Georg Weerth Pořadí knih (chronologicky)

Georg Weerths "Englische Reisen" entstanden während seines Aufenthalts in der englischen Textilmetropole Bradford in den Jahren 1843 bis 1847. Sie werden hier zum ersten Mal nach dem Erstdruck und in der ursprünglichen Anordnung präsentiert. Weerth arbeitete in Bradford im Büro einer Woll- und Kammgarnhandlung, las in seiner freien Zeit intensiv englische Literatur von Oliver Goldsmith über Charles Dickens, Laurence Sterne u.a. Daneben studierte er eifrig die "Times", das Chartistenblatt "Northern Star" und ganz begeistert das Satireblatt "Punch". Sofort beginnt er - ganz im Stil von Heinrich Heine - Reiseskizzen und Berichte und Reportagen zu schreiben. In seinen Texten besucht Weerth mit seinen Lesern ein typisch englisches Weihnachtsfest, führt ihn in eine Boxbude auf dem Jahrmarkt und schließlich zu einer Klettertour auf den Snowdon, den höchsten Berg Englands. Den Höhepunkt bildet seine Beschreibung eines traditionellen "Blumen-Festes" englischer Arbeiter. Im abschließenden Fragment liefert Weerth eine der schönsten Hymne auf sein Vorbild Heinrich Heine: "Hierauf der Heine, [...] den liebe ich, - der einzige lebende Poet [...], den ich beneide, der einzige, dem ich den Tod wünsche, weil er mein größter Konkurrent ist. Ich versichere Ihnen, ich hasse den Heine - ach nein! ich liebe ihn nur zu sehr."

Český výbor z díla přítele a do jisté míry i spolupracovníka Marxova a Engelsova (Weerth totiž mnohé své práce uveřejňoval v Marx-Engelsových „Nových rýnských novinách“) obsahuje především jeho práce nejtypičtější. Jsou to v prvním oddíle socialistické a politické básně, které „originalitou, vtipem a zejména smyslným žárem předčí básně Freiligrathovy“ (Engels), v nichž pranýřuje zlo, páchané vykořisťovateli, ať na rýnských vinařích nebo anglických dělnících. V druhém, obsáhlejším oddílu, jsou shromážděny ukázky z Weerthových próz: břitké satiry na německého měšťana, pana Cenu, „válícího se s chmurnými sny po posteli“ s hrůzou, že do jeho hokynářského štěstí vpadne revoluce, výsměch Siru Johnovi z Manchestru, bavlnářskému lordu, protifeudální satiru na pruské junkery, ale vedle toho i črty, plné sympatií k dělnictvu, vykořisťovanému proletariátu, k jehož boji proti kapitalistům přispěl i G. W. svým dílem.

Výbor z próz německého spisovatele. Jsou to satirické obrazy a charakteristiky osob ve službách obchodu a mamonu, je zde satira na cestu anglického kapitalisty k úspěchu, ironické vyprávění o vystrašení německých buržoů výbuchem francouzské revoluce, črta o r. 1848, viděném belgickými měšťáky a posléze výsměch anglickému pokrytectví v anglikánské bohoslužbě v neděli, zatím co celý týden je ve znamení služby penězům. Byl přítelem Marxovým a Engelsovým.