Miloslav Jehlička Pořadí knih (chronologicky)






Nemohu mlčet. Jasnopoljanské epištoly
- 406 stránek
- 15 hodin čtení
Výbor z milostné poezie ruského romantického básníka.
Autobiografická trilogie, již autor psal v letech své vojenské služby na Kavkaze (1851–1856), je básnickým účtováním s vlastním mladým vývojem a obrazem vnitřního růstu celé autorovy generace. Do obrazu jejích hrdinů vložil Tolstoj nejdůvěrnější znalost svého vlastního nitra, pronikavou analysu svého vlastního mládí. S otevřenou sebektritikou ukázal na svém Nikolenkovi Irtěnevovi, jak bolestně a těžce v něm rostl ze zmatků a tápání člověk. Dokonalý realista a psycholog nikde přitom nepřekročil hranice představivosti dětského světa. Již v tomto prvním svém díle Tolstoj „zobrazil mistrovsky sotva postižitelné projevy vnitřního života, které se střídají s neobyčejnou rychlostí a nevyčerpatelnou rozmanitosti“. Tuto zvláštnost psychologické analysy Tolstého – neomezovat se na zobrazení výsledků psychologického procesu, nýbrž zobrazovat proces sám – charakterisoval již Černyševskij jako „největší přednost a nenapodobitelnou svéráznost“ Tolstého talentu.
Russkij jazyk 2
Učebnice pro druhý ročník středních škol
Sbohem, piš častěji a víc
Korespondence L. N. Tolstého a S. A. Tolsté
Výbor povídek chce navázat na více než stoletou tradici českého zájmu o ruského revolučně demokratického spisovatele a vynikajícího satirika a publicistu. Předvádí pestrý kaleidoskop ruské společnosti v období úpadku nevolnického řádu: mazané úředníky, šlechtice, vydřidušské statkáře, žebrající poutníky, starověrce, lokaje a nevolníky. Autor zobrazuje krajní životní polohy a vytváří groteskně nestvůrné obrazy.
Šest povídek klasika ruské literatury, které jsou volně spjaty tématem lásky, intimních milostných vztahů a zrcadlí se v nich hloubka nebo mělkost lidských charakterů. Každá z povídek je skvělou ukázkou mistrovství velkého spisovatele a tvoří jeden z vrcholů jeho tvorby. 1. souborné vydání.
„Žádná kniha a nic na světě nedovedlo by mi nahradit ženu... Jak to vyjádřit? Podle mého mínění nerozkvétá lidská bytost ničím tak jako láskou, co tomu říkáte?“ Tato slova, která Turgeněv pronesl v rozhovoru s Flaubertem, v doslovu příhodně uzavírají soubor povídek zaměřených namilostné drama. Tragické milostné příběhy motivované zoufalstvím (Újezdní lékař), společenskou nerovností (Dostaveníčko), prchavostí a tajemností setkání (Trojí setkání), momentem závislosti a dobrovolného podřízení jednoho z partnerů druhému (První láska, Zátiší), touhou po bezvýhradném sebeobětování (Podivná historie) a ztrátou vhodného okamžiku, kdy je třeba štěstí uchopit oběma rukama (Asja).










