Josef Rauvolf Pořadí knih (chronologicky)

Case, jeden z nejlepších „kovbojů kyberprostoru“, kteří se pohybují ve virtuálním vesmíru, udělal chybu, za kterou byl surově potrestán. Za neloajalitu vůči zaměstnavatelům platí poškozením nervového systému, což mu znemožňuje další práci a odsuzuje ho k uvěznění ve vlastním těle. Při hledání léčby se dostává do japonské Chiby, kde se snaží vydělat si dost peněz, aby mu na nelegálních klinikách vrátili schopnost připojení mysli k počítači. Brzy se stává pouhým pěšákem ve hře, v níž se dvě mocné umělé inteligence snaží o nelegální spojení do jednoho celku za předem neznámým účelem. Jde o hru, kterou ani tak schopný hacker jako Case nemusí přežít... Dnes již kultovní kniha příznivců kyberpunku se k nám ve svém pátém vydání vrací v novém překladu, jehož by se měla dočkat celá volně propojená trilogie. Poprvé si tak plně vychutnáte legendu žánru, jednu z nejoriginálnějších žánrových vizí osmdesátých let, a s ní i brilantnost a bohatost Gibsonova jazyka.

Dobrá bloncka je soubor různorodých Kerouacových textů, který rekapituluje témata, ke kterým se vracel, a to různými formami, beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o literatuře, o sportu, o jazzu, o beatnické generaci. Argo vydává Kerouacovy texty dlouhodobě a soustavně a spolupracuje s celou řadou předních překladatelů, a většina z nich se objevuje i v nejnovějším kerouacovském svazku. Tato antologie Kerouacových témat se tak stává i jakousi antologií překladatelských přístupů.

Jack Kerouac psal svůj nejlepší román Vize Codyho v době, kdy vznikalo i jeho nejznámější dílo Na cestě. Přesto vyšel až v roce 1973, čtyři roky po jeho smrti, protože Kerouac předběhl svou dobu a jeho text byl pro nakladatele příliš „horkým zbožím“. Jedinečnost Vizí Codyho spočívá v Kerouakově rozhodnutí odhodit autocenzuru, což přináší otevřené pasáže, které v Na cestě nenajdeme. Román, věnovaný jeho příteli Nealu Cassadymu, obsahuje přepis magnetofonových nahrávek jejich rozhovorů, které mají nejen literární, ale i historický význam, osvětlující minulost beatniků jako Williama Burroughse. Allen Ginsberg v předmluvě popisuje knihu jako „výjimečnou výměnu informací a myšlenek plných lásky mezi dvěma muži“. Kniha vychází poprvé v českém překladu a nabízí nevšední zážitek milovníkům beat generation i dobré literatury. Ginsberg podotýká, že „obejdeme-li Kerouaka, necháme stranou nesmrtelné srdce, knihu, jež je mantrou porozumění a lásky k americkému muži“. Josef Rauvolf získal za překlad Cenu Josefa Jungmanna 2012. V románu autor nejdůsledněji realizuje program psaní nefiltrovaného literárními mustry, přičemž Cody Pomeray, fascinující svou svobodou a otevřeností, se stává nejen hlavní postavou, ale i poctou nejdůvěrnějšímu příteli.

Román amerického prozaika Johna Clellona Holmese Jeď! je považován za ztracený diamant nejen pro své literární kvality. Děj se odehrává v New Yorku konce 40. let a přibližuje postavy známé z Kerouacových románů. Holmes svou strhující výpověď napsal více než dva roky před svým slavným přítelem a vydal ji pět let před klasikou Na cestě. Allen Ginsberg, Jack Kerouac, William Burroughs, Neal Cassady a další beatnici zde odhalují svá nitra, vrhají se do dobrodružství, milují a prožívají život ve všech jeho formách. Kenneth Rexroth napsal, že pokud chcete porozumět Ginsbergovu verši o „nejlepších hlavách své generace“, Jeď! je knihou, která vám to objasní. Protagonisté beat generation jsou v Holmesově románu představeni v jiném světle, zejména Kerouac a Cassady, ale i Ginsberg, tehdy neznámý básník, zmítaný nejistotami a strachem z šílenství, hledající svůj hlas. Román Jeď! je nezaujatým záznamem sebedestruktivních rituálů jedné generace, vznikl na základě deníků a je historicky věrný. Tímto způsobem se stává významným příspěvkem do ikonografie beat generation a lze jej zařadit mezi tři nejvýznamnější díla tohoto hnutí, vedle Kerouacova Na cestě, Ginsbergova Kvílení a Burroughsova Nahého oběda.

Kniha se skládá z 27 povídek, jejímž hlavním hrdinou, jako ve většině Bukowského knížkách, je Henry Chinaski. Henry nežije na výslunní a umožňuje nám zahlédnout Ameriku i z její druhé, stinné stránky. Také tato jeho kniha je o lidech dole a ukazuje nám jejich běžný rutinní život, který se tolik liší od neustále proklamovaného „Amerického snu“.

Temná vize počítačových kovbojů, biologicky zdokonalených vojáků štěstí a hi-techových jedinců vyřazených z normálního života získala Williamu Gibsonovi nebývalou chválu. Obsahem této sbírky jsou jeho nejlepší povídky a příběhy z oblasti fikce. Jsou kritické, nemilosrdné, vášnivé. Mají Gibsonův nezaměnitelný punc.

Přestože je Jaromír Nohavica naší nejvýraznější písničkářskou osobností, která v mnohém přesahuje rámec folkové hudby, dosud o něm nevyšla žádná monografie. Rozsáhlá publikace z pera hudebního publicisty Josefa Rauvolfa je tedy svým způsobem unikátní. Autor se na základě mnoha pramenů, ale také přímých svědectví pokouší rozklíčovat fenomén Nohavica. Dává jeho tvorbu do kontextu s písničkářovým životaběhem i s dobovými událostmi. Rauvolfův knižní portrét je pestrý a detailní, zároveň ale komplexní, přesvědčivý a veskrze objektivní. A to i díky tomu, že svými svědectvími přispěly takové osobnosti folkové scény, jako např. Pavel Žalman Lohonka, Wabi Daněk či Pavlína Jíšová.

Autor, věhlasný americký satanista a myslitel, objasňuje filozofii satanismu s pronikavostí, které se nedopracoval nikdo z jeho předchůdců. Vysvětluje, proč satanismus nehlásá falešný altruismus, ani nepřikazuje, aby člověk miloval bližního svého - když miluje především sebe. Satanismus je výrazně egocentrická filozofie založená na přesvědčení, že lidské bytosti jsou v podstatě sobecká a mnohdy i násilnická stvoření, která dbají především na vlastní prospěch. Satanismus pochopil, a nestydí se veřejně hlásat to, co se kolem nás dnes a denně děje, ale co my si nepřejeme vidět a raději setrváváme v iluzích: Nevítězí ten, kdo má pravdu, nýbrž ten, kdo má moc. Nežijeme v pohádkové krajině, kde jsou dobré skutky odměňovány a která oplývá mlékem a strdím, ale ve světě atomových bomb, v němž se musí každý postarat sám o sebe. Moderní satanistická církev vznikla poslední dubnové - Valpuržině - noci roku 1966. Hlavním účelem bylo shromáždit skupinu podobně smýšlejících sympatizantů, nikoli obnovit dávné rituály "černé mše" odvozené od křesťanských bohoslužeb.

Kapitoly o americkém hard coru a punku 1. Na počátku bylo CBGB´s: Ivan Král, Iggy Pop, Stooges, John Cale, Ramones, Misfits, The Queers 2. Politika v oblasti Zálivu: Dead Kennedys, East Bay Ray, Jello Biafra a jeho náhradník Brandon Cruz, M.D.C. 3. Kanadské injekce D.O.A.: Hard Core Logo, Shithead o filmu 4. Washington: Bad Brains, Minor Threat, Black Flag, Henry Rollins 5. Jiná města, jiné scény, jiné názory: Poison Idea, Killdozer, Hüsker Dü 6. Ještě jednou Ramones a hokej: Hanson Brothers 7. Crossover: D.R.I., Suicidal Tendencies, Biohazard 8. NYHC: Murphy´s Law, Agnostic Front, Sick Of It All, Madball, Walter Schreifels 9. Neopunk: Green Day, Offspring, US Bombs, Chip Hanna, No Use For A Name 10. Irák a návrat politiky: Anti-Flag, Good Riddance, Defiance 11. Basa, bicí a experimenty na závěr: No Means No, Sabot

Drásavá výpověď o duševních stavech a pocitech narkomana a homosexuála, který marně touží po naplnění své lásky, je do značné míry autobiografická. Kniha z roku 1952 se odehrává v exotickém prostředí tehdejšího Mexico City, mezi různými životními ztroskotanci a je volným pokračováním autorovy románové prvotiny Feťák. Hlavní hrdina tentokrát prochází těžkými abstinenčními příznaky, které mu ve své děsivosti jen pozvolna odkrývají nepřátelský vnější svět a nechávají ho bezbranného vůči znepokojujícím vizím. Bolestivý návrat z drogové izolace se hrdina snaží zmírnit snahou nalézt partnera, lásku, která by zároveň byla vědomým kontaktem s okolním světem. Když však i tady ztroskotává, vydává se do Jižní Ameriky hledat záhadnou rostlinu, jejíhož odvaru používají místní léčitelé.