Jáchym Topol Knihy

Druhé, rozšířené vydání, které vychází k výročí 25ti let existence populární rockové skupiny Psí vojáci. Texty Filipa a Jáchyma Topolových, předmluva Vratislava Brabence ze skupiny Plastic People. Sestavil a historii skupiny sepsal J. Riedel.

Spisovatel Jáchym Topol je pro své osobité vidění věcí mnohými řazen k nejrespektovanějším a stylotvorným osobnostem současné české literatury. Rozhovor se kromě Topolovy literární tvorby dotkne i jeho vzpomínek z dětství, momentek ze studií, z blázince, z příležitostných zaměstnání, ale i cest po světě. Topol je nejen nadšený a citlivý pozorovatel okolního světa, ale je především vypravěč příběhů. Jeho výprava do vlastní minulosti je stejná jako jeho autorské texty - živočišná, barevná, plná otázek a překvapivých nálezů.

Pečlivě vybrané fotografie Karla Cudlína, známého fotografa střední generace, podávají obrazové svědectví o životě v Čechách a v celé východní a střední Evropě v posledních třiceti letech. Autorovo vyprávění o snímcích a situacích, které zachycují, zaznamenal a převyprávěl Jáchym Topol.

Fotografie Pavla Hrocha a esej Jáchyma Topola zaznamenávají divoká léta po sametové revoluci v Praze, vzrušené období oslav nově nabyté svobody o pádu komunistického režimu v Československu. Emoce se z intimní zóny vnitřního exilu obyvatel dostaly na ulici, společně s mnoha potlačovanými tématy i recidivisty propuštěnými po prezidentské amnestii. Zmatek se mísí s radostí, chutí dělat vše, co se dřív nesmělo, bez řádu a pravidel, a jen s abstraktními a idealizovanými cíli. Pandánem souboru fotografií z porevoluční Prahy jsou snímky z demonstrací v Západním Berlíně, kde levicoví radikálové pod vlajkou Mao Ce-tunga spílají kapitalismu, a fotografie z protivládních demonstrací volajících po starých pořádcích v Moskvě. To vše byla střední a východní Evropa raných devadesátých let, plná euforie, iluzí a paradoxů.

Fotografie Gabiny Fárové. Válečný cyklus Manévry fotila Gábina Fárová v létě a na podzim 2006/07 Hasselbladem na klasický černobílý film.

Básník a prozaik Jáchym Topol se v uplynulých třech desetiletích uplatňoval též na poli žurnalistiky. Jako redaktor je spojen s časopisy Jednou nohou / Revolver Revue, Sport, Informační servis a Respekt, později se několik let podílel na chodu kulturní rubriky Lidových novin. Coby reportér, recenzent, komentátor, glosátor a esejista přispíval i do mnoha dalších periodik. Kniha Výstup Jižní věží nabízí v chronologickém pořadí obraz různých poloh vývoje jeho novinářské práce. Odhaluje témata, která ho trvale přitahují a k nimž se opakovaně vracel, a mimo jiné tak rozkrývá zajímavé vazby mezi Topolovým rukopisem publicistickým a beletristickým. Výbor uspořádal Ivo Říha ve spolupráci s autorem. Součástí svazku je úplná bibliografie publicistických textů Jáchyma Topola.

Ročenka TAHY prezentuje literární tvorbu, dokumenty a odborné statě týkající se východních Čech, ale zaměřuje se také na obecnější otázky celonárodní a světové. Kromě tří základních tematických bloků – beletristického, dokumentárního a odborného – obsahuje rovněž Zápisník, informující o aktuálních kulturních událostech doma a ve světě, a Recenzní přílohu, přinášející hodnocení domácích i zahraničních literárních děl nebo odborných publikací. Druhá edice ročenky se zaměřuje tematicky na duchovní aspekty současného kulturního života v Čechách i v zahraničí. Všechny příspěvky osvětlují spiritualitu v různých souvislostech, které vyvstávají v rámci mnohých žánrů literatury, historiografie a publicistiky.

Básnická sbírka, obsahuje cykly Náhodnejch 23, Vlhký básně a jiný příběhy, Krajina s Indiánama.

Písňové texty a zhudebněné básně 1979 - 2021. Desítky písňových textů Jáchyma Topola z let 1979 až 2021 dosud nebyly edičně zpracovány a souhrnně vydány. Náročného edičního úkolu se ujal Petr Ferenc, který shromáždil všechny Topolovy písňové texty, roztřídil je, sestavil, okomentoval a doplnil úplnou diskografií. Topolovy písňové texty - mimo jiné pro skupiny Národní třída, Psí vojáci, pro Moniku Načevu a Davida Kollera - snesou všechna kritéria poezie určené ke čtení, od níž se liší jen velmi málo. Právem lze tedy tento svazek považovat za plnohodnotný svazek Topolových básní. Divokost, bohatá obraznost, společenská i intimní témata – to vše se spojuje v tomto velmi poutavém a objevném svazku v jeden celek. Text doprovází množství dobových fotografií.

Prvotina Jáchyma Topola patří k nejpřekládanějším polistopadovým českým románům. Jde o osobitou výpověď o životě v bývalém Československu na konci 80. a počátku 90. let 20. století. Mnohovrstevné vyprávění začíná útěky Němců přes Československo na západ, pokračuje listopadovou revolucí, dotýká se rasismu, kriminality, narkomanie a dalších společenských jevů, které přinesla překotná doba a které zasáhly především mládež. Vyprávění nemá souvislou linii, často jde o kupení dojmů a působivých obrazů se spoustu literárních citací.... celý text

Autobiografická kniha jednoho z nejuznávanějších polských prozaiků je svědectvím o životním stylu party mladých lidí, o jejich hudebních zálibách, literárních láskách a posedlosti alkoholem v Polsku na přelomu let sedmdesátých a osmdesátých, v zemi chudší a drsnější, ale také paradoxně svobodnější, než bylo tehdejší Československo. O tom, jak se Stasiuk (1960), vojenský zběh, vězeň a zběsilý příslušník varšavského undergroundu, stal jedním z nejvýše ceněných polských prozaiků, překládaným do mnoha světových jazyků, se samozřejmě v knize nedozvíme skoro nic. Stasiuk nepíše sám o sobě: důsledně používá generační "my" a jeho text je spíše velkou mozaikou reálií zvrhlé doby, která se jako každá prožitá minulost postupně stává "krásnou", v níž život na okraji a "mimo" oficiální společnost znamenal opravdovost, bezprostřednost každého setkání, hovoru, cesty, kdy hodnoty dané vnitřní svobodou byly nebývale stálé. Tato nesmírně čtivá „předčasná“ autobiografie také potvrzuje, jak otevřená byla i Stasiukova generace vůči české kultuře. A nejen kultuře: „Ve chvílích nečekaných vzletů jsme chtěli být Čechy. Kouřit české cigarety, pít české pivo a legendární becherovku. A rum. Češi pořád a při každé příležitosti pili rum. My jsme jako měli těch pár kilometrů mořského břehu a fregatu Dar Pomoří, ale rum se jako národní chlast neujal.“ S doslovem Jáchyma Topola "Jak jsme táhli za Stasiukem".

Výbor textů Jáchyma Topola z let 1980-1984, jehož základ tvoří básně z trojice samizdatových, tiskem nikdy nevydaných sbírek Eskymáckej pes (1982), Stěhovavá tvář (1983) a Noty pro podzimní bytost (1984), ukazuje básníka a prozaika v samých počátcích jeho tvorby, avšak s již vyhraněnou autorskou poetikou. Vybrané básně i jeden z jejich prozaických protějšků, povídka Venezuela z téže doby, se vyznačují bezprostředně naléhavou intonací, sugestivním vykreslením všudypřítomné tísnivé atmosféry, prosvěcované pouze intenzivními básnickými obrazy, pestrým rejstříkem charakteristických motivů (mezi nimiž přední místo zaujímají ritualizované zápasy s krutostí světa i s vlastními démony) a také zřetelným sarkastickým nadhledem. Texty výboru Děsivý spřežení tak v jádru obsahují rysy podstatné pro budoucí podobu Topolovy literární tvorby.

Nový román známého básníka a prozaika, autora románů Sestra, Anděl a Noční práce. Topol v románu účtuje s traumatem osmašedesátého roku metodou brutální grotesky, která vyústí v rozpoutání třetí světové války v české kotlině. Jeho hrdinům chybí heroismus, o to víc oplývají malicherností, rasismem a nedostatkem vyšších ideálů. Prostřednictvím dětského vypravěče jsou zde zachyceny mezilidské vztahy bez jakéhokoli soucitu. Sledujeme pokřivené vlastenectví s mnoha neblahými vedlejšími dopady. Autora zajímá ponížené dětství, sourozenecká oddanost a válka v jakékoli podobě. Zobrazuje lidi jako hračky někoho jiného, aniž by přitom tušili, že jsou nástrojem k dosažení cizích cílů. K absurdnímu vyznění příběhu přispívá "socialistický cirkus" jako zdroj nejneuvěřitelnějších příhod a vztahů, zčásti fantazijních. Román je karikaturou válečného hrdinství a hrdinů, převrácením vžité interpretace těchto hodnot, o nichž se nikde veřejně nepochybuje, ačkoli ve skutečnosti v sobě skrývají temné jádro. Kniha zvítězila v anketě Lidových noviny Kniha roku 2005 .

Topolovy verše se nepokouší zastírat rozhořčení mladého člověka nad stavem společnosti a jeho svébytná poetika je projevem talentovaného básníka. ISBN 978-80-7108-122-7 (dotisk)

Povídky jsou vybrané z několika antologií, které byly sestaveny a vydány v USA. Jedná se o úlomky mythologií, o krátké příběhy plné nadpřirozených sil, vlastností a schopností lidí, zvířat a celé přírody vůbec.

Nervní atmosféra polistopadové Prahy, nervní hrdina, nervní příběh a nervní jazyk: tyto atributy zdobí ranou prózu Jáchyma Topola, jež vyšla poprvé v roce 1993 v literárním časopise Revolver Revue. V té době byl autor považován za jednu z velkých nadějí české prózy; dnes je v nevděčné pozici žijícího klasika, autora div ne čítankového, na jehož novou prózu dychtivě čekají čtenáři i kritici.

Anděl, novela o výseku našeho "nového krásného světa", po změně režimu, kdy kdekdo nadával na tu dobu předešlou, ale ta jen na povrch vyplavila nelichotivý obraz lidské společnosti v které žijeme. Topol nenapsal žádnou sociologicko-kriminalistickou studii o smíchovském podsvětí, nýbrž silnou, napínavou prózu o osudu mladého člověka, který za svou náhodně vzniklou tvořivou schopnost platí svou vlastní krví. Z Faustovského dilematu se osvobozuje destruktivním činem.... celý text

Třetí román Jáchyma Topola evokuje v příběhu dětí přízračný svět české vesnice sklonku šedesátých let, je ovšem zejména nadčasovým románem archetypálním - zobrazením různých podob zla (společenského i osobního) a hledáním cesty k naději. Strhující jazyk vyprávění, oproti předchozím dvěma Topolovým románům lexikálně bohatší, zvrstvenější, hutnější i básnivější, vtahuje čtenáře do napínavého děje s tajemstvím. Topolova Noční práce patří bezpochyby k nejpozoruhodnějším dílům současné české literatury.

Kniha Supermarket sovětských hrdinů shrnuje šest kratších beletristických textů Jáchyma Topola. Titulní próza popisuje cestu za polským spisovatelem Andrzejem Stasiukem. Zlatá hlava je úryvek z dosud nepublikovaného románu Mongolský vlk.Výlet k nádražní hale vyšel poprvé v časopisu Revolver Revue v roce 1993. Karty jsou rozdaný jsou scénář ke stejnojmenné filmové povídce Vladimíra Michálka z filmu Praha očima, tiskem zde vycházejí poprvé. Uvařeno je dramatický text pro jednoho herce, jevištně předvedený zatím jen samotným autorem. Cesta do Bugulmy je divadelní hra napsaná na objednávku düsseldorfského Schauspielhausu. Kniha je bohatě ilustrována (Michal Cihlář, Robert Portel, Juraj Horváth) a doplněna fotografiemi.

Pátrání po stopách dějin se stejně jako u Topolových předchozích próz i v této novele proplétá se surreálně-karnevalovým dějem. Lakonicky vyprávěný příběh je archeologií hrůzy, vrstvu za vrstvou odkrývá území novější evropské minulosti. Ve chvíli, kdy umírají poslední příslušníci generace, která to vše ještě zažila, Topol ukazuje, jak jejich potomci bojují o uchování příběhů násilí, jež chápou jako poslední kotvu autenticity – a troskotají v soukolí komerce, muzealizace a politiky. Topolovi se obdivuhodným způsobem daří nebýt ani jednoznačný, ani neházet všechny hodnoty na postmoderní smetiště dějin. Na své cestě k masovým hrobům evropského Východu se z různých stran přibližuje k eticky dvojznačným otázkám a otřásá tak jakoby bezděčně a s jemnou ironií zdánlivě stabilním základem našeho historického sebevnímání.

Hrdinové Topolova románu, kočovný herec Táta se svou alkoholickou ženou a dvěma synky, křižují Evropou, aby se pokusili nalézt staronový domov na březích Sázavy. Cestu jim kříží postavy spřízněné i protivné, mezi mnoha dalšími ryšavá kurvička Světlana a její milý Kája z vymahačského klanu Baštů, který se v zuřivých bitkách utkává s Bizonovou motorkářskou tlupou. Topolův dobrodružný román ze současnosti se dotýká v zemité grotesce témat, která znepokojují lidstvo odjakživa, jako jsou víra, stárnutí, smysl života, sebevražda, láska, rodičovství, i těch, která patří k právě žhavým – „stěhování národů“, politická korektnost, krymský konflikt, meze politiky… A žádné z nich není natolik nedotknutelné, aby nemohlo být pomocí rafinovaně a osvěživě používaného jazyka, plného odkazů, podprahových vláken a asociací, zironizováno a obráceno z líce na rub a zase nazpátek. Román Citlivý člověk je komický a brutální, chytře chlípný, karnevalový a zároveň přísně organizovaný. Je to reportáž z odvrácené strany života, groteska o nacházení Boha a lidské jiskry v nejpustších brlozích, kniha o existenciální pouti, kde je i v těch nejšílenějších pasážích oživující ingrediencí láska anebo touha po ní.

Program. Dramatizace třetího románu Jáchyma Topola (1962) Noční práce evokuje přízračný svět české pohraniční vesnice v čase přelomové dějinné události – okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy. Na ploše několika srpnových dnů, kterými nás Topol svým jedinečným obrazivým stylem provádí, jako bychom se ocitli v sousedství všeho podstatného, čím mohla typická česká vesnice projít – válka, odsun, kolektivizace, ale také hony na čarodějnice, pogromy, masopustní orgie. Kniha dále obsahuje rozhovor s Jáchymem Topolem, další jeho texty, ale také studie k tématu hry.

Úryvek z nepublikovaného románu Mongolský vlk, napsáno v zimě 1997

Nová kniha Jáchyma Topola je strhujícím ponorem do chaosu současného světa, v němž se osobní tragédie prolínají s tektonickými posuny dějin. Děj se odehrává v únoru 2022, kdy česká společnost právě odkládá roušky po pustošivé pandemii, aby byla zasažena šokem z ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním hrdinou románu je Tomáš, poněkud zběsilý novinář, který se marně snaží udržet řád ve svém rozpadajícím se životě. Zatímco se jeho manželství s intelektuálkou Fionou mění v dokonalou manželskou alergii, Tomáš uniká k mladé milence Tamarce a k psaní „hluboce lidských příběhů“, které však jeho okolí považuje za zastaralou šmíru. Klid pražských kaváren a barokních památek definitivně končí, když se do Čech vrací světoznámý mág Cornelius. Ten s sebou z ruského „koncentračního tábora“ přiváží poselství o absolutním zlu, které odhaluje hnijící základy západní civilizace. Peklo neexistuje je román o oběti, vině a hledání lásky v době, kdy se „pravda děje“, ale málokoho už zajímá.

Two brothers find themselves stranded in an otherworldly village in this comic coming-of-age story set during the 1968 invasion of Czechoslovakia

Ледени нощи през август, блуждаещ дух на мъртъв есесовец, климатологична машина-изобретение, гротески в стил фентъзи и научна фантастика… „Нощни работи“ привидно е разказ за всичко онова, което може да се случи нощем – в големия град или в най-затънтеното село, във физичен или в метафизичен план. Срещи с хора, веселие и насилие по кръчми, първа любов и греховна страст, панаирджийски забавления, забранени лечителства и невинни вещерски ритуали и детински изпитания за „мъжество“, търсене на тайни от миналото, спомени, фантазии и страхове… А когато действието се развива в Чехословакия през съдбовната 1968 г., всичко това е съпътствано от „братски“ танков обстрел, и от „работите“ на Държавна сигурност, арестите и преследванията на невинни хора. Тяхна жертва стават и двете деца, през чийто поглед четем тази история. И ако за бунтовно настроените пражани инвазията не е особено изненадваща, то за обикновения чешки селянин, който още лекува раните си от фашистката окупация, колоната от танкове е абсолютно необяснима. „Даже българите, те нали са морска държава“, казва един от героите …“Защо и те“? Яхим Топол не пише политически роман за Чешките събития от 1968 г. Той умишлено избягва всякаква идеологизация и създава истинска оргия на устния фолклор в писмен вид. От „голямата политика“ наложена върху ежедневното битие той сътворява магически космос, предаден чрез могъщо асоциативен, но в същото време чисто разговорен език.

Der zweite Band der Reihe starfruit publications präsentiert eine Koproduktion des tschechischen Dokumentarfotografen Karel Cudlin und des Schriftstellers Jachym Topol, Preisträger des Jaroslav-Seifert-Preises. Cudlins Bilder dokumentieren das Alltagsleben in der Tschechoslowakei der 1970er und 1980er Jahre, als das Land noch Teil des Ostblocks war. Seine Fotografien zeigen nicht nur Bars und Politveranstaltungen, sondern auch verborgene Orte wie das Prager Viertel Žižkov mit seinen Roma-Familien. Nach der Öffnung Tschechiens zur westlichen Welt richtet sich Cudlins Blick weiter in den Osten und umfasst Reisen nach Polen, Rumänien, Bergkarabach und Aserbeidschan, sowie in die Ukraine und die Mongolei. Diese Bilder reflektieren die Auswirkungen des Kommunismus, archaische Landschaften und soziale Herausforderungen, aber auch Widerstand und gesellschaftliche Veränderungen. Jachym Topol fungiert als die „Stimme“ des Fotografen und verleiht den Bildern durch präzise, poetische Texte eine narrative Tiefe. Er erzählt die Geschichten hinter den Fotografien und erschließt wichtige historische und kulturelle Kontexte, die den Leser in eine Welt führen, die möglicherweise bald nicht mehr sichtbar sein wird.

"Droga do Bugulmy" powstała na zamówienie Düsseldorfer Schauspielhaus i stanowi część większego projektu "Nowa Europa. Czekanie na barbarzyńców".Europa opanowana jest przez terroryzm. Bezrobotny praski kat Eman, jego uzależniony od narkotyków syn Jeník i umierający dziadek błąkają się po lodowatej Symberii w poszukiwaniu legendarnego miasta Bugulma, ostatniego ponoć bastionu komunizmu. Karla, żona kata, i Lekarka, niemiecka chirurżka kosmetyczna, wpadają w ręce "dzikich" Symbiraków i zostają zmuszone do preparowania zwłok na przybycie Boga. Nadchodzi ocieplenie i pojawia się pogrzebana pod lodem była komendantka stalinowskiego obozu, Jerochimowa. Bugulma dawno została zniszczona przez terrorystów. Czy jest jeszcze nadzieja na ratunek?"Droga do Bugulmy" to szalona groteska, rozpięta pomiędzy bablowsko - płatonowskimi klimatami a - jak mówi jej autor "prymitywnym, brutalnym kinem video"; pomiędzy epoką komunizmu a czasami po upadku Unii Europejskiej; pomiędzy wczoraj i jutro.

To nie tylko książka o wyprawie czeskiego pisarza Jachyma Topola do polskiego pisarza Andrzeja Stasiuka. Pod przykrywką dowcipnej, (auto)ironicznej kroniki podróży snuje Topol fascynującą opowieść o tragicznych losach kawałka ziemi przechodzącego od wieków z rąk do rąk i o poplątanych losach jego mieszkańców.