Petr Bezruč Knihy

Korespondence Petra Bezruče a Vojtěcha Martínka.

Tragický příběh z černé Ostravy trochu jinak… Po Wolkerových Baladách a Kalinově Kšaftu se Lubomír Lichý rozhodl vzkřísit Maryčku Magdonovu a přiblížit tak básnickou tvorbu Petra Bezruče současníkům. Opět se rozhodl pro originální řešení a připravil alternativní komiks či výtvarný doprovod. Volba básníka opět nebyla náhodná. Lubomír Lichý má rád černý humor a Bezručovy pochmurné texty mu musí vyhovovat už proto, že se dokáže vnořit do jejich podstaty a pak doplnit slova básníka jímavým obrázkem. Kniha obsahuje i další Bezručovy balady: Ondráš, Idyla ve mlýně, Ostrava, Bernard Žar.

"Plným právem se nazval Petr Bezruč "věštcem svého lidu", "bard prvý z Beskyd, co promluvil. V tom spočívá síla a velikost básníka. Vyjádřit to, co statisícové cítí, co se s nimi rodilo, co s nimi rostlo. Konec devatenáctého století znamenal u nás velký rozmach kapitalistické výroby. S ní zároveň rostlo vykořisťování. Rostla poroba sociální a národnostní. Proti panské tyranii "rostl lidu hněv". Tisícové hledali slova, jak jej vyjádřit. Bezruč to slovo vyrknul. Masy je přijaly. Slovo se stalo tělem, zapalovalo, měnilo se v čin. Ano, Petře Bezruči, zpíval jste dobře. Nezpíval jste nadarmo. Národ vám porozuměl." (Antonín Zápotocký)

Kniha obsahuje výbor rukopisů básní autora z uvedených let, v reprintu zachovalých původních rukopisů. Závěrem obsáhlý komentář a vysvětlivky profesorů UK. K vydání připravil a poznámkami opatřil Oldřich Králík.

Svazek Bezručových povídek a jiných próz psaných přibližně v letech 1884-1956 vychází takto souborně knižně po prvé. První část nazvaná "Studie z Café Lustig" (1869) shrnuje drobné obrázky zabývající se studiem typů a prostředí. Následující část, "Křivý úsměv ještěrský" (1920-1954) jsou lehká vzpomínková zamyšlení, plná humoru a veselí, v nichž se B. thematicky vrací do svých studentských let. Třetí část "Lolo a druhové" (1937) obsahuje lidsky tklivou, humornou črtu, ve které autor vypráví o svých zvířecích přátelích. V závěrečné části "Je nás šest" (1916-1950) jsou zahrnuty rozmanité prozaické práce z posledních let první světové války a z doby těsně poválečné.

Slavná básnická sbírka, jejíž verše vznikly jako ohlas na utrpení utlačované národnostní větve na Ostravsku a ve Slezsku koncem 19. a počátkem 20. století. Cílem autorových veršů bylo probudit tyto utiskované vrstvy k odporu a k boji za národní a sociální osvobození. Líčí tvrdý a bezútěšný život havířů a horalů na tomto území a nemilosrdně odhaluje jejich nepřátele - majitele hutí a dolů, statkáře a majitele výčepů. Celá sbírka vyznívá jako předpověď národního i sociálního vyúčtování.

Soukromý tisk k osmdesátinám národního umělce. Průvodní slovo napsal Josef Strnadel. Frontispic nakreslil Vilém Wünsche. Upravil Oldřich Hlavsa.

Slavná básnická sbírka, jejíž verše vznikly jako ohlas na utrpení utlačované národnostní větve na Ostravsku a ve Slezsku koncem 19. a počátkem 20. století. Cílem autorových veršů bylo probudit tyto utiskované vrstvy k odporu a k boji za národní a sociální osvobození. Bezruč líčí tvrdý a bezútěšný život havířů a horalů na tomto území a nemilosrdně odhaluje jejich nepřátele – majitele hutí a dolů, statkáře a majitele výčepů. Celá sbírka vyznívá jako přesvědčená předpověď národního i sociálního vyúčtování.

Publikace přináší rekonstrukci dochovaných zásilek P. Bezruče J. Herbenovi, tj. přináší jednak dopisy, jež dávají nahlédnout do básníkových životních situací, a jednak přiložené básně vznikajícího cyklu Slezských písní. Část nákladu vydána s gramodeskou.

Svazek básní, jež ve svém úhrnu jsou obrazem důvěrného dramatu básníkovy lásky k Františce Tomkové, dcerce mlynářově, která zapálila nový plamen milostného citu v člověku a vyvolala novou tvůrčí vlnu v básníku.

Píseň o Georgině, či, Hepta epi thébas, či, Osm na jednu květinu. Básnická píseň Petra Bezruče, bibliofilské vydání z roku 1948. Přívazek k: Lolo a druhové.

Soukromý tisk vydaný se svolením autora k Vánocům 1934. Básník se hlásí k lidem utlačovaným a zarmouceným, obejde se naopak bez oslav, veselí a nadšení.

Výbor z tvorby Petra Bezruče, přinášející jeho málo známé básnické projevy psané po celý život při nejrůznějších příležitostech.

Výbor obsahuje básnické sbírky Slezské písně a Paralipomena a úvod od Viléma Závady.

Výběr poezie Petra Bezruče vydal v září 1952 ČS ku příležitosti básníkových 85. narozenin. První vydání s šesti kresbami a obálkou Maxe Švabinského.

Soubor obsahuje sbírku Slezské písně a básnickou skladbu Stužkonoska modrá. Kniha je doplněna o slovníček nářečních výrazů.