Kalevala je karelo-finský národní epos sestavený Eliasem Lönnrotem z ústní slovesnosti Finů a Karelů. Dílo obsahující 22 795 veršů je rozděleno do padesáti „run“ čili zpěvů. Epos shrnuje v sérii příběhů tří bohatýrů, Lemminkäinena, Väinämöinena a Ilmarinena, potomků mýtického Kalevy, celou finskou mytologii.
4. vydání. Přeložil, úvod a vysvětlivky napsal Josef Holeček; textově připravil, doslov a ediční poznámku napsal Jan Petr Velkoborský, Slovníček sestavila Jelena Holečková-Dolanská; iniciálami vyzdobil, vazbu a grafickou úpravu navrhl Karel Aubrecht. Terminologický slovník.
Dílo, vzniklé v 1. polovině 19. století, vychází ze starých finských rún, dochovaných v ústní lidové tradici. Kniha má jako celek bohatý, různorodý děj, který osciluje kolem vztahů dvou finských národních kmenů, Pohjolanů a Karelů, v dobách míru i ve chvílích vzájemných sporů a měla rozhodující vliv při utváření identity finského národa v 50. a 60. letech 19. století. Vyšlo v překladu Jos. Holečka, doplněno poznámkami, slovníčkem a vysvětlivkami.
Publikace "Projektování obnovy stavebních památek" od Josefa Holečka, Václava Girsy a autorského kolektivu detailně popisuje postupy architekta při obnově památek. Zaměřuje se na náležitosti kvalifikované projektové dokumentace a složité přípravy. Důraz je kladen na zadávání, koordinaci a vyhodnocování průzkumů, přičemž se zohledňují jejich výsledky v projektovém řešení. Analyzovány jsou nároky na jednotlivé stupně projektové dokumentace, včetně architektonických studií a dokumentací pro územní a stavební povolení. Publikace rovněž systematicky zkoumá restaurátorské aspekty, včetně požadavků na restaurátorské dokumentace a důležitosti spolupráce architekta a restaurátora.
Tento text se stává průvodcem náročným procesem projektování obnovy památek, od počátečních fází až po stavební realizaci, a kompendiem vhodných přístupů k památkově chráněným stavbám. Zaměření na projektanta vyplývá z jeho integrační role v interdisciplinárním oboru. Publikace navazuje na předchozí práce autorů a standardy projektové dokumentace vydávané v nakladatelství Verlag Dashofer.
Byla vydána ve spolupráci Národního památkového ústavu a Nadačního fondu Arcus České komory architektů s přispěním Ministerstva kultury ČR. Pozitivním výsledkem je, že publikaci zdarma obdrželi členové České komory architektů a odborní pracovníci Národního památkového ústavu, což přispěje ke zkvalitnění oboru projektování obnovy památek.
Dvousvazková publikace překladů bosenských povídek nazvaná „Národní epika bosenských mohamedánů", může podle názvu slibovat zajímavou ukázku balkánské, zvláště ale muslimské literatury, která se v českých překladech objevila až v 90. letech ve sbírce "Pevná pouta - moje náruč bílá" *. Autor překladu je český spisovatel Josef Holeček (1853 - 1929), který si zřejmě svůj zájem o Balkán vybudoval během pracovního pobytu v Záhřebu, kde v 70. letech pracoval jako vychovatel a rovněž jako zpravodaj "Národních listů" během balkánské války. Oba svazky sice obsahují ukázku tvorby bosenských muslimů, více informací se ale nedozvíme, protože nejsou uvedeny žádné bibliografické údaje (autoři, rok vydání textů, biografie autorů atd.). Obtížnost textu je další překážkou, kterou čtenář 21. století bude jen těžko zdolávat. Podobně se často poukazuje na překlad Koránu od R.A.Nykla, kde je rovněž použito velmi zastaralé výrazivo, způsobené autorovým dlouhodobým pobytem v zahraničí. V porovnání s textem překladu J.Holečka, je ale Nyklův překlad naprosto srozumitelný i dnes. Zajímavostí je, že oba texty vyšly přibližně ve stejné době (Holečkův překlad v roce 1917 a 1920, Nykl pracoval na překladu v letech 1910 - 1926). Rozsáhlý text (358 stran) tak postrádá smysl a dílo zůstane zřejmě více kuriozitou než vědeckou prací.
