Irena Dousková Pořadí knih (chronologicky)

Grafoman, bigamista, morderca? Czy artysta, który zrezygnował ze szczęścia w imię własnych zasad? Jarosław Haszek nie zdążył zaznać smaku swojej sławy i nacieszyć się renomą jednego z najważniejszych twórców w historii literatury. Dziś, kiedy na całym świecie wciąż ukazują się wznowienia jego książek nawet w najbardziej egzotycznych językach, on spoczywa na skromnym cmentarzu peryferyjnego miasteczka. Haszek umierał niedoceniony, wzgardzony i przytłoczony niechęcią praskich literatów. Ciągnęła się za nim opinia bigamisty, zdrajcy i mordercy. Jakie czynniki miały wpływ na jego decyzje? Jak wyglądały jego ostatnie chwile? Dlaczego sława nadeszła dopiero, gdy zmarł? Jak wyglądało jego życie miłosne? I czy można było odwrócić złą kartę, którą zgotował mu los? Próbą odpowiedzi na te pytania jest „Taniec niedźwiedzia”. Książka została nominowana do nagrody Magnesia Litera, najważniejszej czeskiej nagrody literackiej!

Grafoman, bigamista, morderca? Czy artysta, który zrezygnował ze szczęścia w imię własnych zasad? � Jarosław Haszek nie zdążył zaznać smaku sławy i nacieszyć się renomą jednego z najważniejszych twórców w historii literatury. Dziś, kiedy na całym świecie wciąż ukazują się wznowienia jego książek nawet w najbardziej egzotycznych językach, on spoczywa na skromnym cmentarzu peryferyjnego miasteczka. � Haszek umierał niedoceniony, wzgardzony i przytłoczony niechęcią praskich literatów. Ciągnęła się za nim opinia bigamisty, zdrajcy i mordercy. Jakie czynniki miały wpływ na jego decyzje? Jak wyglądały jego ostatnie chwile? Dlaczego sława nadeszła dopiero, gdy zmarł? Jak wyglądało jego życie miłosne? I czy można było odwrócić złą kartę, którą zgotował mu los? Próbą odpowiedzi na te pytania jest Taniec niedźwiedzia . � Książka została nominowana do nagrody Magnesia Litera, najważniejszej czeskiej nagrody literackiej!

Soubor devíti komorních povídek. Časový oblouk klenoucí se jako duha od sovětské okupace naší země v roce 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost tvoří dějinné pozadí groteskně-melancholických příběhů. Ačkoli je život často fraška, občas - na zlomek vteřiny - probleskne vyprávěním paprsek něčeho, co nás možná přesahuje… Ale jisté to není. A jak by taky mohlo, když se nám možná "všechno jen zdálo a jen ty sny tu nakonec zůstanou".

70-е годы, Чехословакия, провинциальный город. После ввода войск СССР в Чехословакию надежды на свободную жизнь раздавлены. В том числе и надежды родителей восьмилетней Хелены Соучковой. Хотя у самой Хелены никаких особенных надежд нет: она толстая, задумчивая и над ней постоянно смеются в классе, потому что у нее фамилия не такая как у мамы, и не такая как у папы. Правда, у нее есть любимый младший брат, красивая мама-актриса, а еще она прекрасно лепит из глины, так что Хелена не унывает. Хелене приходится взрослеть на фоне печальных событий в стране. Эта история полна горькой иронии, и все же в ней светится надежда, ведь сама Хелена скоро поймет силу личной свободы каждого человека. Мы издаем эту книгу при поддержке Министерства Культуры Чешской Республики и в прекрасном переводе Марии Юдиной, которой удалось сохранить легкую интонацию Ирены Доусковой.

Hned v úvodu této vtipné, ale i dojemné perestrojkové „road-movie“ definuje dvacetiletá Róza svůj osudový plán zcela jasně. Musí „najít Ostraváka a přiznat, že ho miluje“. V tu chvíli ještě netuší, jak těžký úkol to bude… Novela o krátké prázdninové cestě není jen příběhem čtveřice hlavních protagonistů. Je také originálním zrcadlem doby, zdánlivě ještě stejně nehybné jako hladina českých rybníků.

Druhá samostatná sbírka Ireny Douskové je silná. Čím? Kondenzovanou melancholií, úsečnou obrazivostí, jazykově vzrušujícím pátráním v skulinách osobní a kolektivní paměti i přesně dávkovanými poměry racionálního a intuitivního psaní: „Odevšad táhne / Zašel na jedno / Psi štěkají / Stara panna jde dál“. Milan Ohnisko

Dámská jízda v různých podobách je tématem dalšího souboru edice Česká povídka. Osamělou plavbu v moři si užívá péčí obvykle o děti zaměstnaná manželka v povídce Petry Soukupové. Text v podobě dopisu kamarádce napsala Irena Dousková. O rozličných peripetiích při ženském třígeneračním výletu do Skotska píše Hana Lasicová…

Povídky o rodinných vztazích. Na luxusní dovolené překvapí manželka přáním rozvést se v povídce Michala Viewegha. Vnuka, i když ne vlastního, se dočká stárnoucí muž v příběhu Petry Soukupové. Víkend se svým synem prožívá tatínek na neděli v textu Ireny Douskové…

Irena Dousková napsala svůj nejlepší román o posledních měsících života enfant terrible české literatury Jaroslava Haška. V roce 1922 se nemocný Hašek uchýlil do Lipnice. Ještě v něm dřímá někdejší vtipálek a provokatér, který se uměl královsky bavit a trefně psát, avšak lipnická komunita je už jeho posledním protivníkem. Ještě píše pro přátele košilaté verše a pro místní ochotníky „skandální“ hru, ale za bezesných nocí mívá jeho tvář výraz vyděšeného dítěte.

Ačkoli se dobové kulisy proměnily, žádná idyla se nekoná. Namísto normalizační krize hrdinka prožívá krizi středního věku. Ani této knize nechybí lehkost vyprávění a autorčin slovní situační humor. Platí zde, víc než kde jinde, že při smíchu v ranách štípe sůl. Volné pokračování bestselerů Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák se odehrává v současnosti, kdy hlavní hrdinku potkáváme již jako vdanou ženu, matku dvou dětí.

Navzdory verši nevstoupila bych do třinácté komnaty, právě v tolikáté komnatě, zdá se, Irena Dousková sbírku Bez Karkulky napsala. Ač básním neschází zlehčující vtip, chvějí se permanentní úzkostí z poněkud absurdního a poněkud krutého světa, do něhož jsme netázáni vrženi a z něhož jsme posléze opět vyvrhováni — snad jen bůh ví proč a kam. A není to úzkost jen dosebehledící, nýbrž i soucítící: Pořád se vracím do bodu nula / Bod nula / je mínus šest milionů. Dousková je však i básnířkou naděje: byť zdá se začasté vše ztraceno, ne-li rovnou zatraceno, přesto modlit se nepřestanu.

Předchozí knihy Ireny Douškové Hrdý Budžes či Oněgin byl Rusák se proslavily nejen jako literární lahůdky, ale mají úspěch také na divadle. Nová autorčina próza je menšího rozsahu. Děje se odehrávají v nedávné minulosti v obci kousek od Berouna. Během jednoho týdne se v kratších, propojených částech naplňuje známé dětské rozpočitadlo „Štěstí, neštěstí, láska, manželství, panenka, kolébka, hraběnka, smrt“. Próza má jemně baladické ladění. Atmosféra jakoby evokuje rozvlněný letní vzduch nad rozpáleným asfaltem, z něhož nenápadně probleskuje pravé vypravěčské umění.

V nových vánočních povídkách píší autoři o mezilidských vztazích, které v době svátků nabývají i nečekanou podobu. Odhalují se utajované city i skrytá tajemství. Přesto nechybí ani humor.

Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes. I Oněgin byl Rusák chytí za srdce jak každého, kdo má v živé paměti prapodivně popelavou dobu husákovské normalizace, tak čtenáře, kteří onen čas-nečas znají už jen zprostředkovaně. Helena Součková se přes kádrové překážky dostává na gymnázium. Přestože jí osud nerozdal právě příznivé karty, statečně usiluje vyznat se ve svém nitru i v pokryteckém světě kolem. Navzdory všem obtížím a zmatkům si dokáže trpělivě budovat bohatý vnitřní svět. Oněgin byl Rusák je tedy podobně jako Hrdý Budžes jednak autobiograficky laděným osobním příběhem, jednak tragikomickou mozaikou doby, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti. Zparchantělý, prohnilý komunistický absurdistán ČSSR zde (spíše jakoby mimochodem, tím však přesvědčivěji) vystupuje ve vší své ubohosti a nahotě.

V povídkovém souboru Čím se liší tato noc představuje autorka devět zšeřelých, baladicky laděných příběhů. Ačkoli se odehrávají v neobvykle širokém časovém rozpětí — od úsvitu našeho letopočtu až po sedmdesátá léta minulého století — jsou důsledně komponovány do jediného celku. Co je svorníkem vnitřní klenby tohoto úchvatného povídkového devatera, napovídá vstupní citát ze Zeyerova Jana Marii Plojhara: "Znám ji: není zlá, ale lidé průměrně dobří dovedou býti velmi tvrdými."

Prozaická kniha o nedokonalosti mezilidských vztahů sestává z dvanácti samostatných textů, takže může evokovat jakýsi celoroční povídkový kalendář na téma manželství, rodina, mezilidské vztahy.

Příběh mladé ženy, která prožívá hlubokou životní krizi. Navenek žije v tradičním, uspořádaném manželství, její život se nevymyká běžnému rámci: vydělávající, ale většinou nepřítomný muž, osamocení v domácnosti, děti. I když manžela a děti miluje, není se svou situací spokojená. Svůj život popisuje v deníkových záznamech a hledá východisko.

Chcete se zasmát, zastydět a zavzpomínat? Prvními roky husákovské normalizace, tak jak se v řadě komických i méně veselých příhod a situací promítala do života dětí i dospělých z jednoho okresního města, nás v této knize provází bystrá, leč přiměřeně naivní žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková. Po mimořádném ohlasu vychází kniha v novém vydání a zároveň byla úspěšně uvedena jako divadelní hra.... celý text

Irena Dousková, autorka dnes již proslulého románu Hrdý Budžes, vydala o pouhý rok dříve svou prozaickou prvotinu Goldstein píše dceři (1997). V dopisech, které posílá stárnoucí filmový režisér z Izraele své dospělé dceři do Prahy, se postupně odkrývají peripetie jeho života v Čechách i v jeho nové zemi a rozporuplnost opožděně navázaného, nenaplněného vztahu. Tento výsostně komorní příběh o otcovské lásce i sebelásce, odehrávající se na přelomu 80. a 90. let dvacátého století, vychází v novém vydání s krásnými ilustracemi Lucie Lomové.

Spolek LiDi: kolektivní pseudonym pro autory: Irena Dousková, Jan Reinisch, Lucie Lomová, Petr Ulrych.