Sergej Ivanovič Pavlov
Inženýr geofyzik. Debutoval povídkou Banka fruktovogo soka (Láhev ovocné šťávy, 1962), která vyhrála cenu v soutěži časopisu Technika moloďoži o nejlepší SF povídku. Jeho další povídky a romány jsou vesměs situovány do vzdálené budoucnosti a P. se v nich zabývá myšlenkou, jaké změny v lidské psychice mohou vzniknout dlouhým pobytem ve vzdálených končinách vesmíru. P. dovede velmi dobře fabulovat, udržet čtenářovu pozornost, konstruovat promyšlenou stavbu románu. Výb. bibl.: Korona solnca (Sluneční koróna, 1967), Angely morja (Mořští andělé, 1967), Akvanavty (Akvanauti, 1969), Čerdak Vselennoj (Podkroví vesmíru, in: Fantastika 71, 1971), romány napsané spolu s N. J. Šagurinem Argus protiv Marsa (Argus proti Marsu, 1966) a Kentaur vypuskajet strelu (Kentaur střílí, 1966), Okeanavty (Oceánonauti, 1972), Lunnaja raduga (Měsíční duha, I. 1978; č. 1982; II. 1982). V r. 1985 obdržel cenu Aelita.