Věra Houbová Pořadí knih

Jeden z nejangažovanějších a nejznámějších Remarquových románů vznikl jako odezva na politické události v Evropě třicátých let minulého století, jako obžaloba nacistického totalitního režimu. Autor v něm pranýřuje fašismus ve všech jeho projevech a současně nastavuje pravdivé zrcadloi tehdejším západoevropským vládám a jejich farizejskému jednání. Děj nás zavádí do jemu dobře známého prostředí německých emigrantů, kteří byli nuceni opustit své domovy a nevěří, že se ještě někdy vrátí zpátky. Jedním dechem sledujeme pohnuté osudy nedostudovaného medika Ludvíka Kerna a jeho velké lásky, židovské dívky Ruth, kteří jsou pro svůj rasový původ štváni napříč Evropou, příběh levicového poslance Josefa Steinera, jeho ženy Marie a dalších běženců, kteří zalidňují onu dramatickou scénu, již vytvořily samy dějiny v předvečer druhé světové války.

Román světově uznávaného německého autora je inspirován událostmi v pohraniční oblasti Sudety mezi lety 1933 a 1945 a zároveň kriticky reflektuje dnešní konzumní společnost. První část tvoří slavný román Maxe von der Grüna, který je vzpomínkou na předválečné Sudety a kritikou moderního světa ovládaného finančními oligarchiemi. Ve druhé polovině svazku čtenář nalezne atraktivní doslov s překvapivým odhalením: autor prožil část dětství v pohraničí prvorepublikového Československa, což dodává jeho silně autobiografickému románu nový rozměr. Tento netradiční a inovativně kritický pohled na složitou situaci v česko-německém pohraničí je umocněn prozrazením okolností zatčení a uvěznění jeho otce, kolportéra náboženských tiskovin. Součástí doslovu jsou dobové fotografie a reprodukce dokumentů. Max von der Grün se ve svém autobiografickém románu Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Čtenář má možnost porovnat románový popis s historickými fakty, což činí publikaci atraktivní jak pro poutavý děj, tak pro doprovodné historické informace, které jsou většině českých čtenářů neznámé.

Tento soubor povídek představuje cosi jako momentky z uplynulých dob, tak jak je autor coby reportér viděl a zachytil. Jsou to drobné příběhy, v nichž jde o právo a bezpráví, hlad a blahobyt, válku a mír. Jsou zde historky veselé i smutné, vzrušující a dojímavé, o lidech, kteří zabíjejí, i o lidech, kteří druhým pomáhají, o mocných politicích a nemocných dětech, které málem zemřely v důsledku tupé byrokracie. Tyto mini příběhy zřejmě neotřesou světem, ale právě v malých příbězích malých lidí se zrcadlí duch doby jasněji a ostřeji než ve velkých historiích heroických velehrdinů. Neboť jak sám autor říká "heroické příběhy velehrdinů byly vždycky ty nejhorší."

Před inženýrem Arthurem Kaminským z Essenu, který přijíždí v šedesátých letech do Egypta, stojí opravdu nelehký úkol - záchrana skalního chrámu Ramesse II. Tato svatyně je jednou z nejvýznamnějších památek starověkého Egypta, je to symbol moci a slávy ztělesněné faraonem Vesemaatreem Setepenreem Ramessem, který zemi vládl jako Ramesse II. dlouhých 67 let. V temných, tajuplných chodbách faraonova chrámu musí Arthur čelit tajemným silám, které - jak se zdá - chtějí přemístění stavby zabránit. Během dramatických událostí, k nimž v průběhu celé akce dochází, se sblíží s doktorkou Hellou a jejich počáteční sympatie posléze přerůstají v hluboký cit. Podaří se jim společně architektonický skvost zachránit?

Silně humanisticky akcentovaný román je obrazem života v jednom z německých koncentračních táborů, kde byli internováni nemocní vězňové. Autorův pohled za dráty této továrny smrti nic nezakrývá, nezatajuje, netlumí. Děj se odehrává na konci války v německém koncentračním táboře Mellern na počátku jara 1945, kde již ani vězňům nezůstávají utajeny příznaky blížícího se konce války. Nacisté se stávají ještě bezcitnějšími, člověk je v těchto podmínkách pouhou lovnou zvěří, ale všichni vězňové přesto do poslední vteřiny svého života doufají, že toto peklo nakonec přežijí. Silné dílo končí osvobozením tábora.

Marie Terezie, označována jako „silná žena“, přivedla svou monarchii k prestiži velmoci a získala si respekt Evropy. Její narození však bylo pro rodiče zklamáním, neboť Karel VI. toužil po mužském potomku, aby zajistil pokračování habsburského rodu. Nikdo nepředpokládal, že by právě narozené děvče mohlo jednou vládnout. Výchova Marie Terezie se zaměřila spíše na náboženství a umění, zejména hudbu, v níž excelovala. Její vztahy s rodiči byly chladné; matkou byla její vychovatelka, hraběnka Fuchsová. Provdala se z lásky za Františka Štěpána Lotrinského a měla 16 dětí. Alžběta se ve svých patnácti letech vzdala mládí, aby se stala císařovnou. Její bezstarostný život v Bavorsku skončil, a ona se ocitla v přísném vídeňském dvoře, kde se jí nelíbila rigidita a ceremoniály. Zita, sedmnácté dítě, byla také překvapena svou budoucností jako císařovna. S rodinou trávila léto v Rakousku a zimu v Itálii, a od deseti let navštěvovala penzionát. Klíčovým momentem v jejím životě bylo setkání s arcivévodou Karlem, které zaranžovala její teta, což vedlo k dalšímu vývoji jejich vztahu.

Zlý osud kouzelné devítileté Babs, dcerky jedné z nejslavnějších hollywoodských filmových hvězd, Silvie Moranové dojímá statisíce čtenářů tohoto strhujícího románu. Neštěstí a smutek si nevybírá oběti podle šatů a společenského postavení. Sladký život krásných žen, svět filmového showbyznysu, prostředí nemocnic, lékařů obětujících soukromí svým pacientům, to jsou obrazy doplňující hlavní vyprávění.... celý text

Závist, zášť či mocichtivost maří lidské životy a otáčejí kolo dějin. Historie je plná krvavých příběhů; násilná smrt si vybrala svou daň i v rodě Habsburků, kde v důsledku nečekaných úmrtí došlo k řadě politických zvratů... Albrecht, kterému se machinacemi podařilo zasednout na římskoněmecký trůn, se stal obětí vražedného spiknutí, které zosnoval jeho vlastní synovec. o Kariéru Juana d'Austria, slavného vítěze u Lepanta, zhatil jed. Rakouský korunní princ pravděpodobně spáchal sebevraždu, poté co zastřelil svou milenku. Život císařovny Alžběty ukončil nezaměstnaný anarchista. o Atentát v Sarajevu, při němž dva výstřely zasáhly následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho manželku Žofii Chotkovou, uvrhl tehdejší svět do chaosu, který vyústil v konec celé jedné éry a jehož následky jsou patrné dodnes. Přeložila Věra Houbová. Váz., 240 stran, 12,5 x 20 cm

Čtivé vyprávění o životě francouzské císařovny, manželky Napoleona III. Autor velice podrobně popisuje jednotlivé úseky života císařovny Evženie na pozadí významných politických i společenských událostí za poměrně dlouhou časovou etapu - od r. 1826 do r. 1920. Čtenář tak pozná celé období tzv. druhého císařství, atmosféru francouzského dvora, jeho lesk i intriky, vzestup Paříže jako světové metropole na poli kulturním i společenském a spolu s tím vším i významné události mezinárodní politiky. Středem vyprávění je ale životní příběh císařovny Evženie od bezvýznamnách začátků až k vrcholu společenského postavení a dále až k bezmocnému pádu z politických výšin do života v uzavřeném soukromí. - Doplněno chronologickým přehledem událostí, obsáhlou bibliografií i jmenným rejstříkem a v neposlední řadě zajímavými reprodukcemi a fotografiemi.