Jan Dobraczyński byl polský autor, jehož díla se často zabývala tématy víry, historie a společenské odpovědnosti. Jeho psaní je charakteristické silným morálním étosem a hlubokým zájmem o osudy jednotlivců v turbulentních historických obdobích. Dobraczyński zkoumal složitost lidského jednání a hledání smyslu v kontextu společenských změn a ideologických střetů. Jeho literární odkaz spočívá v promyšleném pohledu na hrdinství a oběť.
Román odehrávající se v době Ježíšově vypráví o konverzi farizeje Nikodéma, jež přijme Ježíšovo učení, změní celý dosavadní život a vydá se do světa hlásat evangelium. Autor se důsledně drží evangelního textu a plasticky líčí charaktery mnoha postav z Nového zákona. V listech, jež Nikodém píše svému příteli, autor věrohodně a velmi bezprostředně zobrazuje události v Palestině od Ježíšova křtu až po jeho nanebevstoupení. 2. vydání
Román o životě Terezie z Ávily, o její cestě ke svatosti, která nebyla vůbec snadná. Čtenář se dozví nejen o jejím zakladatelském díle – reformě karmelitánského řádu a založení množství nových klášteru –, ale také o její rodině, charakteru a lidech, kteří jí byli blízcí, včetně sv. Jana od Kříže. Zkušený autor vystihuje i politickou a náboženskou situaci Španělska 16. století.
V tomto románovém příběhu o svatém Josefovi z Nazaretu se autor ujímá nejen úžasného úkolu převyprávět život významného světce, nýbrž rekonstruuje i kulturní pozadí, ve kterém se světcův život odehrával. Zachycuje nesnáze jeho každodenního života stejně jako napjatou atmosféru tehdejší doby, v níž Židé očekávali příchod Mesiáše, politické události na dvoře Heroda Velikého, vládcovy intriky, zvrácenosti a zločiny. Vychází při tom z biblických pramenů i z rozsáhlého literárního materiálu tehdejší doby.
Historický román z Blízkého východu v polovině 13. století líčí dramatický zápas arménského krále Hetuma, který se na sklonku dohasínající epochy křižáckých tažení do Palestiny snaží s pomocí mongolských vojsk zvrátit vývoj a zastavit vítězný postup muslimského světa.
Historický román známého polského spisovatele z alžbětinské Anglie. Odehrává se v roce 1588, španělská flotila se chystá napadnout Alžbětino království… Příběh, v němž nechybí ani milostný motiv, nás zavede na palubu korzárské lodě, do shakespearovské divadelní společnosti i na královský dvůr. Ale jak je u Dobraczyńského zvykem, najdeme v románě víc než barvitou a přesvědčivou fresku Anglie konce 16. století.
Životní příběh Jana Křtitele. Jednou z výrazných postav Nového zákona je Jan Křtitel. Jeho životní příběh popularizuje ve své knize známý polský spisovatel Jan Dobraczyński. Prvním impulsem ke vzniku této knihy mu byla návštěva Svaté země a rozhovory s kardinálem S. Wyszyńským, který byl velkým ctitelem Jana Křtitele. Autor pečlivě zachoval biblické i zeměpisné reálie, ale svým vypravěčským uměním dává postavě svatého Jana vystoupit živě z kulis dějin. Zásadní poselství knihy vychází z Janova vztahu k Bohu a k Ježíši jakožto Mesiáši, dotváří ale Janův obraz vlastními představami o lidském i duchovním vývoji Janovy osobnosti, například nastíněním jeho boje s pokušením. Román zachycuje počátek Janova povolání, jeho pobyt na poušti, působení u Jordánu, věznění i smrt.
Román o papežství po jaderné katastrofě. Románová fikce o křesťanství po celosvětové jaderné katastrofě při které zahyne papež a většina kardinálského sboru.
Román zachycuje složitou politickou situaci v dnešní Africe. Vypráví o tom, jak se lékařka, bojující na straně vzbouřeneckých vojsk malé provincie, jež se odtrhla za pomoci zahraničních monopolů od ústřední vlády, ujímá vedení nemocnice, která měla být obětována útokem na přehradu,hájenou vojsky OSN v modrých přilbách.
Líčí osudy dětí odvlečených za války z Polska do Velkoněmecké říše a jejich život v Západním Německu.
Místo a čas děje - bitva národů u Lipska v roce 1813. Děj se vyznačuje dramatičností i lidsky jímavým pojetím osudů všech postav. Bitevní scény, práce generálních štábů, útoky jízdy, tajná diplomatická jednání, rivalita mezi spojenci válčícími proti Napoleonovi jsou rámcem příběhu hlavního hrdiny knihy, kterým je kníže Józef Poniatowski. V románu vystupuje řada skutečných postav.
Na pozadí skromných biblických správ o Ježišovom pestúnovi Jozefovi autor rozvíja príbeh tohto múdreho a statočného veriaceho Žida. Predstavuje ho ako vynikajúceho remeselníka, milujúceho manžela, muža pevnej viery a nebojácneho zástancu dobra a spravodlivosti. Okrem samotných osudov jedného z najobľúbenejších svätcov sa čitateľ zoznámi s prostredím života Židov na prelome starozákonného a novozákonného obdobia aj s viacerými biblickými postavami, ktoré Dobraczyríski tvorivo začlenil do svojho rozprávania.
Diela jedného z najvýznamnejších autorov súčasnej poľskej prózy sa vyznačujú obrovskou sujetovou šírkou a rozprávačským umením. Taký je i román Samson a Dalila, ktorý zobrazuje historické udalosti z obdobia vlády poľského kráľa Jána Sobieskeho, vynikajúceho vojvodcu a víťaza nad Turkami. Autor plastickým zobrazením udalosti na kráľovskom dvore, v kráľovniných komnatách, v rezidenciách politikov a diplomatov, vykreslením intríg, zápasov o moc, ako aj veľkolepej bitky pri Viedni približuje čitateľovi dôležitú historickú udalosť, ktorá svojho času nepriamo rozhodla o osude Slovenska ako súčasti habsburskej ríše.
Po románoch Otcov tieň a Nikodémove listy vyšiel tretí román poľského spisovateľa s biblickou tematikou. Jeho hrdinom je sv. Pavol, neohrozený misionár a apoštol národov. Autor v románe zachytáva dramatické udalosti z jeho osobného života i misijných ciest. Zaujímavá je aj atmosféra antického sveta, predovšetkým Ríma, ktorá dýcha z celého diela. Pri čítaní Svätého meča sa dá oddýchnuť i poučiť.
Jerusalem
Ostatnie lata ziemskiego życia Andrzeja Boboli. Doświadczony kapłan walczy o życie wieczne swoich owiec, a także z własnymi słabościami i wadami. W tle wschodnie rubieże Rzeczpospolitej, a na nich religijnie i moralnie zaniedbani mieszkańcy, wojny kozackie, szwedzkie, najazd na Wilno i... śluby Jana Kazimierza.
Zbiór opowiadań autorstwa Jana Dobraczyńskiego powstał z inspiracji kard. Stefana Wyszyńskiego, który 5 listopada 1975 r. poprosił autora o stworzenie dzieła na Jubileusz 600-lecia Obrazu Matki Boskiej Częstochowskiej. Wyszyński podkreślił, że wartością utworu ma być nie tyle relacja z dziejów Cudownego Obrazu, ile ukazanie duchowego wpływu Ikony Jasnogórskiej na życie Polaków. Dobraczyński włożył opowieść o kulcie Obrazu Jasnogórskiego w usta czternastu postaci, w tym trzynastu historycznych. Wśród nich znajdują się: królowa Jadwiga Andegaweńska, świątkarz Łukasz z Rogów, Mikołaj Kopernik, kard. Stanisław Hozjusz, Wojciech Męciński, król Jan III Sobieski, gen. Kazimierz Pułaski, książę Józef Poniatowski, abp Zygmunt Feliński, papież Jan XXIII, o. Maksymilian Maria Kolbe, Józef Piłsudski, kard. Stefan Wyszyński oraz papież Jan Paweł II. Każda postać opowiada o Obrazie Jasnogórskim z perspektywy autobiograficznej i w kontekście swojej epoki. Taka metoda pisarska sprawia, że świadectwo jednostki przenika się z historycznym doświadczeniem społeczności, a tytułowe spotkania jasnogórskie ukazują literackie obrazy więzi z Maryją w Jasnogórskim Wizerunku.
Bitwa pod Megiddo, Zburzenie Jerozolimy. Prorok Jeremiasz, Baruch i kolejni władcy Izraela. Emocje, nieprzemyślane decyzje i ich konsekwencje w pełnej zwrotów akcji, znakomitej powieści Jana Dobraczyńskiego. ... Nie o koncepcję polityczną Jeremiasza chodziło mi w powieści. Chciałem po prostu odtworzyć dzieje człowieka, który przygięty misją nad siły, dźwiga ją boleśnie wśród nierozumiejącego jego cierpień tłumu. Jan Dobraczyński, posłowie
