Palaeobatrachidae, an extinct family of frogs, first emerged in the Middle Eocene, nearly 50 million years ago, with some evidence suggesting their existence predates the Cretaceous mass extinction. Their last known survivors lived during the Middle Pleistocene, less than 0.5 million years ago, coexisting with Neanderthals. Fossils have been found near Pleistocene continental glaciers, indicating they were obligate water dwellers like modern pipid frogs (e.g., Xenopus) and could not venture far onto land, ultimately perishing in their frozen habitats. This aquatic lifestyle led to a uniform appearance, complicating taxonomic classification. However, they share notable traits with southern hemisphere pipids, hinting at a relationship between Palaeobatrachus and Xenopus. The reasons behind Palaeobatrachus's migration to western northern Eurasia, while avoiding eastern regions and North America, remain enigmatic. Studying Palaeobatrachus offers insights into comparative anatomy, paleogeography, and various aspects of paleontology. Notably, it was the first fossil frog scientifically described in 1831. Many excavation sites have since been lost, limiting the available data for future research, which underscores the importance of this richly illustrated review.
Zbyněk Roček Pořadí knih (chronologicky)







Zdeněk V. Špinar
- 20 stránek
- 1 hodina čtení
V knize je zachycen chronologický vývoj poznání v zoologii v průběhu šestatřiceti století. Na pozadí historických událostí jsou zde představeny nejvýznamnější objevy a osobnosti, které přispěly k rozšíření znalostí o zvířatech. Kniha není jen encyklopedickým souhrnem životopisů těchto osobností, ale jde v ní především o zařazení jejích protagonistů do kontextu doby, o objasnění vztahů mezi jednotlivými zástupci v různých oblastech bádání a o pochopení různých přístupů k řešení problémů a objevování nových poznatků. Kniha by měla sloužit jako příručka pro učitele a studenty přírodovědných oborů i při studiu dějin vědeckého bádání, ale měla by být též vhodným doplňkem pro všechny, kdo se zajímají o přírodu.
První encyklopedie zvířat
- 160 stránek
- 6 hodin čtení
zajímavá knížka s nádhernými fotografiemi a užitečnými informacemi pro všechny, kdo se zajímá o zvířata Pět částí knihy je zaměřeno na pět velkých skupin živočichů. Vynikající fotografie zachycují převážně zvířata v akci. Srozumitelné texty, kvízové otázky a systém odkazů umožňují poučit se o zvířatech zábavnou formou a podporují u dětí zvídavost a samostatné vyhledávání informací.
Úvahy o povaze přírodních věd Poslední svazek esejů nedávno zesnulého amerického paleontologa se opět velmi čtivou, jak je pro tohoto autora typické, přitom však seriózní formou zaobírá aktuálními problémy studia života v geologické minulosti Země. Ne každý bude s Gouldovými závěry souhlasit, protože kniha je poplatná americkému způsobu myšlení, nebo přinejmenším psaná s ohledem na amerického čtenáře, ale každého zaujme svou schopností vtáhnout do zdánlivě složité odborné problematiky i naprostého laika. Nedejme se zmýlit názvem – kniha není laciným popisem idealizovaného světa dinosaurů (dinosauři zde hrají pouze ilustrační roli), ale ústředním tématem je evoluční myšlení a jeho význam v moderní společnosti. Gouldova kniha je tedy určena nejen biologům, ale i všem, kteří mají požitek z četby vtipně napsaných textů.
Historie obratlovců. Evoluce, fylogeneze, systém
- 512 stránek
- 18 hodin čtení
Kniha je přehledem současných znalostí o tom, jak se během více než půl miliardy let existence jedné z nejdůležitejších skupin živočichů postupně utvářela jejich dnešní podoba, především tělesná stavba, a jak děje probíhající v minulosti vedly k diverzitě dnešní fauny. Text doprovází 780 kreseb, které rekonstruují podobu vymřelých zvířat nebo zachycují stav, v jakém se zachovala.... celý text
Nové pohledy na dinosaury, detailní mapy, vynikající věrné ilustrace, informativní text. Naleznete zde informace, kteří dinosauři byli největší, kteří dinosauři měli nejmenší mozek, proč Spinosaurus měl na těle trny, kteří dinosauři nedosahovali ani velikosti vejce. Dozvíte se kteří dinosauři se pohybovali nejrychleji, kdo to byli "kachní" dinosauři a čím byli pozoruhodní, jak Apatosaurus získal novou hlavu, co jsou to fosilie a jak vznikají. Poznáte kde a jak dinosauři žili, čím se lišili kontinenty v minulosti od nynějších, která naleziště jsou na dinosaury nejbohatší, co je potřeba při paleontologických výkopech a preparaci.
V poslední době se nashromáždilo velké množství poznatků nejen z oblasti paleozoologie, ale i zoologie recentních obratlovců, embryologie, fyziologie, paleozoogeografie a dalších vědních disciplín, které studují obratlovce. Tyto deskriptivní a mnohdy na první pohled jen mlhavě související údaje je třeba interpretovat v časové perspektivě. I nespecialista si musí neustále uvědomovat, že současná různorodost obratlovců je výsledkem dlouhodobého vývoje a že ji nelze studovat bez znalostí minulosti, o které nám podává přímé svědectví paleontologie. Bylo by však nesprávné přeceňovat význam paleontologie; v mnoha směrech musí být její informace doplňovány údaji, získanými studiem recentních organismů. Jen ze vzájemné kooperace může vzniknout souhrnný, i když v dnešní době ještě zdaleka ne ucelený obraz procesů, změn a trendů, které se uplatňovaly během historického vývoje obratlovců. Kniha Evoluce obratlovců byla psána ve snaze poskytnout tento syntetický pohled na problematiku evoluce. Navozuje představu, že žádný ze znaků či rysů obratlovců není stabilní, ale že všechny podléhají rychlejším nebo pomalejším změnám. Tato představa je důležitá nejen pro odborníky, kteří se zabývají systematickým tříděním obratlovců, neboť přirozený systém je vždy jen vyjádřením vztahů a souvislostí konstituovaných uplynulým vývojem, ale i pro všechny, kteří chtějí porozumět anatomii, morfologii a dalším stránkám existence obratlovců.


