Čtvrtý , poslední díl publikace popisujícího skály a lomy ve zbylých oblastech Chřibů , které ještě nenavštívili. Osvětimanskem, Ježovskem, Medlovskem, Skalskem , Stříbrnickem provede autor , který přidává i dosud nenavštívené skály na Břestecku, Střílecku, Lískovecku a Roštínsku.
Jedná se o již třetí díl knihy o chřibských skalách z ediční řady Chřiby záhadné a mytické, který aktuálně napsal Bořek Žižlavský. Mapuje skály, skaliska a lomy na Jestřabicku, Bohuslavicku, Čeložnicku, Moravansku a Vřesovicku a stejně jako v předchozích dvou dílech nechybí spousta příběhů a vyprávění pojících se k danýmskalám. Rovněž u nich nechybí jejich GPS souřadnice.
15. díl řady Chřiby záhadné a mytické, který podrobně mapuje další skály, lomy a významné kameny v chřibského pohoří. Publikace bohatě doplněná barevnými fotografiemi autorů i černobílými archivními, a dále verši Ester Vratislavské obsahuje stati o skalách a lomech v oblastech Zdounecka, Roštínska, Cetechovicka, Střílecka, Stupavska, Koryčanska a Lískovecka. Všechny skály, skaliska a lomy jsou doplněny jejich GPS souřadnicemi.
14. díl řady Chřiby záhadné a mytické podrobně mapuje skály, lomy a významné kameny v severní polovině chřibského pohoří. V publikaci autorské trojice Jiří Blaha, Jaroslav Hrabec a Bořek Žižlavský, čtenář nalezne příběhy vztahující se jak k jednotlivým skalám a lomům, tak i k lidem, kteří s kameny pracovali, dozví se o některých geologických zajímavostech a chybět nebudou ani pověsti z dávných časů. Vše je opět psáno velmi čtivou a poutavou formou, tak jak je u této řady již pravidlem.
Mohou vést tajemné stezky i po řece? Určitě ano, a pojďme být prvními, kdo prozkoumá kraj Slovácka podél Moravy. Pod hladinou řeky zahlédneme zbytky kostela na spytihněvském hradišti, pohlceného řekou před staletími. V blízkosti Jarošova nás dým vystupující z vegetace zavede k vesnici pravěkých lovců mamutů. Odtud poplujeme k valům Veligradu-Starého Města, kde archeologové objevili nádherné zlaté a stříbrné šperky. Cesta od vodní pevnosti (Uherské) Hradiště k Ostrohu a Veselí nad Moravou však nebude bezpečná, neboť před divokými Bočkajovci, kurucími a osmanskými Turky na rychlých koních není úniku. Osudovým se může stát i vlakové kupé, pokud v něm narazíme na proslulého lupiče a vraha Leciána. Raději se přidáme k vojvodovi Janu Klimešovi a Jaroslavu Haškovi, kteří se vydávají na balkánské dobrodružství. Možná prožijeme velkou lásku, šťastnější než láska Mánesova modelu Verunky Čudové k hraběti z bílovického zámku, nebo „galánečky z Ježova“, do níž se zamiloval spisovatel Vojtěch Rozner. Po překonání Moravské Sahary si v Kyjově připijeme s poštovním úředníkem Petrem Bezručem, který si poznamená, že „vždy veselo bývalo v Kyjově, vždy veselo v Kyjově bude!“ To platí nejen o Kyjově, ale i o celém slováckém Dolňácku.
Kniha Muž, který viděl démona vypráví příběhy lidí, kteří se setkali s tajemnými, často obtížně vysvětlitelnými jevy. Zavítáme s nimi na místa, kde působí temné síly, zjevují se přízraky, lidově řečeno straší. Navštívíme zámek v Březolupech, majestátní hrad Buchlov nebo sousední pohřební kapli Barborka na vrchu Modla. Přiblížíme si také osudy jedinců, kteří zasvětili svůj život objasňování dávných historických záhad. Budeme spolu s nimi pátrat po hrobě praotce Čecha, věrozvěsta Metoděje, ale i tajemné minulosti zvonu z Nivnice. Vydejte se spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským po stopách dosud nevysvětlených záhad. Věřte, že to bude stát za to!
Průvodce po místech, kterých se ve druhé polovině třicátých let 20. století dotkla stavba dálnice, spojující Prahu s Podkarpatskou Rusí. Dálnice nebyla nikdy dokončena a pozůstatky této monstrózní stavby pomalu pohlcuje příroda Chřibů.
Vydejte se s námi na jihovýchodní Moravu na hranici dvou národopisných regionů - Hané a Slovácka, které od sebe odděluje pohoří Chřiby. Není sice rozsáhlé a navenek vypadá poklidně a smírně, neboť četné dramatické příběhy vepsané historií do jeho tváře dávno zastiňují stoleté bučiny. Přitom stěží nalezneme v naší historické literatuře častěji skloňované slovo než Velehrad, považovaný od středověku až do počátku 20. století za hlavní město Velkomoravské říše, sídlo moravských králů i rezidenci soluňských bratří sv. Cyrila a Metoděje. Avšak lidé vstupovali do těchto míst již za pravěku, neboť podél řeky Moravy, jíž je pohoří strážcem, vedla proslulá jantarová stezka. Pojďme se tedy spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským projít po valech výšinných hradisek na Holém kopci či na Brdu, obdivujme zlatý solid byzantského císaře Teofila nalezený na hoře sv. Klimenta, zapátrejme ve zříceninách hradů Cimburku a stříleckého hradu po vstupu po podzemních chodeb a v mohylovém poli na Tabarkách po zlaté rakvi krále Belly. Budeme-li pozorní, možná zahlédneme na cimbuří hradu Buchlova řasnatý šat černé paní, která ohlašovala tragickou událost v rodině majitelů, a v temném zákoutí jeskyně na Budačině třpyt zbojnického pokladu.
POkračování svazku Chřiby záhadné a mytické svazek č. 9
