Prokop Chocholoušek

Ve své době byl známým romanopiscem a novinářem, dnes je širší veřejností vnímán spíše v regionálním rozsahu.

Narodil se v Sedlci v rodině ševce. (Na jeho rodném domě v ulici jižně od sedleckého náměstí je pamětní deska.) Po otcově smrti se rodina odstěhovala do Prahy, kde Prokop vystudoval gymnázium a zahájil studia medicíny. Ty však pro svou zálibu v literatuře a cestování nedokončil. Zvláště rád navštěvoval oblast Balkánu.

V revolučním roce 1848 byl redaktorem Večerního listu a Prostonárodního listu, kde prezentoval své radikální protivládní názory, za něž byl vězněn. Své pokrokové názory proto formuloval ve svých románech s vlasteneckou tematikou (Pole Kosovo, Dvůr krále Václava, Soběslav). Jeho další díla jsou humoristicko-satirické povídky a romány (Kocourkov) nebo povídky s náměty z českých dějin (Templáři v Čechách). O oblíbeném Balkánu napsal např. cyklus povídek Jih. Obecně je v jeho díle zdůrazňována myšlenka rovnosti mezi lidmi, spravdlnosti a svobody. Po propuštění z vězení byl stále pod policejním dozorem a na dva roky se vrátil do Sedlce, kam byl umístěn na nucený pobyt. Zde však neměl pro stálý dozor možnost získat solidní zaměstnání a spoluobčané ho také nevnímali pozitivně. Určitý čas také pobýval u svého přítele faráře Antonína Boučka v Chyškách. V altánku na farní zahradě sepsal několik svých vlasteneckých spisů.

Na krátký čas se vrátil do Prahy, kde psal do deníků Čas a Hlas. Těžce nemocný se však v posledním roce svého života uchýlil ke svému příteli faráři Antonínu Čechoslavu Fikarovi, významné nadějkovské osobnosti, na nadějkovskou faru. Zde v červenci 1864 zemřel a nadějkovský hřbitov se stal místem jeho posledního odpočinku.

V roce 1994 bylo ku příležitosti 130. výročí jeho úmrtí otevřeno na faře malé muzeum.