Josef Holeček Pořadí knih

Publikace "Projektování obnovy stavebních památek" od Josefa Holečka, Václava Girsy a autorského kolektivu detailně popisuje postupy architekta při obnově památek. Zaměřuje se na náležitosti kvalifikované projektové dokumentace a složité přípravy. Důraz je kladen na zadávání, koordinaci a vyhodnocování průzkumů, přičemž se zohledňují jejich výsledky v projektovém řešení. Analyzovány jsou nároky na jednotlivé stupně projektové dokumentace, včetně architektonických studií a dokumentací pro územní a stavební povolení. Publikace rovněž systematicky zkoumá restaurátorské aspekty, včetně požadavků na restaurátorské dokumentace a důležitosti spolupráce architekta a restaurátora. Tento text se stává průvodcem náročným procesem projektování obnovy památek, od počátečních fází až po stavební realizaci, a kompendiem vhodných přístupů k památkově chráněným stavbám. Zaměření na projektanta vyplývá z jeho integrační role v interdisciplinárním oboru. Publikace navazuje na předchozí práce autorů a standardy projektové dokumentace vydávané v nakladatelství Verlag Dashofer. Byla vydána ve spolupráci Národního památkového ústavu a Nadačního fondu Arcus České komory architektů s přispěním Ministerstva kultury ČR. Pozitivním výsledkem je, že publikaci zdarma obdrželi členové České komory architektů a odborní pracovníci Národního památkového ústavu, což přispěje ke zkvalitnění oboru projektování obnovy památek.

Kalevala je karelo-finský národní epos sestavený Eliasem Lönnrotem z ústní slovesnosti Finů a Karelů. Dílo obsahující 22 795 veršů je rozděleno do padesáti „run“ čili zpěvů. Epos shrnuje v sérii příběhů tří bohatýrů, Lemminkäinena, Väinämöinena a Ilmarinena, potomků mýtického Kalevy, celou finskou mytologii. 4. vydání. Přeložil, úvod a vysvětlivky napsal Josef Holeček; textově připravil, doslov a ediční poznámku napsal Jan Petr Velkoborský, Slovníček sestavila Jelena Holečková-Dolanská; iniciálami vyzdobil, vazbu a grafickou úpravu navrhl Karel Aubrecht. Terminologický slovník.

Dílo, vzniklé v 1. polovině 19. století, vychází ze starých finských rún, dochovaných v ústní lidové tradici. Kniha má jako celek bohatý, různorodý děj, který osciluje kolem vztahů dvou finských národních kmenů, Pohjolanů a Karelů, v dobách míru i ve chvílích vzájemných sporů a měla rozhodující vliv při utváření identity finského národa v 50. a 60. letech 19. století. Vyšlo v překladu Jos. Holečka, doplněno poznámkami, slovníčkem a vysvětlivkami.

Úvodní část první knihy kroniky Naši. Za dvojími horami od nás je rodiště Husovo. Jen přes luka je rodiště Petra Chelčického. Den pěší cesty je k rodišti Žižkovu. Lid naší krajiny, jihozápadního kouta Čech, prvý se přidal k učení Husovu, prvý za ně strádal, prvý se přihlásil pod prapor Žižkův, prvý pod ním dobýval slavných vítězství, prvý pod ním vykrvácel. Chci pověděti, jakým je tento lid za dní našich." Těmito slovy začíná rozsáhlý úvod k románové epopeji ze života jihočeského venkovského člověka z konce osmdesátých let minulého století.