Dobové fotografie dnes již zaniklých a změněných míst, ulic a usedlostí Břevnova. Největší část je věnována Břevnovskému klášteru, jeho zahradě, hřbitovu a blízkým usedlostem. Zdokumentována je Poutní cesta do Lorety v Hájku a kaple, které cestu lemovaly. Nechybí obora a letohrádek Hvězda či památník na Bílé hoře. Dále publikace obsahuje fotografie a plány prvního pražského sídliště na Břevnově, zobrazuje novější sídliště Petřiny i výstavbu stadionů. Kniha přibližuje fotografiemi i slovem také běžný život obyvatel. V příloze sumarizace v angličtině a dva plány z roku 1840 a 1938.
Hřbitovy jsou místem, které vždy přitahovalo pozornost mnoha lidí, a to je jen pro svůj vlastní účel, ale také pro svůj klid a mnohdy umělecky vyvedené náhrobky. A právě posledně zmíněnému, speciálně pak litinovým funerálním plastikám, se věnují autoři této publikace. Zaměřili se na hřbitovy v Brdech a blízkém okolí, a tak spolu s nimi můžeme objevit mnoho zajímavých zákoutí, která rozhodně stojí za návštěvu.
Publikace vyšla při příležitosti stejnojmenné výstavy v Clam Gallasově paláci (proběhla na přelomu roku 2011/2012). Výstava se snažila vystihnout kulturní a společenský život Prahy ve druhé polovině osvíceného 18. století. Tato publikace přináší třináct statí na stejné téma (Praha vdobě rokoka) a od různých autorů. Stati se věnují městské správě a radním elitám, cechům a řemeslům, rokoku v různých druzích umění, uměleckému řemeslu a vybavení bytových interiérů, životnímu stylu a válkám a pohromám v 18. století. Každá stať má vlastní obrazový doprovod a seznam použité literatury. Volnou přílohou publikace je seznam všech 526 exponátů výstavy.
Publikace je souhrnem poznatků z dlouhodobého výzkumu funerální litiny na Podbrdsku a v okolí a srovnáním zdejší specifické uměleckořemeslné železářské produkce se slévárnámi na Moravě, v Německu a Rakousku.
Kniha vzájemnou sepjatostí uměleckého slévání napříč Střední Evropou a důkladně mapuje rozšíření těchto artefaktů nejen na Podbrdsku (Komárov, Holoubkov, Klabava, Rožmitál aj.) a v jeho okolí (Nový Jáchymov, Nižbor, Sedlec, Plasy), ale i na Moravě (Blansko, olomoucké železárny) a taktéž v bývalém Prusku (zejména Berlín a Gliwice) a v Rakousku (především poutní Marienthal). Všímá si nejen typologie a ikonografie, ale studuje také staré výrobní vzorníky a práci jednotlivých sochařů, modelérů a uměleckých slévačů, často migrujících mezi jednotlivými podniky. Na základě takto objasněných vztahů pak vytváří podrobný atlas funerální litiny v terénu s velkou databází fotodokumentace netoliko přímo v knize, ale i na CD k ní přiloženém. Zajímavý je i exkurz do historie jednotlivých sléváren a za jejich tvůrčími i manažerskými osobnostmi. Přináší také srovnání, jak se v jednotlivých zemích i krajích dnes chováme k tomuto odkazu minulých generací a nabízí též určitý návod k jeho ochraně.
