Jiří Tywoniak

Jiří Tywoniak (* 30. 3. 1919, † 31. 7. 1995) Ocenění Blanický rytíř in memoriam (1999) za celoživotní dílo, zejména za jeho rozsáhlou celoživotní práci historika a archiváře, za významnou organizační, osvětovou, výchovnou a bohatou publikační činnost. Narozen 30. 3. 1919 v Lounech, zemřel 31. 7. 1995 v Benešově. Roku 1930 se s rodinou Jiří Tywoniak přestěhoval do Benešova, kde začal studovat na zdejším státním reálném gymnáziu. Mezi tamními profesory, kteří ho nejvíce oslovili, vynikli Josef Farka a především Josef Růžička, který mladého gymnazistu nadchl pro historii a vlastivědu. Svá gymnaziální studia Tywoniak ukončil v roce 1938. V tomtéž roce se zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde ovšem stačil ukončit pouhé dva semestry, než došlo k násilnému uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Léta druhé světové války prožil Jiří Tywoniak nejprve v pomocných úřednických místech, později jako učitel. V roce 1943 byl dokonce dočasně totálně nasazen v muniční továrně ve Vlašimi. Ihned po skončení války v roce 1945 se zapsal opět ke studiu na Univerzitě Karlově, tentokrát ovšem na Filozofické fakultě. Univerzitní studia ukončil po čtyřech semestrech v roce 1947, svou disertační práci Počátky průmyslové velkovýroby na Podblanicku však obhájil až v roce 1951 a v následujícím roce byl promován na doktora filozofie. V roce 1947 i díky pomoci univerzitního profesora Karla Stloukala nastoupil místo učitele v nově založeném státním reálném gymnáziu v Sedlčanech, kde jako pedagog působil do roku 1956. V roce 1956 začal působit jako vedoucí archivář v nově zřízené benešovské pobočce tzv. zemědělsko-lesnického oddělení Státního archivu Praha. Přes mnohé peripetie a nepřízeň "mocných", která se projevila zejména v období normalizace po roce 1968, zde působil až do svého odchodu na odpočinek v roce 1981.