Anna Tkáčová Knihy

A Iulia vyzvala bohy na souboj je druhým a závěrečným dílem Posteguillovy série o římské císařovně Iulii Domně, která ve světě zaujala více než čtyři miliony čtenářů. Udržet se na vrcholu je mnohem složitější než vrcholu dosáhnout. Iulii se sice podařilo stát se římskou císařovnou, vinou zrady a rodinných svárů ale může všechno přijít vniveč. Aby toho nebylo málo, lékař Galénos Iulii diagnostikuje to, čemu se řecky říká karkinos a v latině Římané nemoc nazývají cancer, rakovina. Krutý střet mezi jejími dvěma syny vede Iuliinu dynastii do záhuby. Kdokoli jiný by se při fyzické i morální bolesti, kterou trpí, vzdal. Pohromy se kupí jedna za druhou, až má Iulia pocit, jako by bojovala proti samotným bohům. Příběh lásky silnější než smrt a vášně schopné překonat všechny myslitelné zkoušky vede i uprostřed chaosu Iulii k vykoupení. Nic není ztraceno. Souboj o moc nad impériem pokračuje.

Píše se rok 192, Řím je pod kontrolou krutého císaře Com­moda. Senát se spikne, aby s tyranem skoncoval, a nejmocnější generálové se mohou každou chvíli pokusit o státní převrat. Aby zabránil povstání, zadrží Commodus jejich manželky v Římě. Jednou z jeho rukojmí se tak stává Iulia, žena vojevůdce Septimia Severa. Náhle v Římě vzplane požár a pustoší město. Je to katastrofa, nebo snad příležitost? Pět mužů se připravuje rozehrát hru o římský trůn, jedna žena má ale svoje vlastní plány – založit novou dynastii.Román Já, Iulia úspěšného španělského spisovatele Santiaga Posteguilla oživuje polozapomenutý příběh nejmocnější císařovny starověkého Říma.

Monografia obce vydaná pri oslavách prvej písomnej zmienky.

Tvář, kterou z literatury všichni vidí, jsou romány, básně nebo divadelní hry. Lícem je to, co světla osvětlují v knihkupectvích a na webových stránkách, to, co září u vchodů do divadel. Co se však skrývá za tím? Tato kniha vede odvážného čtenáře dál za hranici stránek, slov a světel. Ukazuje, co se skrývá za knihami: autory, jejich životy, genialitu a někdy také bídu. Zkoumá otázky jako: Proč existují anonymní knihy? Která kniha nedala spát sovětské tajné službě? Který spisovatel zneklidňoval Gestapo? Jaký román byl nejprve odmítán a posléze se stal bestsellerem? Od narození knihy v mysli autora po její publikaci prochází mnoha náhodnými okamžiky, inspirací a často i utrpením. Kdo napsal Shakespearova díla? Jakou knihu se snažila získat KGB? Jaký román ukrýval Hitler? Kdo přišel s myšlenkou řadit knihy podle abecedy? Co mají společného Frankenstein a don Quijote? Otázky na tyto a další literární záhady nacházejí odpověď na stránkách této knihy. Je to cesta dějinami světové literatury s Santiagem Posteguillou, uznávaným autorem historických románů a neobyčejným profesorem literatury.

Jméno Gustava Klimta dokonale reprezentuje umění období fin-de-siècle a je úzce spjato s Vídní přelomu 19. a 20. století. Jak je patrné i z reprodukcí děl v této knize, v Klimtově díle se odrážejí prvky symbolismu a byzantského umění a vytvářejí charakteristický podtón jeho secesního stylu. Ty nejkrásnější a nejznámější obrazy kniha představuje v chronologickém sledu spolu s úvody popisujícími jednotlivé etapy umělcova života.

Monografie věnovaná kultuře a dějinám Latinské Ameriky od jejích předkolumbovských kořenů až po současnost. Kniha i stejnojmenný televizní seriál vznikly u příležitosti oslav pětistého výročí objevení Ameriky Kolumbem. Mexický spisovatel a filmový scénárista uvažuje nad kontinuitou kulturních tradic Latinské Ameriky. Poukazuje na bohatost kulturního dědictví hispánského světa, ve kterém se mísí domorodé indiánské tradice s evropskými křesťanskými hodnotami a černošskou africkou kulturou. Široká škála dobových souvislostí a zápletek umožní čtenáři proniknout do tajemství neklidné povahy latinskoamerických národů a zachytit tajemnou atmosféru jejich nejhlubších kulturních kořenů. Poutavé čtení a autorovy úvahy plné otázek vycházejí z historických faktů. Publikace je doplněna rozsáhlou bibliografií, heslářem, jmenným i věcným rejstříkem a barevnou obrazovou přílohou.... celý text

Čtvrtý svazek Borgesových spisů zahrnuje dvě sbírky raných esejů z třicátých let 20. století. Texty knihy Evaristo Carriego jsou věnovány ryze argentinským tématům, zejména starému Buenos Aires a jeho předměstí s poetikou tanga, soubojů na nože a jezdců, kteří mizí v pampě. Sbírka Diskuse pak přináší další základní témata Borgesova díla, mezi něž patří úvahy o čase a nekonečnu, ale především o knihách a literatuře.

Unikátní publikace představuje nejničivější katastrofy, jimiž bylo lidstvo postiženo následkem zemských dějů. Zemětřesení, sopky hurikány, tsunami, ničivé záplavy atd. vytvářejí široký vějíř katastrof, v nichž se nadvláda přírody snoubí s lidskou tragédií a neštěstím, neboť vůči podobným projevům planety zmůže člověk jen málo nebo zhola nic.

Esej z roku 1995, v níž autor rekapituluje nejen šest let svého pobytu v Indii v roli mexického velvyslance (1962–1968), ale také zážitky a setkávání s indickou kulturou při několika cestách před vykonáváním této funkce i po jejím ukončení. Pobyty v Indii zanechaly v Octaviu Pazovi hluboké stopy a ovlivnily nejen jeho básnickou tvorbu, ale také nahlížení na kulturu, umění, politiku a filosofii. Své osobní prožitky člověka patřícího do západního kulturního okruhu při setkávání s touto východní kulturou zpracoval v knize Indické odlesky, v jednom z posledních děl, které napsal. Esej nejen rozšiřuje naše znalosti o tak odlišné realitě, jako je ta indická v porovnání s tou západní, ale nutí nás rovněž nahlížet na plodné rozpory (někdy i soulad) mezi naším viděním světa a tím orientálním, nutí čtenáře hledat analogie na jedné straně, na straně druhé kontrasty. Octavio Paz v textu na mnoha místech srovnává mexickou a indickou společnost, upozorňuje na to, co je oběma kulturám společného a v čem se liší. Čtení eseje narušuje naše rutinní smýšlení o světě a nebyl by to Octavio Paz, kdyby v knize nevedl dialog s námi samými jako lidskými bytostmi.

Jedna z největších a nejuznávanějších současných mexických spisovatelek a publicistek ve své knize předkládá portréty sedmi mexických ženských osobností převážně z první poloviny 20. století, z nichž každá svým neopakovatelným způsobem výrazně ovlivnila kulturní a společenské dění Mexika.