Jiří Olič

Výtvarný esejista, básník, novinář. Narodil se 23. dubna 1947 v Horní Libině. Původním povoláním je zemědělský inženýr, nějakou dobu pracoval jako agronom, poté byl redaktorem literárního časopisu Fragment, nakladatelství Votobia a Paseka. Literární dráhu nastoupil básnickou sbírkou Letní romance, která vyšla péčí přátel v roce 1981 jako soukromý bibliofilský tisk. Následovala samizdatová vydání dalších básnických sbírek: Velká většina (1983), Komando deště (1984), Jeleni, troubící jeleni (1988). Bytostného básníka však česká literatura poznala nejprve jako demlologa, váchalologa a kritického komentátora českého umění výtvarného, následně jako prozaika potměšile wernischovského druhu a teprve úplně nakonec, v říjnu roku 1997, jako skvělého básníka díky poměrně rozsáhlému autorskému výboru ze starší tvorby. Autor je držitelem ceny Toma Stopparda za rok 1994 a je rytířem Řádu zelené berušky.

Bibliografie 1992 Marná snaha, Fragment 1993 ...nejlépe tlačiti vlastní káru sám - biografie Josefa Váchala, Paseka 1994 Čtení o Jakubu Demlovi, Votobia 1995 Velký strážce, Petrov 1996 Život je nuda, Petrov 1997 Gloria, Petrov 2000 Molitan, Petrov 2003 Jos. Lada, Petrov