Anne Franková byla židovská dívka, která se narodila v roce 1929 a proslavila se svým deníkem, který psala během druhé světové války. Její rodina se skrývala před nacisty v tajném přístavku v Amsterdamu od roku 1942 do roku 1944, kdy byli objeveni a deportováni do koncentračních táborů. Anne zemřela v roce 1945 v Bergen-Belsenu, krátce před osvobozením tábora. Její deník, publikovaný posmrtně jako "Deník Anny Frankové", se stal jedním z nejdůležitějších svědectví o hrůzách holocaustu a byl přeložen do desítek jazyků.
Po dvaceti pěti letech vychází zcela nový překlad deníku Anne Frankové. Poprvé v češtině s názvem, který svému dílu zamýšlela dát sama jeho autorka.
Deník v dopisech si Anne Franková vedla od 12. června 1942 do 1. srpna 1944. Psala si ho jen pro sebe až do chvíle, kdy na jaře 1944 vyslechla z vysílání londýnského Rádia Oranje projev nizozemského exilového ministra školství. Vyzýval, aby lidé po skončení války shromáždili a zveřejnili všechna svědectví o utrpení nizozemského lidu za německé okupace. Jako příklad uvedl mimo jiné deníky. Pod dojmem tohoto projevu se Anne Franková rozhodla, že po válce vydá knihu. Základem k ní měl být její deník.
Annelies Marie Franková (12. června 1929 – únor 1945) v roce 1933 s rodiči a starší sestrou Margot emigrovala z Německa do Amsterodamu. Od července 1942 se tu rodina skrývala v zadní části domu, který patřil otcově firmě, aby unikla pronásledování Židů. Dospívající Anne si psala od 12. června 1942 až do prozrazení úkrytu na začátku srpna 1944 deník. Po zatčení byla rodina deportována do koncentračních táborů v Německu a na území dnešního Polska, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec Annin deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků, zdramatizován a zfilmován.
Anne Franková si vedla deník v dopisech od 12. června 1942 do 1. srpna 1944. Psala si ho jen pro sebe až do chvíle, kdy na jaře 1944 vyslechla z vysílání londýnského Rádia Oranje projev nizozemského exilového ministra školství. Vyzýval, aby lidé po skončení války shromáždili a zveřejnili všechna svědectví o utrpení nizozemského lidu za německé okupace. Jako příklad uvedl mimo jiné deníky. Pod dojmem tohoto projevu se Anne Franková rozhodla, že po válce vydá knihu. Základem k ní měl být její deník.
Od května 1944 začala deník přepracovávat a přepisovat, zanášela do něj opravy, vynechávala pasáže, které nepovažovala za dostatečně zajímavé, a jiné po paměti připisovala. Současně pokračovala v psaní původního deníku (badatelé ho později nazvali verze A – na rozdíl od přepracovaného deníku, který se označuje jako verze B). Poslední zápis Anne Frankové je z 1. srpna 1944. Již 4. srpna všech osm obyvatel úkrytu zatkla tzv. zelená policie. Pomocnice ve skrývání Miep Giesová s Bep Voskuijlovou Anniny zápisky hned v den zatčení odnesly do bezpečí. Miep Giesová je uložila v zásuvce svého psacího stolu, a až když se potvrdilo, že Anne věznění v koncentračním táboře nepřežila, předala je, aniž je četla, Anninu otci Ottovi Frankovi. Otto Frank se po zralé úvaze rozhodl, že splní přání své zemřelé dcery a zápisky vydá knižně. Za tím účelem sestavil z obou Anniných verzí, původní (verze A) a vlastnoručně přepracované (verze B), zkrácenou třetí verzi (C). Aktuálně po celém světě vydávanou, autorizovanou verzi připravila z pověření basilejského Fondu Anne Frankové německá spisovatelka a překladatelka Mirjam Presslerová. Převzala Frankův výběr záznamů z verze C a doplnila jej pasážemi z deníkových verzí A a B.
Nový, celkem už třetí překlad deníku do češtiny, pořídila Magda de Bruin Hüblová. Vrací se k názvu, jejž si Anne pro svoji zamýšlenou knihu přála a s nímž vychází deník v nizozemštině. Ke svému pojetí překladu napsala Magda de Bruin Hüblová: „K deníku Anne Frankové lze při překládání přistupovat dvěma způsoby: jako k dokumentu, což vyžaduje co nejpřesnější překlad, nebo jako k literárnímu dílu, což umožňuje jisté uhlazení textu s ohledem na mladé čtenáře. Protože se nový překlad má stát součástí souborného vydání díla Anne Frankové, v němž poprvé v češtině vyjdou i autentické, ,neučesané verze A a B, přiklonila jsem se k první možnosti. Můj překlad tak zachovává víc než předchozí české překlady zvláštnosti předlohy.“
3., opravené vydání
Deník Anny Frankové, který si vedla v letech 1942–1944 do doby než byl prozrazen její úkryt a byla odvlečena do koncentračního tábora v Bergen-Belsenu, kde i zemřela.
Zajímavý kulturně historický dokument, který je závažnou ilustrací nacistického pronásledování Židů za druhé světové války očima čtrnáctileté dívky. 3. vydání, v SNDK první 13-026-66
K písemné pozůstalosti Anne Frankové patří také její Knížka povídek, kterou později začala přepisovat spolu s příhodami ze zadního domu do zvláštního, velkého sešitu v pevných deskách. Na první stránku nadepsala: "Povídky a příhody ze zadního domu, vylíčila Anne Franková". Kniha tedy obsahuje dvě kategorie textů, povídky a autobiografická vyprávění, která popisují pobyt rodiny v úkrytu. Nejranější příběh má datum 8. prosince 1942, poslední příběh je datován 12. května 1944.
Publikace zahrnuje všechny známé texty Anne Frankové, včetně všech verzí jejího deníku, povídek, pokusu o román, korespondence, výpisků z oblíbených knih a "knížky o Egyptě". Obsahuje také bohatou fotografickou přílohu. Dosud vyšlo pouze ve čtyřech světových jazycích, české znění je přeloženo z nizozemského originálu vydaného v roce 2013. Kniha obsahuje tři odborné práce, které přibližují historický kontext Annina života a života rodin, jež se ukrývaly před nacismem. Dále se zabývá historií vydávání deníku, reakcemi na něj a popíračskými útoky na jeho pravost, včetně podrobného seznamu literatury obohaceného o české prameny. Česká verze přináší také vysvětlivky a postřehy z aktuálních výzkumů o Anne Frankové. Anne je známá jako autorka deníku, který psala během ukrývání od června 1942 do srpna 1944 v Amsterdamu. Její příběh se stal symbolem odporu proti holocaustu a boje proti diskriminaci. Deník, vydávaný pro široké publikum, tvoří jen menší část jejího písemného odkazu. Textologické otázky spojené s čtenářským vydáním deníku jsou také málo známé. Každé verzi deníku předchází podrobný popis s vysvětlením časových souvislostí a důvodů vzniku verzí.
Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu. V průběhu dvou let 1942 až 1944, od svých třinácti do patnácti roků, zaznamenává dívka své úvahy, zážitky, pocity a drobné všední události, jak je přinášel život ve stísněném prostoru bez možnosti soukromí. Nakonec byl úkryt rodiny prozrazen a všichni jeho obyvatelé odsunuti do koncentračního tábora. Z celé rodiny přežil pouze dívčin otec, který také po válce korigované deníky své dcery vydal. Kniha pak byla po letech znovu vydána v úplné podobě.
The Diary of a Young Girl, also known as The Diary of Anne Frank, is a book of the writings from the Dutch language diary kept by Anne Frank while In 1942, with zis occupying Holland, a thirteen-year-old Jewish girl and her family fled their home in Amsterdam and went into hiding.The family was apprehended in 1944, and Anne Frank died of typhus in the Bergen-Belsen concentration camp in 1945. In her diary Anne Frank recorded vivid impressions of her experiences during this period. By turns thoughtful, moving, and amusing, her account offers a fasciting commentary on human courage and frailty and a compelling self-portrait of a sensitive and spirited young woman whose promise was tragically cut short. The diary was retrieved by Miep Gies, who gave it to Anne's father, Otto Frank, the family's only known survivor, just after the war was over. The diary has since been published in more than 60 languages.
