Učebnice vznikla na základě přednášky Fyzika malých těles sluneční soustavy, konané na Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v letech 2005 až 2011. Je rozdělena do tří celků: první obecnější část se zabývá klasickou astronomií a nebeskou mechanikou. Druhá je věnována standardnímu modelu Slunce a vybraným procesům na planetách. Těžištěm knihy je část třetí, věnovaná vzniku planetárního systému, jednotlivým kategoriím malých těles a souvisejícím fyzikálním jevům. Autory byla poprvé připravena v roce 2013.
Světoznámý brněnský rodák Adolf Loos, jehož odkaz je živý dodnes, ovlivnil několik generací architektů. Když roku 1911 ohlásil svůj odchod z vídeňské Akademie výtvarných umění Otto Wagner, obrátili se jeho studenti na Adolfa Loose s přáním, aby se ucházel o uvolněné místo. Loos místo toho založil vlastní soukromou školu, otevřenou pro pravidelné i mimořádné posluchače. Někteří z těchto následovníků se později stali Loosovými blízkými spolupracovníky. Další byli ovlivněni teoretickými pracemi nebo realizacemi tohoto evropského humanisty a architekta. Na území dnešní České republiky se nachází množství staveb, které nezapřou svého inspirátora a učitele. Těmto, ale také nerealizovaným projektům, byla věnována výstava, jejíž katalog vychází v knižní podobě. Publikaci uvádí několik studií, které shrnují dosavadní výzkum v poznávání staveb Adolfa Loose i jeho následovníků na území Čech, Moravy a Slezska, mapují dějiny soukromé architektonické školy Adolfa Loose a zamýšlí se i nad vývojem a interpretací raumplanu. Zajímavostí je přetištění proslovu, který přednesl architekt Dušan Riedl při otevření první loosovské výstavy v roce 1964 a který se v rukopisné podobě dochoval v knihovně Metodického centra moderní architektury v Brně. Nejpodstatnější část knihy pak uvádí medailonky a popisy staveb architektů, kteří buď absolvovali školu vedenou Adolfem Loosem, nebo s ním přímo spolupracovali.
Metodika reaguje na zásadní úbytek původních historických okenních výplní u staveb, které nejsou prohlášeny za kulturní památku, ale nacházejí se v plošně chráněných územích (v památkových rezervacích a památkových zónách). Na příkladu městské památkové zóny Zlín stanovuje podmínky a doporučení pro výrobu replik a volných replik původních oken tam, kde originál byl znehodnocen, nebo v minulosti nevhodně vyměněn. Výstupy metodiky pak lze použít i u staveb v ochranných pásmech či obecně v historických územích. Metodika je určena pracovníkům památkové péče, ať už její odborné organizaci, tak i výkonným složkám státní památkové péče. Dále je určena vlastníkům, projektantům a dodavatelům staveb. Přestože konkrétní příklady vycházejí z oken použitých v baťovské zástavbě Zlína, řadu doporučení lze analogicky využít i pro starší konstrukce oken v jiných územích. Metodika přímo navazuje na zevrubně zpracovanou publikaci obnovy okenních výplní a výkladců vydanou Národním památkovým ústavem v roce 2010. Rozvádí specifické téma výroby replik pro stavby bez památkové ochrany se zvláštním zaměřením na okna z první poloviny 20. století.
Výzkum kmenových buněk je jednou z nejslibnějších oblastí moderní biomedicíny.
Pohled na výzkum kmenových buněk nemůže být kompletní bez propojení
biologické, etické a právní perspektivy. Tato publikace je uceleným
analytickým přehledem všech uvedených aspektů. Nejprve představuje biologické
základy lékařského využití kmenových buněk a podstatu etické diskuse o
přípustnosti daného výzkumu. Stěžejní část knihy je následně věnována
relevantní právní úpravě. Analyzovány jsou příslušné mezinárodní dokumenty,
ustanovení evropského práva a zejména české právo včetně norem ústavního
práva, obecné právní úpravy klinických studií a zákona o výzkumu na lidských
embryonálních kmenových buňkách. Autor se rovněž zamýšlí nad spornými otázkami
právní odpovědnosti za újmu vzniklou při provádění klinické studie nebo právní
povahy lidských embryí in vitro. Kniha je určena nejen odborníkům v oblasti
práva, medicíny, biologie a etiky, ale každému, kdo má o pojednávanou
problematiku zájem. Klade si za cíl provázet čtenáře tématem tak, aby získal
stěžejní informace o všech podstatných problémech a inspiraci pro jejich
promýšlení.
