Forrest Carter
4. září 1925 – 7. červen 1979
Forrest Carter, vlastním jménem Asa Earl Carter (4. září 1925 – 7. června 1979) byl americký spisovatel a tvůrce proslovů. Proslovy psal pro guvernéra George Wallace, který byl stoupencem segregace nazývaným pro své názory „Jižan“. Carter se vydával za sirotka, který byl svěřen do péče svých prarodičů Čerokíů, a tvrdil, že ze svých zážitků sepsal knihu Škola Malého stromu, která se stala světovým bestsellerem.
Forrest Carter [forist kárter], vlastním jménem Asa Earl Carter. Asa Carter se narodil v Annistonu ve státě Alabama v roce 1925 jako nejstarší ze čtyř dětí. Ačkoli tvrdil, že je sirotek, vychovali jej ve skutečnosti rodiče Ralph a Hermione Carterovi, kteří oba žili až do Carterovy dospělosti poblíž Oxfordu v Alabamě. Carter sloužil během 2. světové války v americkém námořnictvu na University of Colorado studoval žurnalistiku. Po válce si vzal indiánku Thelmu Walker. Měli čtyři děti a usídlili se v Birminghamu v Alabamě. Carter pracoval v několika rádiích až nakonec zakotvil na stanici WILD v Birminghamu, kde pracoval v letech 1953–1955. Carterovy vstupy z radia WILD, byly sponzorovány American State's Rights Association a show byla nakonec zrušena a Carter vyhozen. Obecní radu přestal vést, poté co odmítl omezit svou antisemitskou rétoriku a zabývat se více otázkou segregace černochů. Carter pak založil skupinu politických odpadlíků pojmenovanou North Alabama Citizen's Council. Ve stejných letech si také založil vlastní čerpací stanici. V březnu 1956 pracoval Carter na národních zprávách jako mluvčí pro segregaci. Byl dokonce citován, že Národní asociace pro podporu barevných infiltrovala mezi americké náctileté s nemorálními rockenrollovými nahrávkami a volal po vyčištění jukeboxů od černošských interpretů. V polovině padesátých let pak založil paramilitarisickou skupinu odštěpenou od Ku Klux Klanu a začal vydávat měsíčník Jižan, v němž vycházely teorie o nadřazenosti bílé rasy a antikomunistické články. Z této skupiny vzešli útočníci zodpovědní za útok na zpěváka Nata "Kinga" Colea v dbnu 1956 a za další útok na černošského nádeníka jménem Aaron. Carter se těchto akcí sám přímo neúčastnil. Sám pak v roce 1958 odštěpenou skupinu zrušil, poté co byli zastřeleni dva její členové při sporu o finance. Policie sice Cartera obžalovala, obvinění ale byla následně stažena. V 60. letech pracoval pro guvernéra Wallace, známého vyznavače segragační politiky. Carter je jedním ze dvou mužů, kterým se přičítá Wallacův neblaze proslulý výrok: "Segregace dnes, segregace zítra, segregace navždy!", který se objevil i ve Wallacově inaugurační řeči v roce 1963. Carter pak spolupracoval i s Wallaceovou manželkou Lurleen, která byla zvolena guvernérkou Alabamy v roce 1966. Wallace nikdy neosvětlil Carterovu roli ve své politické kariéře a do své smrti odmítal, že by Asu Cartera znal. Po liberálním odklonu Wallace od původní politiky segregace Carter proti Wallacovi dokonce v roce 1970 kandidoval za bílou rasistickou platformu a skončil poslední s pouhými 1,51 % hlasů. Walace volby vyhrál a při jeho inauguraci se Carter a několik jeho přívrženců objevili s nápisy "Wallace je fanatik" a "Osvoboďte naše bílé děti". To bylo poslední Carterovo veřejné vystoupení.