Jan Šerých Knihy

Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny. Vydání druhé, doplňované a revidované.

Katalog v širším výběru představuje práci Jana Šerých mezi lety 1999 až 2008. Obrazové části publikace (přes 200 barevných reprodukcí) jsou tematicky členěny tak, aby na jedné straně ukázaly šíři užívaných médií, a zároveň důsledné významové zaměření jednotlivých prací. S tímto členěním korespondují i texty monografie, jejichž autory jsou Vít Havránek, Tomáš Pospiszyl, Jiří Ptáček, Václav Magid a Karel Císař, který se, spolu s Janem Šerých, rovněž podílel na koncepci publikace.

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už dvě desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro knihu upravil studie z let 1994–2013, jimiž se pokusil z rozmanitých stran nahlédnout do jeho podstaty. Soubor studií nás tak provází samotnými útrobami mýtu, vyprávěného z nejrůznějších aspektů, ale s jedním společným jmenovatelem: tím je scéna kontaktu a posléze kontraktu člověka se zlem. Právě tato scéna okamžitého zisku a do nedohledna odložené splatnosti, scéna, bez níž by žádný faustovský příběh nebyl faustovským příběhem, dala celému souboru souhrnný název, kterým autor zřetelně míří k dnešnímu čtení pradávného příběhu: Faust jako stav zadlužení.

Neuropatolog František Koukolík se znovu zaměřil na starou a otevřenou otázku - jak a proč mozek tvoří vědomí a jaký je vztah mozku, vědomí a sebeuvědomování. Třetí vydání knihy sleduje výzkum vztahu mozku a vědomí v průběhu let 2013-23. Za tu dobu se rozšířily a zdokonalily metody zkoumající mozek lidí a zvířat způsobem, který si před prvním vydáním z r. 2003 uměl představit jen málokdo. Poločas informace je v neurovědách nižší než pět let. Předchozí, druhé vydání z r. 2013 bylo tedy nutné aktualizovat.Přepracovaný text popisuje soudobé definice vědomí, neuronový korelát a evoluci vědomí včetně sebeuvědomování; změněné stavy vědomí jako spánek, anestézii, hypnózu, meditaci a účinek psychedelik; některé druhy poškozeného vědomí, např. kóma, funkční poruchy, autismus, schizofrenii a depresi; otázku svobodné vůle, a také jak je vědomí ovlivňováno kulturou, v níž jsme vyrostli a žijeme.

Autor si klade za cíl na základě primárních pramenů a dalších zdrojů popsat a zhodnotit vývoj Visegrádské skupiny na pozadí vnitropolitického vývoje členských zemí. Práce sumarizuje aktivity V4 především z hlediska praktické realizace zahraniční politiky, přináší ale také reflexi dosavadní spolupráce a alternativy budoucích aktivit V4 zejména ve strukturách EU, v oblasti energetické bezpečnosti, zahraničních zájmů regionu apod.