Zdeněk Smetáček
V l. 1932–35 byl redakčním tajemníkem České mysli, později členem jejího redakčního kruhu. V l. 1930–34 rovněž přispíval do týdeníku Čin, v němž byl členem redakčního kruhu. Od poloviny 20. let byl pravidelným autorem a zejména recenzentem České mysli a publikoval rovněž ve Filosofii. Odmítal Krejčího „naturalismus a mechanicismus“ v etice a jeho ztotožňování „mravního a přírodovědeckého způsobu myšlení“. V knize Kozák, Rádl, Hromádka kriticky posoudil Kozákovo úsilí vyložit mravní vývoj lidstva existencí absolutního božského řádu, Rádlovo pojetí vztahu filozofie a teologie a Hromádkovo nadřazování náboženství vědě a filozofii. Přes kritické výhrady k Rádlovi, jehož filozofii nazval teonomií a charakterizoval ji jako zvláštní druh nedogmatického křesťanství, obhajoval jeho Moderní vědu proti výhradám F. Fajfra, oceňoval jeho Dějiny vývojových teorií, jeho rehabilitaci účeloslovného chápání světa a především jeho aktivismus, postavený proti nazíravému intelektualismu. V oblasti sociální filozofie se stavěl proti nadindividualistickému a protiindividualistickému pojetí společnosti. V práci Od Mnichova k válce dokumentoval na základě diplomatických jednání, tehdejších publikací a tiskových materiálů události od mnichovské konference do vypuknutí války.
www.phil.muni.cz1937Osud Francie