Daria Ullrichová Pořadí knih (chronologicky)

Martin Hilský, profesor anglické literatury na FF UK, patří k našim předním překladatelům a znalcům díla Williama Shakespeara. Jako šestý svazek jeho dvojjazyčné shakespearovské edice vychází Othello, benátský mouřenín. V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této slavné tragédie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad, které jsou uspořádány na stránkách proti sobě a vybaveny poznámkami pod čarou. Anglické poznámky fungují jako malý shakespearovský slovníček, české poznámky upozorňují čtenáře na klíčové souvislosti. Svazek uzavírá studie Bohuslava Mánka o českých inscenacích a překladech Othella.

Alegorická divadelní hra Ze života hmyzu patří již téměř sto let ke klasikám českých divadelních jevišť. Toto nadčasové komediální drama bratří Čapků ve třech dějstvích popisuje lidské vlastnosti (převážně záporné), demonstrované na postavách z hmyzí třídy. Všechny obrazy hry spojuje jistý Tulák, lidský protagonista, který se na začátku rozčiluje, že lidi uráží oslovení „člověče“, přestože ničím jiným nejsou. Následně se rozhodne, že se k nim tedy bude stavět jako ke hmyzu, což nastavuje optiku celého zbytku představení. Scénář z roku 1922 se dodnes pravidelně objevuje na seznamech povinné i maturitní četby a neměl by tedy chybět v knihovně žádného českého čtenáře.

Alois Jirásek, Otec : [drama o třech jednáních : premiéra 21. června 2007 v Národním divadle]. Martin Františák, Doma : [premiéra 21. června 2007 v Národním divadle. Příběh „ztraceného syna“, vracejícího se do rodného kraje na pohřeb matky. Děj je zasazen do času ničivé povodně. Hra byla poprvé inscenována na profesionálním jevišti v Národním divadle v Praze společně se hrou Aloise Jiráska Otec, obě hry se totiž dotýkají obdobných témat, vyrůstají z dramatičnosti vztahu k rodovému dědictví, „ke gruntu“. Grunt znamená nejen hmotný majetek, ale i podstatu, základ, kořeny. Jiráskova hra reflektuje minulost, která v nás přetrvává. Františákova hra zobrazuje autentickou současnost, ptá se po minulosti, hledá kořeny domova. Hra vznikala z pudu sebezáchovy. Z horské samoty mě nutnost po třech syrových letech odstěhovala do města. Opustil jsem tehdy několik hlubokých přátelství z horských samot a ztrácel se ve městě a bludech. Pocit viny, že jsem cosi zradil a ztratil, k čemusi nutil. Nějak na to všechno odpovědět a neztratit stopu. Nedá se hovořit o prvotním nápadu, ani o nějakém vanutí ducha. Spíše to byly údery sekery v modré noci bez měsíce a beze hvězd. Někdo někde zpíval, někdo klečel za stodolou, něco ulomilo pět latí v plotě…

Programová brožura k inscenaci Strakonický dudák aneb Hody divých žen. Jedna z nejznámějších her Josefa Kajetána Tyla je pohádkovou báchorkou pro děti i dospělé. V půvabné pohádce se prolínají reálné typicky české postavy s tajemnou říší přírody, se světem nadpřirozených sil.

Třetí hra Josefa Topola z roku 1963 je jednou z nejlepších básnických dramat dvacátého století: střídají se v něm reálné obrazy života soudobé vesnice (násilná kolektivizace, odumírání tradic, krize kolektivní idnetity, odosobnění vztahů) se světem divadelní fantazie v podobě masopustního reje, tradičního lidového obřadu, v jehož rámci se přechodně obrací zajeté stereotypy. Topol konfrontuje mýtus s realitou, vesnici idylickou a idealizovanou s vesnicí skutečnou, plnou dřímajících i otevřených konfliktů, předsudků, temných vášní i pudů. Nic zde není černobílé, téměř každý chybuje a mýlí se. Ten nejčistější je pak nešťastnou shodou událostí obětován. zdroj: Mgr. Libor Vodička, Ph.D.

Tato divadelní hra byla poprvé knižně vydáná v roce 1682. Vypráví o španělském svůdníkovi, který neuznává žádné povinnosti. Žen si neváží, a pouze si užívá, na to nakonec i doplatí.

Pohled na život ortodoxních žen prostřednictvím nejintimnějšího rituálu - mikve. Smyslem rituálu je očistit ženy od "nečisté krve" tak, aby byly znovu tělesně připraveny pro své muže.

„Já předurčen byl stát se zločincem," prohlašuje vévoda z Glostru ve chvíli, kdy se chystá vztáhnout ruku po anglické koruně a stát se králem Richardem III. Tato adaptace propojuje klasický shakespearovský jazyk v brilantním překladu Martina Hilského s moderním, dynamickým grafickým stylem japonského komiksu - mangy. Patrick Warren, přední britský manga ilustrátor, ponechává Richardův příběh v původních kulisách středověké Anglie, ale dodává mu ryze dnešní atmosféru; temný, gotický středověk působí v jeho výtvarném podání navýsost aktuálně. Taková aktuálnost je ostatně na místě, protože dramatický příběh Richarda III. se v různých obměnách odehrává v každé době nanovo; v každé době se objeví nějaký ten tyran, který při své cestě na vrchol bezohledně likviduje vše, co mu stojí v cestě... Richard III. je druhou knihou z edice Manga Shakespeare, která - jak už název napovídá - představuje dílo největšího světového dramatika a básníka prostřednictvím japonské mangy. Důraz ovšem neklade jen na vizuální styl, ale dbá i na krásu Shakespearova jazyka a na citlivé dramaturgické zpracování každé Shakespearovy hry. Edici Manga Shakespeare tak ocení všichni, kteří se chtějí seznámit s nádherně barevným, krutým i laskavým světem Shakespearových her, ale bojí se kvůli tomu zajít do divadla či sáhnout po „pouhém" neilustrovaném textu.

Heroická komedie o 5 aktech a veršem. Jedna z nejoblíbenějších her světové dramatiky