Tato kniha předního českého amerikanisty a literárního historika se tématicky vztahuje k otázkám plurality americké literatury a kultury, zejména k místu americké černošské menšiny v daném kontextu, k nástupu modernismu v americké kultuře a literatuře, zejména v poezii.
Listopad 1989 změnil život celé naší společnosti a prakticky i každému jednotlivci. Mně určitě. Zcela nečekaně jsem se stal rektorem naší univerzity. Politické změny, tedy 'sametová revoluce' nabídla novému, demokraticky zvolenému vedení školy veliké možnosti pro její transformaci, a to ve všech směrech. Zcela viditelně univerzita rostla. Současně bylo třeba hlídat, aby kvantita neohrozila kvalitu studia. Objevovaly se stále nové problémy a bylo třeba je vlastně za pochodu řešit. Když jsem v únoru 1997 předával klíče k rektorské pracovně svému nástupci, měl jsem docela dobrý pocit, že se mnohé podařilo. A samozřejmě jsem byl a nadále jsem své alma mater a osudu vděčný za příležitost být u toho, jak Univerzita Palackého vstupuje do historicky třetího období své existence.
I když historie potvrzuje, že Amerika byla od svých novodobých počátků národnostně, rasově a etnicky pluralistická, trvalo dlouho, než si to sama byla ochotna přiznat. Bílý proud americké společnosti byl dlouho považován za Ameriku celou a rozhodující. Nejvýraznější odlišná menšina, černoši, zůstávala společensky a kulturně neviditelná. Knížka esejů sleduje nesnadnou cestu černých Američanů z otroctví, ze světa bezpráví a diskriminace. Taková jsou také častá témata nejranější afroamerické kultury a literatury. Od počátků světského a náboženského folkloru a (auto)biografických vypovědí se černošští autoři s vývojem společnosti a literatury posouvají stále více z marginální pozice do samotného centra a přispívají tak ke zviditelnění vlastních lidí, ale i k pravdivějšímu obrazu celé Ameriky.
Ve skoro dvou desítkách kapitol nabízí monografie odborné pohledy na výskyt a vývoj modernismu v literaturách Evropy, obou Amerik a v některých zemích Asie. Jednotlivé kapitoly potvrzují, že je modernismus pojem stále diskutovaný a dalším diskusím otevřený. Právě srovnávání odlišných pohledů i názorů na tento kulturní fenomén může přispět k jeho plnějšímu vnímání a chápání. K tomu chce přispět i tato kniha, která předkládá k úvaze bohatý materiál a upozorňuje na odlišné kontexty a výchozí pozice, z nichž modernistické tendence v jednotlivých národních či regionálních literaturách vyšly.
Kniha obsahuje jak syntetické kapitoly zkoumající projevy plurality v americké, brazilské, francouzské, ruské, skotské a španělské literatuře, tak i studie o význačných autorských osobnostech literatury, filmu a komiksu jako Allen Ginsberg, Akira Kurosawa, Sam Peckinpah a Will Eisner. Snahy o uznání multikulturní reality vedly v národních literaturách a v umění obecně ke zviditelnění dříve opomíjených nebo marginalizovaných kulturních projevů, ale také ke vzniku nových synkretických forem, které vzešly ze společné existence či vzájemného působení různých kultur.
6. přednáška z cyklu Vědeckopopulárních přednášek významných absolventů Univerzity Palackého v Olomouci pořádaných za podpory statutárního města Olomouce, konaná 19. března 2008. Cílem přednášek je udržovat a rozvíjet kontakty s významnými absolventy UP, veřejně proslulými v oblasti vědy, kultury a umění či v politické nebo podnikatelské sféře, šířit povědomí o jejich příslušnosti k UP a o jejich vazbě na město Olomouc.
Studii filozofa kultury George Steinera o ideových pilířích Evropy doplňují texty interpretující dané dílo. Jeho výklad Evropy vychází z jistých principů humánní tradice, která zdůrazňuje roli kultury pro lidský život. Ve světě posedlém vražedným fundamentalismem má právě západní Evropa výsadu prosadit světový humanismus. Zde spočívá úkol lidského ducha a intelektu. Sborník příspěvků českých i zahraničních autorů interpretuje Steinerův text o Evropě.
Objevný výbor z poezie jedné z určujících osobností americké poválečné literární scény se soustřeďuje na dosud nepříliš akcentovanou lyrickou tvář Ginsbergova básnického odkazu. V zasvěceném doslovu poukazuje editor na autorovo místo v kontextu světové lyriky i na to, čím jeho radikální přístup k literárním, obecně kulturním i společenským konvencím tento kontext nesmazatelně poznamenal.
Jde o otřesný až hrůzný portrét duševní a morální degradace jižanské rodiny Compsonů v prvních desetiletích 20. století. Složitou vyprávěcí technikou (proudy vědomí, časté střídání časových rovin) i kompozicí (například část příběhu poslední generace rodu vypráví syn idiot) seznamuje Faulkner čtenáře se světem čtyř dětí alkoholika a jeho neurotické ženy. Název knihy je symbolicky převzat z Shakespearova Macbetha.
