Co se stane s civilizací napadenou jedovatými mravenci? Jak lze během jednoho dne vystoupat na alpský štít a bezpečně se dostat zase zpět do hotelu? Co se ukrývá za tajemnými dveřmi ve zdi anebo v rádžově trezoru? Tak rozmanité otázky si ve svých fantastických, dobrodružných anebo čistě humoristických prózách klade anglický spisovatel H. G. Wells ve třetím, závěrečném svazku sebraných povídek, představujícím autorovu pozdější, vyzrálou tvorbu i méně známé texty vycházející ve své době pouze časopisecky.
Kniha „Poděbradská éra v zemích České koruny“ se snaží podat pestrý, výstižný a vyvážený obraz tohoto významného úseku českých dějin.
Ve 20 kapitolách rozdělených do šesti tematických bloků (Král a jeho doba, Ekonomika poděbradské éry, Náboženská situace a duchovní klima, Právní stav, Konec klidných časů, Zahraniční vztahy) přibližuje nejen svět vysoké politiky a válečných polí, ale i mnohé z toho, co ovlivňovalo chování šlechty i neurozených lidí, duchovních i laiků, co je těšilo i co jim bralo klidný spánek. Nesnaží se přitom poděbradskou dobu či „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad idealizovat, glorifikovat ani podrobovat odsudkům, ale nově reflektovat, obohatit historické poznání o výsledky výzkumů posledních let a desetiletí, o nové metodologické a interpretační přístupy, o nezvyklé úhly pohledu a paralely.
Antologie osmi povídek od šesti velkých literátů 19. století, v čele s Charlesem Dickensem.
Vedle své románové tvorby se Charles Dickens s nadšením věnoval i vydávání časopisu, zprvu týdeníku Household World, později týdeníku All the Year Round, kde ve speciálním vánočním čísle vyšel v roce 1859 i soubor povídek Strašidelný dům. Oproti předchozím sbírkám posílil Dickens v přítomném souboru nadpřirozenou tematiku, neodmyslitelně patřící ke sváteční atmosféře Vánoc. Nicméně i zde měl na mysli především to, co ve svých předešlých vánočních příbězích, mezi něž patřila např. Vánoční koleda: totiž ukázat, že tajuplnost života netkví ve sféře úkazů přesahujících běžnou všednodenní zkušenost, v setkání s duchy, strašidly či jinými fantastickými bytostmi, ale v zázračné obrodě našeho vnitřního světa, světa lásky a dobra. Vedle méně známých autorů se ve sbírce představí Dickensovi slavní spolupracovníci Wilkie Collins a Elisabeth Gaskellová. Knihu uzavírá zasvěcený doslov Zdeňka Berana, překladatele a zároveň znalce doby a díla Charlese Dickense. Knihu s nadšením ilustroval v létě 2015 Adolf Born, a tato kniha se tak bohužel řadí k jednomu z posledních tvůrčích počinů tohoto významného ilustrátora.
Snahy o zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti ve středověké společnosti. Tato kniha vznikla za podpory projektu Rozvoj působení postdoktorandů na Univerzitě Hradec Králové.
Kniha Východočeská šlechta, její sídla a teritoria je koncipována jako volné pokračování řady věnované starším dějinám východních Čech (Dějiny východních Čech v pravěku a středověku, 2009, Území východních Čech od středověku po raný novověk, 2011), k jejímuž zpracování se sešli přátelé, kolegové a žáci profesora Františka Musila u příležitosti jeho významného životního jubilea. Publikace neusiluje o podání nějakého alternativního výkladu starších dějin východních Čech, nebo o sepsání dodatků k dříve vydaným pracím. Spíše jí jde o to přinést inspiraci, položit otázky, nastínit nové perspektivy a nová témata jakožto impuls pro budoucí výzkum, a to v tematickém rámci východočeské oblasti, zdejší šlechty, její činnosti, sídel a panství. Ve čtyřech oddílech se zabývá majetkovými a správními aktivitami šlechty, dále přináší ve dvou oddílech dílčí sondy do životů a činnosti významných východočeských šlechtických rodů a osobností, jejich vztahu k posvátnu a v posledním oddílu též jejich stavební aktivitou a vývojem některých šlechtických sídel.
Bilingvní vydání tří skvělých povídek známého amerického spisovatele, představitele "ztracené generace" a jazzového věku, které s humornou nadsázkou vyprávějí příběhy o bohatství a moci.
Krajský landfrýdní spolek v pohusitských Čechách.
Boleslavský landfrýd je knihou tematicky situovanou na pomezí politických, právních a regionálních dějin. V centru její pozornosti stojí instituce založená v neklidné době polipanského bezvládí k ochraně míru na teritoriu historického Boleslavska. Součástí knihy je množství dílčích sond sledujících utváření mocensko-politické situace v boleslavském landfrýdu a kraji, přičemž nezůstává opomenut ani rozměr jednotlivce. V úřadu hejtmana této instituce zahájil svoji kariéru mimořádně úspěšného politika a diplomata budoucí český král Jiří z Poděbrad.
Chtěli byste zestárnout do podoby dítěte? Nebo vlastnit diamant velký jako Ritz? A co takhle prožít celý život jako lenivý aristokratický švihák? Co není možné v realitě, lze zakusit v Žabcích a filozofech. Nechte se omámit fantastickými zápletkami, jazzovými rytmy a atmosférou záhadných jižanských sídel. Humorné, groteskní i melancholické zážitky zaručeny! Smysl pro humor nutný! Pokud se při čtení ani jednou nezasmějete, vrátíme Vám peníze a Vy se budete moci jít léčit!
Sbírka Povídky jazzového věku obsahuje jedenáct fantaskních a parodických povídek, arabesek, črt a jednoaktovek, včetně proslaveného "Podivuhodného případu Benjamina Buttona", a představuje první souborné a úplné vydání Fitzgeraldovy druhé povídkové sbírky (Tales of the Jazz Age) z roku 1922. Pět povídek vychází v českém překladu vůbec poprvé.
Poté, co se uzavřel život Kurta Vonneguta, mohlo by se zdát, že se uzavřelo i jeho dílo a že toto dílo je vcelku známé i českému čtenáři. A přece lze v autorově pozůstalosti nalézt kratší práce, které se často vyznačují stejnou svěžestí jako jeho romány. Přítomný výbor povídek, aforismů a drobných kreseb, v uspořádání a s předmluvou Vonnegutova syna Marka, ve valné většině propojuje téma války, ať už té skutečné, kterou Vonnegut zažil na vlastní kůži kousek od našich hranic, anebo různých vybájených válečných střetů budoucnosti či daleké minulosti. Ale stejně jako v jeho nejslavnějších románech ani zde nejde autorovi o líčení válečných hrůz v jejich syrovosti; daleko spíše ho zajímá, jak absurdní a směšné situace vznikají i v krajních podmínkách, jak hloupost, nabubřelost či bezmezné ambice ovládají jedince za války právě jako v míru. Schopnost citlivě rozeznat a se svéráznou ironií zobrazit tyto odvěké lidské vlastnosti jsou pak vlastní všem textům bez výjimky, ať už se odehrávají v kterékoli době a ať je jejich charakter sebefantastičtější. Prostupující i autorův text poslední, zcela nebeletristický: totiž jeho projev k občanům města Indianapolisu při příležitosti vyhlášení roku 2007 rokem Kurta Vonneguta. Je příznačnou vonnegutovskou ironií osudu, že tento slavností projev už autor sám přednést nestihl.
