Knihobot

Miroslav Horníček

    10. listopad 1918 – 15. únor 2003

    Tento autor mistrně proplouvá mezi divadlem, filmem a psaním, přičemž jeho umělecký rozhled přesahuje běžné hranice. Jeho divadelní dráha je plná nezapomenutelných partnerství a inovativních projektů, včetně prvního interaktivního filmu na světě. Vyznačuje se inteligentním humorem a nadhledem, který dodává jeho dílům hluboký lidský rozměr. Prostřednictvím svých textů sdílí své postřehy a lásku k životu, čímž si získává srdce publika napříč generacemi.

    Miroslav Horníček
    Návštěva cirkusu
    Dítě školou povinné
    Dobré a ještě lepší jitro
    Hovory s Janem Werichem
    Hovory : (1968-1969)
    Hovory
    • Knížka, která pomůže čtenáři znovu prožít Horníčkovy populární a skvělé „Hovory přes rampu“ a televizní „Hovory H“.

      Hovory
    • Hovory : (1968-1969)

      • 208 stránek
      • 8 hodin čtení
      4,8(54)Ohodnotit

      Knížka, která pomůže čtenáři znovu prožít Horníčkovy populární a skvělé „Hovory přes rampu“ a televizní „Hovory H“.

      Hovory : (1968-1969)
    • Kniha obsahuje přepsané forbíny (předscény) Wericha a Horníčka, Horníčkův pohled na Wericha, jejich rozhovor z rádia a také krásné fotografie.

      Hovory s Janem Werichem
    • Dobré a ještě lepší jitro

      • 120 stránek
      • 5 hodin čtení
      4,6(370)Ohodnotit

      Drobné texty Františka Nepila, vysílané původně jako rozhlasové fejetony, v nichž se mu nenapodobitelně povedlo skloubit postupy tohoto polozapomenutého žánru s kontaktním způsobem vyprávění.

      Dobré a ještě lepší jitro
    • Dítě školou povinné

      • 95 stránek
      • 4 hodiny čtení
      4,7(15)Ohodnotit

      Výbor z písňových textů Jiřího Suchého je určen dětem a jejich rodičům a prarodičům, kteří zažili slavné doby Semaforu, divadla u jehož zrodu stála autorská dvojice Jiří Suchý - Jiří Šlitr.

      Dítě školou povinné
    • Člověk jak se říká ví své. Tyto poznámky jsou výsledkem mého padesátiletého pobývání na jevišti. Nejsou to paměti ani vzpomínky,říkám tomu: poznámky. Tak to prosím, berte. Ani ta padesátiletá praxe mi nedovoluje vytvářet nějakou teorii. Jsou to, opakuji, jen a jen poznámky o tom, jaké postupy mám na jevišti rád a které odmítám. Pokud herec může vůbec nějaké postupy odmítat. Hraju a proto jsem rád, což mi připomíná Descartovo: myslím, tedy jsem. I nadále tedy hromadím zkušenosti, ze kterých možná budou další poznámky. Což neberte jako příslib dalšího dílu nebo vyhrožování tímto.

      Poznámky o divadle
    • Chvalozpěvy

      • 158 stránek
      • 6 hodin čtení
      4,5(54)Ohodnotit

      Kniha je Horníčkovou chválou literatury, chválou umění psát a umění číst. Autor se s moudrostí a vtipem, ale i s trochou nostalgie a sentimentu zamýšlí nad knihami svého srdce, cituje z nich a přibližuje čtenáři takové mistry spisovatele, jakými byli či jsou Marcel Proust, Thomas Mann, James Joyce, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Gustav Flaubert, Rainer Maria Rilke, William Saroyan, G. G. Márquez, John Steinbeck, F. M. Dostojevskij, James Thurber, Ota Pavel, Woody Allen a mnozí další. V této společnosti je Miroslavu Horníčkovi náramně dobře a způsob, jakým to sděluje, je důkazem, že Horníček sám mezi výborné spisovatele patří.

      Chvalozpěvy
    • Rozhovory Miroslava Horníčka se sochami, doplněno mnoho autorových fotografií soch a skulptur.

      Dobrý den, socho!