Napsal autorský kolektiv za vedení Felixe Vodičky (4., upravené vyd., ve Fortuně 1. vyd.). Jedna z nejlepších učebnic literatury pro středoškoláky je současně i vhodnou příručkou pro širokou veřejnost.
Dětská kniha o tom, jak se zachovat, když někde hoří, kolem pobíhá pes, někdo cizí zvoní, jsou otevřeny dveře domu, ve kterém nikdo nemá být, když se někdo topí...
Na bohatém faktografickém materiálu nám kniha přibližuje duchovní, společenské a přírodní poměry doby Ježíšovy. Čtenář tak získává plastický, široce pojatý obraz doby složený mimo evangelia ze starověké literatury, archeologických nálezů a kriticky podaných informací o soudobých bádáních.
Vyprávění o rodině svatojánských broučků, jejichž prací je v noci svítit lidem, vyšlo poprvé v roce 1876 a díky neutuchající oblibě čtenářů se již dočkalo více než stovky vydání. Poetické příběhy rodiny Broučků inspirovaly mnohé výtvarníky, zejména Jiřího Trnku, a byly několikrát převedeny na filmové plátno. Hlavní postavou je malý nezbedný Brouček, který má svou hlavu a neposlouchá své rodiče a tetu Janinku, ačkoliv na to často doplácí. Autor broučků Jan Karafiát byl evangelický kněz a „Broučci“ jsou alegorickým zobrazením rodiny, která žije podle křesťanských hodnot, v souladu s přírodou.