Josef Kořenský

Josef Kořenský (26. července 1847, Sušno – 8. října 1938, Praha) byl český cestovatel a cestopisný fotograf z konce 19. a začátku 20. století. Narodil se v Sušně na Mladobolevslavsku a zemřel v Praze. Z povolání byl učitelem zeměpisu a později i ředitelem dívčí školy na pražském Smíchově.

Za svůj život uskutečnil dvě velké a časově náročné cesty kolem světa. První se uskutečnila v roce 1893. Tehdy se vydal s přítelem cestovatelem Karlem Řezníčkem poprvé za oceán, a to na světovou výstavu v Chicagu. Při této cestě napříč USA poznal i další velká americká města. Navštívil Niagarské vodopády, stavěl se v Yellowstonském národním parku a pokračoval směrem k Pacifiku. Parníkem přeplavil do Japonska (dorazil tam 29. 9. 1893) a dále cestoval do Číny a Hongkongu. Lodí pokračoval na Malajský poloostrov, na Jávu, přes Indický oceán na Cejlon. Tam jeho cesta lodí prozatím končila. Kořenský se vydal až do Dárdžílingu a postupoval pod horským pásmem Himálaje. Vrátil se do Indie a z Bombaje vyrazil opět lodí do Rudého moře a pak do Egypta. Tam studoval starověké památky faraónů. Následně se vrátil opět do Prahy.

Svou druhou výpravu uskutečnil v letech 1900–1901. Přes Suezský průplav plul do Adanu a Colomba, dále do západoaustralského Perthu, Adelaide a železnicí přes Ballarat do Melbourne. Dále na Tasmánii a na Nový Zéland, kde poznal přístavy Dunedin a Christchurch na Jižním ostrově, ve Wellingtonu se seznámil s českým malířem Bohumírem Lindauerem (1839–1926), který dříve maloval podobizny maorských obyvatel. Z Aucklandu plul na souostroví Oceánie – Tonga, Samoa a Fidži. Vrátil se zpět do Austrálie do Sydney a počátkem dubna jel železnicí do Brisbane. Dále pak lodí. Zastavil se na ostrově Celebes, Jáva, zde navštívil chrámový komplex Borobudur a města Bandung a Batavia. Přes Singapur a thajský Bangkok odjel do Hongkongu (tehdy už britského). Odtud do milovaného Japonska, kde navšinstívil Kóbe, Tokio a masív Haruna západně od Tokia. Z přístavu Šimonoseki putoval do Koreje (zastavil se v Pusanu a Wonsanu), do Vladivostoku a na poštovním parníku cestou proti proudu Amuru, z Chabarovska do Stretčinska a transsibiřskou magistrálou přes Irkutsk do Novosibirska. Konečně přes Ural do Moskvy a do Čech.

Kořenský nikdy neobjevoval nové kouty světa, jako jiní současníci, ale zato je důkladně prozkoumával. Byl velkým přírodovědcem a vášnivým sběratelem. O svých cestách napsal četné publikace, ve kterých používá dnes kuriozní češtinu. Tyto publikace jsou často 100 stránkové a nesou tituly: „Nové cesty po světě, např. V Jižním moři, mládeži vypravuje Josef Kořenský“. V Praze na Smíchově je po něm pojmenována jedna ulice a základní škola.