Knihobot

Francesco Alfieri

    18. říjen 1976
    Die Präsenz des Duns Scotus im Denken Edith Steins
    Pravda o myšlení Martina Heideggera
    • 2021

      Pravda o myšlení Martina Heideggera

      • 110 stránek
      • 4 hodiny čtení
      5,0(1)Ohodnotit

      Myšlení a dílo Martina Heideggera je vystaveno opakovaným obviněním ze spolupráce s národním socialismem, ke kterému se nyní přidalo obvinění ze systematického antisemitismu, které se objevilo v souvislosti s vydáním jeho soukromých zápisníků známých pod označením „Černé sešity“. Samotné zápisníky by nevzbudily tolik pozornosti, kdyby jejich vydavatel, Peter Trawny, zároveň nepublikoval svou interpretující knihu o Heideggerovi a mýtu světového židovského spiknutí. Není povolanější autor než Friedrich-Wilhelm von Herrmann, jenž byl po čtyři poslední roky Heideggerova života jeho osobním tajemníkem a filosof ho pověřil vydáváním svého souborného díla, který dokáže jednoznačně vyvrátit a odmítnout Trawnyho lživá a falešná tvrzení, aniž by prováděl apologii samotného Heideggera. Von Herrmannova reakce na lživá obvinění mají formu přehledného, systematického výkladu geneze Heideggerova myšlení, a potud může jeho krátká kniha sloužit jako vynikající uvedení do celkového kontextu myšlení a díla Martina Heideggera, který – i když nemusí být každému čtenáři sympatický buď jako člověk, nebo jako myslitel – přesto zůstane jedním z největších filosofů 20. století.

      Pravda o myšlení Martina Heideggera
    • 2021

      In diesem Band analysiert der Autor die Werke der Phänomenologin Edith Stein, um herauszufinden, welche scotistischen Quellen sie insbesondere in Bezug auf eine entscheidende anthropologische Frage verwendete: jene nach dem ›Principium Individuationis‹. Die Verwendung scotistischer Quellen ist unter Husserls Schülern ein sehr verbreitetes Element. So konnte der Autor durch umfangreiche Recherchen im Archiv und die Analyse der Werke der Vertreter des Phänomenologischen Kreises von Göttingen, Freiburg und München die scotistischen und pseudoscotistischen Quellen rekonstruieren. Ein entscheidendes Element ergibt sich aus dieser Rekonstruktion: Steins Kontakt zu scotistischen Quellen geht ihrem Beitrag zur ›Phänomenologie und Philosophie des Hl. Thomas von Aquin‹ voraus (Husserls ›Jahrbuch‹ von 1929). Die Analyse der Struktur der menschlichen Person wird vom Autor unter Berücksichtigung dessen ausgeführt, wie der Steinsche Ansatz eine Erweiterung der Phänomenologie Husserls mit der mittelalterlichen Philosophie bewirkte

      Die Präsenz des Duns Scotus im Denken Edith Steins