Napsal autorský kolektiv za vedení Felixe Vodičky (4., upravené vyd., ve Fortuně 1. vyd.). Jedna z nejlepších učebnic literatury pro středoškoláky je současně i vhodnou příručkou pro širokou veřejnost.
Dětská kniha o tom, jak se zachovat, když někde hoří, kolem pobíhá pes, někdo cizí zvoní, jsou otevřeny dveře domu, ve kterém nikdo nemá být, když se někdo topí...
Na bohatém faktografickém materiálu nám kniha přibližuje duchovní, společenské a přírodní poměry doby Ježíšovy. Čtenář tak získává plastický, široce pojatý obraz doby složený mimo evangelia ze starověké literatury, archeologických nálezů a kriticky podaných informací o soudobých bádáních.
Broučky, jediné umělecké literární dílo Jana Karafiáta (1846–1929), potkaly nejednoduché osudy. Roku 1876 anonymně vyšel skromný, neilustrovaný svazek – tehdy s názvem Broučci pro malé i velké děti – a zapadl vcelku bez povšimnutí. Až teprve po sedmnácti letech knížku objevil a zpopularizoval novinář Gustav Jaroš, který ji označil jako „snad nejkrásnější květ naší české literatury dětské“ a jejího autora nazval „českým Andersenem“.
Poetická obraznost Broučků, citlivý přírodní lyrismus a ušlechtilý humanismus si dále uchovávají nepomíjející platnost. I jazykově, svým jadrným básnickým slohem šťastně spojujícím hovorovost lidové řeči s vytříbenými biblismy, je dílo Jana Karafiáta pozoruhodné.
Třetí díl učebnice o odívání. Pokračuje s učivem o tvorbě střihů pro složitější druhy oděvů, pokračuje kapitolou o kojeneckém oblečení a uzavírá přehledem oděvních stylů 20. století.