Knihobot

Anna Rossová

    Krvavý básník Nero
    Volá Dora...
    Ábel a Ester
    Odsunuté vzpomínky: Z vyprávění mých sudetoněmeckých generačních vrstevníků
    Pařížské salóny
    Staromódní příběh
    • 1993

      Spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová zachytila v prvních Odsunutých vzpomínkách zkušenost jedné generace sudetských Němců s odsunem a údělem vyhnance v poválečném Německu - zkušenost těch, kteří v době války byli dětmi. Nevtíravá působivost knihy je dána mimo jiné tím, že Wagnerová ve svých rozhovorech především citlivě naslouchá životním příběhům druhých lidí.

      Odsunuté vzpomínky: Z vyprávění mých sudetoněmeckých generačních vrstevníků
    • 1989

      Krvavý básník Nero

      • 248 stránek
      • 9 hodin čtení
      3,9(86)Ohodnotit

      Císař Nero vládl v letech 54–68 n. l. Jeho jméno je spojeno s představou zvráceného a ukrutného muže. Ovšem uplatnit tyto povahové vlastnosti v tak velké míře mu umožnily především dvorské poměry. Nero sám mohl zůstat jen chorobným ctižádostivcem a diletantem v umění, kdyby jeho velikášství nebylo živeno intrikami okolí. Jako sedmnáctiletý se dostává na trůn díky své ctižádostivé matce Agrippině, která ho oženila s dědičkou trůnu Octavií a odsunula Britannica, syna císaře Claudia. Nero vládne zpočátku rozumně. Zásluhu na tom mají jeho dva rádci — filosof Seneca a Afranius Burrus. Postupně Nero začíná toužit po uměleckém úspěchu a slávě, věnuje se jenom umění a zanedbává panovnické povinnosti. Oba rádcové na to upozorňují panovačnou Agrippinu. Ta začíná připomínat Britannicovy nároky na trůn. Žárlící Nero svého nevlastního bratra při hostině otráví. Tato první násilná smrt ho zbavuje všech zábran. Následují další vraždy — příbuzných i cizích osob. Odpor lidu roste, roku 68 se proti němu vzbouří praetoriáni, Nero prchne z Říma a spáchá sebevraždu. Román Dezsö Kosztolányiho není historickým románem v pravém smyslu slova. Je spíše románem psychologickým; autor se výrazně inspiroval učením Sigmunda Freuda a zobrazil vývoj svého „hrdiny“ od vnímavého citlivého mladíka až po krvelačnou stvůru, zbavenou lidské důstojnosti. Tento román vyvolal ve své době velkou pozornost, nadšeně jej chválil sám Thomas Mann.

      Krvavý básník Nero
    • 1988

      Výber z noviel maďarskej autorky. Z maď. přel. a doslov naps. Anna Rossová, verše v textu přebásnil Václav Daněk.

      Tento týden bude ještě perný
    • 1987

      Příběh citového, rozumového i profesního zrání Anežky Kertészové, dcery středoškolského profesora, který behěm 1. světové války uvízl v ruském zajetí a v 20. letech se vrací k rodině. Matka si po dobu jeho nepřítomnosti našla mladého milence a Anežka se snaží uchránit otce před špínou, zradou a vynahradit mu léta strádání.

      Smíření
    • 1985
    • 1984

      Román o prvních krocích devatenáctileté Julie v praktickém živote. Julie po maturitě nastupuje na místo novinářky a prožívá také lásku...

      Každý den senzace
    • 1982

      V půvabném dílku Ábel a Ester se autor nevrátil do dějin tak dávných, nýbrž umístil děj na konec minulého století, do doby, kdy byly společenské přehrady v Uhrách ještě velice vyhraněné a byly zdrojemmnoha nešťastných osudů. Přehlížet nebo aktivně je překonávat si odvážili jen výjimeční jedinci. Ábel a Ester jsou obyčejní lidé patřící k různým společenským vrstvám, jejichž vášnivé milostné vzplanutí, jež slibovalo velkou a nehynoucí lásku, nakonec zkoušku přece nevydrželo a podlehlo nemilosrdným společenským konvencím doby.

      Ábel a Ester
    • 1981

      Románová kronika několika generací autorčiny rodiny, sestavená po rozsáhlém bádání na základě písemných pramenů, vzpomínek pamětníků i autorky samotné, která se o svých kořenech mnohé dozvěděla až ve zralém věku. Největší plochu zaujímá životní příběh spisovatelčiny matky Lenky Jablonczayové, přesněji její mládí před Magdiným narozením.

      Staromódní příběh
    • 1979

      Výbor z povídkové tvorby maďarských autorů střední a mladší generace, reprezentantů různých uměleckých směrů, z nichž mnozí jsou u nás málo známi. Příběhy zavádějí do rozmanitých oblastí maďarského života.

      Poslední adresa. Výbor maď. povídek