Fjodor Michajlovič Dostojevskij
11. listopad 1821 – 28. leden 1881
Také znám/a jako: Летописец | Зубоскалов | N.N. | Д. | Н. Н. | Ред. | М. | Пружинин | Зубоскал | —ий | Друг Кузьмы Пруткова | М-ий | Ф. Д.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy. Počátky jeho tvorby jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. K nejznámějším jeho dílům patří romány Zločin a trest, Idiot a Bratři Karamazovi.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij, rusky: Фёдор Михайлович Достоевский, byl ruský novelista, romanopisec, publicista a myslitel, jeden z nejvýznamějších spisovatelů všech dob. Zprvu navštěvoval soukromou školu, po smrti matky však byl v roce 1837 z existenčních důvodů poslán na vojenskou ženijní školu do Petrohradu. Po sedmi letech studií zanechal, aby se mohl plně věnovat psaní – jeho literární počátky byly silně ovlivněny Bělinským. V roce 1846 se připojil ke kroužku sdruženém kolem ruského revolucionáře Michaila Vasiljeviče Petraševského (1821–1866), v němž se scházela ruská inteligence.
Tento kroužek byl však odhalen a označen jako protistátní a Dostojevskij byl akožto přívrženec sociálně utopických idejí byl ale roku 1849 spolu s dvaceti dalšími „petraševci“ odsouzen k trestu smrti. Soud ale nakonec (naštěstí pro celý literární svět) verdikt změnil a poslal Dostojevského pouze na nucené práce do omské věznice (1850–54) a na následnou vojenskou službu na Sibiř (1854–59). Roku 1859 Dostojevskij onemocněl (tělesně a brzy na to i duševně) a byl propuštěn. Na svobodu se vrátil jako spisovatel s náboženským posláním.
V šedesátých letech mu zemřela žena i bratr a zaplavily ho dluhy, což rázně nasměroval k horšímu, když propadl hazardním hrám. V té době hlásal návrat k patriarchálním základům národního života jako záchraně před důsledky moderních civilizačních procesů. Byl spoluvydavatelem listů 'Epocha' a 'Vremja'.
Ve svých esejích silně podporoval směřování Ruska na Západ a jeho modernizaci. Demonstroval krizové příznaky v psychologii současné společnosti, zhoubně poznamenávající lidské vztahy, zachytil soudobé hnutí anarchistických teroristů i morální a existenciální problematiku. Ke konci života byl výrazně ovlivněn mysticismem.
Dostojevskij byl celý svůj život epileptikem, kvůli čemuž nakonec i zemřel. Paradoxně až těsně před smrtí autora jeho národ pochopil, jak velkým je spisovatelem.