Tato kniha předního českého amerikanisty a literárního historika se tématicky vztahuje k otázkám plurality americké literatury a kultury, zejména k místu americké černošské menšiny v daném kontextu, k nástupu modernismu v americké kultuře a literatuře, zejména v poezii.
Listopad 1989 změnil život celé naší společnosti a prakticky i každému jednotlivci. Mně určitě. Zcela nečekaně jsem se stal rektorem naší univerzity. Politické změny, tedy 'sametová revoluce' nabídla novému, demokraticky zvolenému vedení školy veliké možnosti pro její transformaci, a to ve všech směrech. Zcela viditelně univerzita rostla. Současně bylo třeba hlídat, aby kvantita neohrozila kvalitu studia. Objevovaly se stále nové problémy a bylo třeba je vlastně za pochodu řešit. Když jsem v únoru 1997 předával klíče k rektorské pracovně svému nástupci, měl jsem docela dobrý pocit, že se mnohé podařilo. A samozřejmě jsem byl a nadále jsem své alma mater a osudu vděčný za příležitost být u toho, jak Univerzita Palackého vstupuje do historicky třetího období své existence.
I když historie potvrzuje, že Amerika byla od svých novodobých počátků národnostně, rasově a etnicky pluralistická, trvalo dlouho, než si to sama byla ochotna přiznat. Bílý proud americké společnosti byl dlouho považován za Ameriku celou a rozhodující. Nejvýraznější odlišná menšina, černoši, zůstávala společensky a kulturně neviditelná. Knížka esejů sleduje nesnadnou cestu černých Američanů z otroctví, ze světa bezpráví a diskriminace. Taková jsou také častá témata nejranější afroamerické kultury a literatury. Od počátků světského a náboženského folkloru a (auto)biografických vypovědí se černošští autoři s vývojem společnosti a literatury posouvají stále více z marginální pozice do samotného centra a přispívají tak ke zviditelnění vlastních lidí, ale i k pravdivějšímu obrazu celé Ameriky.
Ve skoro dvou desítkách kapitol nabízí monografie odborné pohledy na výskyt a vývoj modernismu v literaturách Evropy, obou Amerik a v některých zemích Asie. Jednotlivé kapitoly potvrzují, že je modernismus pojem stále diskutovaný a dalším diskusím otevřený. Právě srovnávání odlišných pohledů i názorů na tento kulturní fenomén může přispět k jeho plnějšímu vnímání a chápání. K tomu chce přispět i tato kniha, která předkládá k úvaze bohatý materiál a upozorňuje na odlišné kontexty a výchozí pozice, z nichž modernistické tendence v jednotlivých národních či regionálních literaturách vyšly.
Studii filozofa kultury George Steinera o ideových pilířích Evropy doplňují texty interpretující dané dílo. Jeho výklad Evropy vychází z jistých principů humánní tradice, která zdůrazňuje roli kultury pro lidský život. Ve světě posedlém vražedným fundamentalismem má právě západní Evropa výsadu prosadit světový humanismus. Zde spočívá úkol lidského ducha a intelektu. Sborník příspěvků českých i zahraničních autorů interpretuje Steinerův text o Evropě.
Objevný výbor z poezie jedné z určujících osobností americké poválečné literární scény se soustřeďuje na dosud nepříliš akcentovanou lyrickou tvář Ginsbergova básnického odkazu. V zasvěceném doslovu poukazuje editor na autorovo místo v kontextu světové lyriky i na to, čím jeho radikální přístup k literárním, obecně kulturním i společenským konvencím tento kontext nesmazatelně poznamenal.
Jde o otřesný až hrůzný portrét duševní a morální degradace jižanské rodiny Compsonů v prvních desetiletích 20. století. Složitou vyprávěcí technikou (proudy vědomí, časté střídání časových rovin) i kompozicí (například část příběhu poslední generace rodu vypráví syn idiot) seznamuje Faulkner čtenáře se světem čtyř dětí alkoholika a jeho neurotické ženy. Název knihy je symbolicky převzat z Shakespearova Macbetha.
Leslie Marmon Silková, autorka s indiánskými, mexickými a bělošskými předky hlásící se ke komunitě rezervace Laguna v Novém Mexiku, v níž vyrůstala, na sebe upozornila už začátkem sedmdesátých let jako talentovaná básnířka a románem Obřad se krátce nato definitivně prosadila jako přední představitelka americké indiánské literatury. Oproti svým předchůdcům zaujala Silková formální i myšlenkovou vyspělostí, především však ambiciózní snahou spojit ve svém díle umělecké i rituální významy a vytvořit tak celek, jenž by nerozlišoval mezi estetickým a terapeutickým působením promluvy, ale naopak oživil kouzelnou moc přisuzovanou příběhům starou indiánskou tradicí. Válečný veterán Tayo, hlavní protagonista rámcového děje složitě stavěného románu, podstupuje po návratu na rezervaci terapeutický rituál, jenž mu má pomoci osvobodit se od trýznivých vzpomínek na válečné události a obnovit ochabující vůli k životu. Příběh, který Tayovi předepisuje starý šaman Betonie jako součást léčivého obřadu, se postupně spojuje s vnějším dějem v neobyčejně působivou syntézu, odrážející autorčino komplexní kulturní cítění a víru v magický účinek slova. Kniha Obřad je řazena k nejvýznamnějším dílům amerických etnických autorů i moderní americké prózy vůbec.
Kniha o výstavě k 50. výročí obnovení univerzity v Olomouci.
