esquire 1954). Z románů mimo fantastiku zbývá jmenovat ještě The Queen\'s Gambit (1983), příběh osiřelé dívenky, ve které dřímá geniální šachový velmistr.

Do žánru vstoupil povídkou „The Ifth of Oofth“ (1957) v časopise Galaxy. Kratší práce shrnul do sbírky Far from Home (1981). Vedle titulní povídky, která vyšla v magazínu F&SF, jmenujme například nám známou povídku „The Big Bounce“ (Galaxy 1958, č. Hop – a skok!-Těžká planeta/Mladá fronta 1979 a Triton 2002) či další jako „The Apotheosis of Myra“ (Playboy 1980), „Rent Control“ (Omni 1979) a „Out of Luck“ (Omni 1980). Většinu z kratších prací publikoval nejprve koncem padesátých let a poté až o dvacet let později. Mezitím se v rámci science fiction prosadil románem The Man Who Fell to Earth (1963), tragickým příběhem mimozemšťana, jenž se na Zemi pokouší získat pomoc pro obyvatele nukleárními válkami zdevastované planety Anthea nabízeje výměnou výhody tamní vědy. Ačkoli se stává člověkem do té míry, jak mu to jen technologie a síla empatie dovolí, přesto naráží pouze na xenofobii, zášť a nezájem, což ho dožene až k alkoholickému sebezničení. Román se i přes své nesporné kvality stal skutečně slavným až po zfilmování v roce 1976 v režii Nicolase Roega. Film stojí na hereckém výkonu Davida Bowieho, jehož nikdy se neusmívající mimozemšťan je nezapomenutelnou postavou.

V románu Mockingbird (1980-nom. Nebula, č. Zpěv drozda/Svoboda 1986) je společnost pětadvacátého století za pomoci drog a duševní manipulace ovládána vlastními výtvory – roboty. Ústřední dvojice postav se nadvládě snaží vymanit. Protihráčem je jí nejdokonalejší, zároveň však poslední článek technického vývoje – robot deváté generace. Rozpoutává se souboj myslí, zápas mezi přirozenou a umělou inteligencí… Pochmurná vize budoucnosti je varováním před možným zneužitím vědy a techniky, přesto nepostrádá humanistické jádro – víru v člověka a jeho rozum a naději, že lidé, stejně jako hlavní hrdinové románu, odolají nesmyslné touze po sebezničení. Milionář z románu The Steps of the Sun (1983, č. Kroky slunce/Winston Smith 1993) se ve vlastní vesmírné lodi rozhodne zkoumat vesmír a najít záchranu pro Zemi zbavenou všech zdrojů energie. Je jediný, kdo se tváří v tváří nově nadcházející doby ledové nevzdá a bojuje o naději do budoucnosti, ačkoli se i on sám potýká s řadou osobních problémů.

Walter Tevis je autorem, jenž na ploše veskrze jednoduchého příběhu rád rozebíral sílu i slabiny člověka i celého lidstva, často využíval autobiografických prvků – ve všech jeho románech se například objevuje motiv závislosti na látkách poskytujících krátkodobé uspokojení a odpočinek od kruté reality, občas přitom sklouzával až k melodramatu, ale většinou se mu dařilo zobrazovat lidskost v reálné a velmi působivé podobě. Prvky science fiction jsou v jeho tvorbě většinou střídmé a vlastně i vedlejší, ale přesto důležité, protože hrají roli zdůraznění či kontrastu. Bylo by zajímavé sledovat jeho další tvorbu nebýt předčasné smrti... Doplňující informace hledejte na internetových stránkách www.waltertevis.com či v autobiografii My Life with the Hustler (2003) manželky Jamie Tevisové.