Owen Wister Životopis
Owen Wister se proslavil svými příběhy z amerického Divokého západu, které čerpaly z jeho vlastních zkušeností a hlubokého zájmu o kulturu a krajinu regionu. Jeho dílo, často zasazené do mýtické verze západní hranice, zkoumá témata spojená s ranými americkými osadníky a kovboji. Wister mistrně vykresluje postavy a prostředí, čímž čtenářům přibližuje jedinečnou atmosféru a legendy Divokého západu. Jeho romány definovaly žánr westernu a zanechaly nesmazatelnou stopu v americké literatuře.
Owen Wister (14.7.1860 Filadelfie - 21.7.1938 North Kingston, Rhode Island) byl americký romanopisec, povídkář, esejista a autor biografií. Díky svému románu The Virginian (1902, Virgiňan) je považován za zakladatele westernu z kovbojského prostředí.
Narodil se 14.7.1860 v Germantownu (část Filadelfie) v rodině úspěšného lékaře, který si přál, aby se stal bankéřem. V letech 1870–1873 žil s rodiči Evropě a chodil do základních škol v Anglii a ve Švýcarku. Po návratu studoval na střední škole v Concordu v New Hampshire a po jejím dokončení se zapsal na Harvardovu univerzitu. Během studia začal psát příspěvky pro studentský satirický časopis The Harvard Lampoon (Harvardský pamflet) a spřátelil se s pozdějším americkým prezidentem Theodorem Rooseveltem. Po ukončení studia roku 1882 se rozhodl studovat hudbu a strávil dva roky na konzervatoři v Paříži, ale otec jej roku 1884 povolal zpět do vlasti, aby si našel stálé zaměstnání. Po návratu pracoval krátce v bance v New York a roku 1885 začal podruhé studovat na Harvardu, tentokrát na Harvardově právnické škole (Harvard Law School). Studium ukončil v roce 1888 a pak provozoval ve Filadelfii právnickou praxi. Od roku 1891 by rovněž činný jako spisovatel.
Protože onemocněl neurastenií (nervovou slabostí) podnikal na radu svého lékaře zdravotní cesty na ranče ve Wyomingu i do jiných konců amerického Západu. Kultura a povaha těchto oblastí na něj zapůsobily natolik, že se rozhodl psát příběhy odehrávající se v tomto prostředí. V jeho odhodlání jej podpořilo i to, že se roku 1893 na cestě do Yellowstonského národního parku setkal a spřátelil s Frederikem Remingtonem, který maloval obrazy s tematikou Divokého západu. Roku 1895 vydal sbírku povídek Red Men and White (Rudoši a běloši), následoval román Lin McLean (1897) a po něm další sbírka povídek The Jimmyjohn Boss and Other Stories (1900). Roku 1902 pak vyšel jeho nejslavnější román The Virginian (Virgiňan), ve kterém vytvořil archetyp kovboje jako hrdiny a díky kterému je považován za zakladatele nového žánru, westernu s kovbojskou tematikou. Román byl napsán v knihovně Filadelfského klubu, kterého byl autor členem, je dedikován Roooseveltovi a převyšuje většinu pozdějších westernů od jiných autorů svou snahou o realistickou věrnost. Kniha se stala bestsellerem nejen v USA, ale i za hranicemi. Ve svém dalším díle se tématice Západu již příliš nevěnoval. Vydal několik dalších románů, sbírek povídek, básní a také biografie prezidentů Ulyssese S. Granta a Theodora Roosevelta. Od roku 1898 byl ženatý se svou sestřenicí Mary Channingovou, se kterou měl šest dětí (zemřela roku 1913 při porodu). Byl členem několika literárních společností a od roku 1914 i Americké akademie umění a věd. Zemřel 21.7.1938 na krvácení do mozku ve svém domě v Saunderstownu a je pochován na hřbitově Laurel Hill Cemetery ve Filadelfii.