Jaroslav Vrchlický Knihy

Nejslavnější román A. Dumase. Dobrodružství čtyř nerozlučných přátel v neklidných časech vlády Ludvíka XIII.

Jedna z nejoblíbenějších her světové dramatiky s neméně slavným titulním hrdinou. 57. svazek edice D obsahuje klasický, ale stále živý překlad Jaroslava Vrchlického a zároveň rozsáhlý fragment moderního básnického překladu Františka Hrubína.

V Cyranovi de Bergerac Rostand šťastně spojil výraznou postavu s poutavým historickým rámcem 17. století – obdobím kardinála Richelieu a mušketýrů – a s žánrem veršovaného dramatu, jaké se v té době psalo. V postavě elegantního fanfaróna Cyrana, volně založeném na stejnojmenné historické postavě dramatika a vojáka.

Proslulá báseň Jaroslava Vrchlického, vycházející s ilustracemi a v grafické úpravě talentovaného židovského výtvarníka Martina Welse, jenž v devatenácti letech zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Kniha vychází v roce 100. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického.

Jaroslav Vrchlický! Jméno tohoto čítankového básníka zná dnes každý, jeho básně nečte téměř nikdo. V jakés takés obecné známosti přetrvává několik jímavých či dětinsky přisprostlých veršovánek (Za trochu lásky šel bych světa kraj, Balada o hovně, Rytíř Smil), které nepatří právě k vrcholům české poezie. Wernischův výbor KABINET MISTRA VRCHLICKÉHO je naplněn skvosty, jejichž kvalita je evidentní. Řečeno decentně: Kdo si zde nenajde nic, co by jej zaujalo a k čemu by se rád vracel, ten je amúzický špalek!

Kniha obsahuje nejznámější pohádky proslulého dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Tyto Pohádky jsou určeny především starším dětem a dospělým. Andersen v pohádkách oživuje neživé věci a nechává je promlouvat, stejně jako zvířata. Obyčejní lidé a děti jsou v jeho pohádkách často chytřejší než boháči a mocní. Autor využívá svůj smysl pro humor a ironii k zesměšnění špatných lidských vlastností, a tak se čtenáři nejen pobaví, ale jejich morální vlastnosti jsou také posíleny, zejména schopnost empatie. Spisovatelův osobitý styl a poutavá dějová linie pohádek přimějí čtenáře přečíst je jedním dechem.

"Raven" je klasická narativní báseň amerického spisovatele Edgara Allana Poea. Báseň, která byla poprvé publikována v lednu 1845, je často vyzdvihována pro svou hudebnost, stylizovaný jazyk a nadpřirozenou atmosféru. Vypráví o tajemném návštěvě mluvícího havrana, který přichází k zarmoucenému milenci a sleduje jeho pomalý pád do šílenství. Milenec, často identifikovaný jako student, truchlí nad ztrátou své lásky, Lenore. Sedící na bustě Pallas, havran zdá se, že ještě více prohlubuje jeho úzkost neustálým opakováním slova "nikdy více". Báseň využívá řadu lidových, mytologických, náboženských a klasických odkazů. Poe tvrdil, že báseň napsal velmi logicky a metodicky, s cílem vytvořit dílo, které by oslovilo jak kritiky, tak široké publikum. Báseň byla částečně inspirována mluvícím havranem v románu Barnaby Rudge: Příběh nepokojů osmdesátých let od Dickense.

Báseň Jaroslava Vrchlického opatřil úvodem a poznámkami Dr. Vítězslav Tichý.

Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886). Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.

Výbor „toho nejlepšího“ z Edgara Allana Poea, který poprvé vyšel již roku 1928 jako druhý svazek edice Prokletí básníci u Rudolfa Škeříka, v překladech Vítězslava Nezvala opět svérázným způsobem proilustroval Pavel Růt. Obsahuje básně: Havran -- Zvony -- Ulalume -- Heleně (1) -- Annabel-Lee -- Matce -- Anně -- Eldorado -- Město v moři -- Spící -- Lenora -- Koloseum -- Hymnus -- Heleně (2)

"Vittoria Colonna" je jednou z nejpůsobivějších reflexivních básní Vrchlického, v níž vystupuje prostě lidská, vroucí úvaha o základních věcech života i smrti. Je to básnický román Michelangelovy lásky k italské básnířce Vittorii Colonně. V básni se střídá osobní pesimismus básníkův s pevnou vírou v lepší osud lidstva, kdy zvítězí věda a vzdělanost nad barbarstvím. Tento básnický román, oslavující umění a genia, je zároveň i hymnem na ženu a lásku

Nejslavnější historický román Alexandra Dumase. Dobrodružství čtyř nerozlučných přátel v neklidných časech vlády Ludvíka XIII.

Soubor milostných veršů, které jsou inspirovány silným citovým vztahem klasika českého písemnictví k Justýně Vondroušové.

Z básní Jaroslava Vrchlického. Obsahuje přívazky: Portréty básníkův / sonety Jaroslava Vrchlického -- Nové překlady z Victora Huga / Jaroslav Vrchlický.

Vydavatel shrnul do tohoto svazku podle vnitřní souvislosti sbírky: Duch a svět, Sfinx, Dědictví Tantalovo, Brevíř moderního člověka, Skvrny na slunci. Jsou to články básnické koncepce Epopeje lidstva, zlomky cíle, jejž si stanovil Vrchlický již r. 1875.

Dílo E. A. Poea je známé především díky detektivním až hororovým povídkám. Poe však vydal také několik skvělých sbírek básní, z nichž největšího ohlasu se dostalo Havranovi. Tento výběr z Poeovy poezie je rozdělený do tří částí podle období jejich vzniku. Převažuje v nich lyrika, častý je motiv protikladu života a smrti. V nejrozsáhlejší básni Al-Aaraf se autor pokouší vyjádřit ideál krásy a estetiky. Dílo přeložili Josef Hiršal a Zdeněk Hron, báseň Havran je uvedena v původním překladu Jaroslava Vrchlického.

Cyrano - muž bez bázně a hany, jehož hyzdí velký nos, je legendární postavou, symbolem cti, odvahy a mužnosti. Publikum ho miluje pro ušlechtilost jeho ducha i lehkost a vzlet slova. Vrchlického překlad je pokládán za kongeniální a dokonce se říkává, že v češtině zní lépe než ve francouzském originále. Kromě textu hry knihy přináší řadu doprovodných textů (životopis autora, reálného předobrazu hlavního hrdiny a také překladatele) a studií (od Václava Černého a Vladimíra Mikeše) a také přehled cyranovských inscenací na scéně ND. Vyšlo k premiéře inscenace v roce 2002 na scéně Národního divadla (rež. Michal Dočekal, hl. role David Prachař).

Výbor přináší básně z Vrchlického melodické a hudebně cítěné poezie vyjadřující autorovy pocity a nálady. Do své poezie vtělil i zhroucení milostného a rodinného štěstí po zklamání způsobeném nejmilovanější bytostí. V této době se stal terčem nespravedlivé a v podtextu politicky motivované kritiky mladých básníků a kritiků, kterým uniklo, jak blízko se nachází jejich poetické cítění s poezií Vrchlického. Ostatně, nepochopení velkých osobností je typické nejen pro nás. Kniha obsahuje též stručný Vrchlického životopis.

Výbor ze slavné sbírka veršů, vydané poprvé v r. 1857, která v době svého vzniku vzbudila nesmírné pohoršení měšťácké společnosti. Sbírku tvoří 6 částí: Spleen a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura a Smrt. V básních je zcela obnaženo srdce člověka, rozpolceného mezi hrůzou před životem a extází z jeho krásy, člověka, který je nepřítelem každé prostřednosti a všednosti, se zálibou ve výstřední obraznosti.

Knižnice pro střední školy - Jaroslav Vrchlický - Básně - výbor Roku 1953 uspořádala a předmluvu napsala Eva Vrchlická. Protititulní portrét Jaroslava Vrchlického vytvořil národní umělec Max Švabinský. Obálku s použitím detailu portrétu Jaroslava Vrchlického od národního umělce MaxeŠvabinského navrhl a graficky upravil Zdeněk Mlčoch.

Loutky jsou Vrchlického jediným románem. Z části autobiografický román vypráví o mladém učiteli Milkoviči, který nám formou deníkových zápisků odkrývá rodinu bohatého továrníka, u kterého bydlí. Přestože rodina navenek působí spokojeně, hrdina vniká do jejích tajemství a zjišťuje, že nic není, jak se zdá. Mezi paní továrníkovou a Milkovičem vzniká přátelství a později láska, která však není tělesně naplněna. Jelikož učitel nesnese pouhé duševní spříznění, odchází. Autor - Vrchlický - zde vyjadřuje názor, že každý člověk je pouze loutka v rukou vyšší moci a svůj osud nemůže plně ovlivnit.

V tomto svazku vydáváme tři Vrchlického lyrické sbírky Rok na jihu, Hořká jádra a Okna v bouři. Oproti předchozímu obvyklému vydávání Vrchlického, orientujícímu se na pořizování výborů, zachováváme celky sbírek a zabýváme se jejich textovou kritikou. tento postup umožnil vhlédnout hluboko do procesu Vrchlického tvorby – od mnohdy intuitivního nápadu k čistopisné realizaci autorově a posléze knižnímu vydání, absorbujícímu již dobovou pravopisnou normu i zásahy prvních recipientů – a zachytit genezi textu velkého, nadaného básníka.

Básně Jaroslava Vrchlického z let 1883–1887. Verše přinášejí písně lásky a krásu, vyjadřují něhu vůči dceři, zadumaný zármutek i touhu po přírodě, citu a umění: „Mně z dlouhých dívčích vlasů sám Amor strunu splet', bych zpíval s láskou krásu, jež v klínu drží svět.“

Vstupní, nejproslulejší ze tří dílů proslulé Božské komedie, jednoho ze základních literárních děl, které už osm století upoutává pozornost čtenářů na celém světě. Dante Alighieri (1265-1321), básník a učenec, který mimo jiné stojí u základů spisovného italského jazyka, shrnulve svém nejvýznamnějším, neobyčejně důmyslně komponovaném díle veškeré vědění své doby. Na pouti záhrobní říší, která je symbolickým obrazem lidského života, od prvotního hříchu až po spasení a probuzení k věčnému životu, autora provází římský básník Vergilius. Báseň, napsaná v sugestivních terciích (odpovídajících základnímu principu čísla 3, podle něhož je epos sestaven), je od 19. století výzvou pro nejlepší české překladatele (J. Vrchlického, O. F. Bablera a další). Do této řady patří i nejnovější překlad Vladimíra Mikeše.

Knížka Vrchlický erotický je prvním souborným komentovaným vydáním všech erotických veršovaných textů, které tradice připisuje básníku, dramatiku a překladateli Jaroslavu Vrchlickému. Mezi nejrozšířenější díla tohoto druhu patří Rytíř Smil, literárně nejhodnotnější je takřka neznámý Chanson sans honneur, doplňkový význam pak mají Svatební košile, Hovno (Těžítko) a Chudák včela. Chystaná publikace přináší kriticky připravené texty všech těchto děl, které jsou doplněny studií, komentářem, bibliografií a ediční poznámkou. Úvodní studie Milana Šedivého, znalce Vrchlického díla, na základě textologické a versologické analýzy básníkovy tvorby předkládá hypotézy týkající se Vrchlického autorství.

Lakomec je klasická komedie o pěti dějstvích od francouzského herce, spisovatele a dramatika Molièra, poprvé uvedená v Paříži v divadle paláce Palais Royal v září 1668. Lakomec je asi nejznámější Moliérovou komedií. Hlavní postavou je šedesátiletý vdovec, lichvář a necitelný lakomec Harpagon, který je pro peníze schopen obětovat vše, i rodinu a děti. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Molièrův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy. Podle jména hlavní postavy se vžilo i označení harpagon jako prototyp velkého lakomce.

Básně z roku 1908, poslední Vrchlického kniha. Dává znovu propuknout novému černému dualismu člověka z vesmíru, myšlenky a hmoty, touhy a reality. V jiných básních této knihy však dospívá dlouhý vývoj jedné větve tvorby Vrchlického k ryzí, hluboké, čisté a niterné lyrice, intuitivněmelodické, nadosobního duchovního kouzla. Damoklův meč visí nad životem jako hrozba (jeho jméno – Ideál) a brání plnému užívání jeho radostí.

Výbor z Vrchlického milostné, intimní a meditativní lyriky.

Námluvy Pelopovy – Tantalos , král z Argu, je za své dřívější činy stižen kletbou. Jeho syn Pelops jde do světa ( chce pomoci otci ). Ve městě Pis se právě konají závody v jízdě na voze, závodu se účastní i místní král Oinomaos ( jeho dcera je parádní kost ) a ten, kdo jej dokáže porazit si ji může vzít. Okouzlený Pelops si jde pochopitelně taky zazávodit. Oinomaos odmítá, jelikož podle věštby pro něj zeť znamená smrt ( ale nakonec jede). Hippodamie se pro změnu zamiluje do Pelopse a chce si pojistit jeho vítěztví, požádá královského vozataje Myrtila, aby poškodil králův vozejk. Král kvůli tomu zařve. Když si pak Myrtilos činí nároky na Hippodamií je svržen ze skály do moře. (zdroj: http://jazyk.studentske.cz/2008/11/nmluvy-pelopovy.html )

Jazyková úroveň: Mírně pokročilí. Tři mušketýři podle příběhu Alexandra Dumase. D'Artagnan má velkou touhu. Chce se stát mušketýrem – statečným členem královské stráže. Tak se na svém koni vydává na cestu, aby ukázal, co v něm je... a odkrývá hrozné spiknutí proti královně. Bude mladý D'Artagnan schopen přesvědčit tři slavné mušketýry Porthose, Athose a Aramise, že je dost dobrý na to, aby se k nim připojil? A pokud jej nebudou brát vážně, co se stane s královnou? Nahrávka zdarma na infoa.cz.

Sbírka intimní lyriky. "Pouť k Eldoradu" je obrazem šťastného naplnění básníkova mladého manželství. "Jak táhla mračna" - básník vyslovuje manželskou lásku a vděčnost. "Hořká jádra" - obsahem je deziluze, trpké zklamání, přesycenost. "E morta" (je mrtva) - elegie věnované památce slavné české pěvkyně K. Kalašové. Vrchlický oplakává nejen její smrt, i své hoře, zklamání, nesplněný sen.

Slavná erotická báseň z pera klasika české poezie. Kniha obsahuje též sloky, které se objevily až v pozdějších vydáních, a jejichž autorství je tudíž sporné.

O díle: Dantův Očistec je druhým dílem trilogie Božské komedie. Skládá se ze 33 zpěvů. Průvodci ztraceného básníka jsou 3 šelmy - Smylnost, Pýcha a Lakota. Jeho zepřemá manželka Beatrice mu posílá na pomoc Vergilia, který společně s lyrickým subjektem prochází Peklem, později i Očistcem. Po průchodu Očistcem, Vergilius básníka opouští, jelikož je pohan a teakový do Ráje nesmí. Trilogie končí setkáním básníka s Beatrice a oslavou Božství.

Divadelní hra na historické téma byla poprvé uvedena roku 1884 a okamžitě si získala popularitu. Často se hrála pod širým nebem, přímo na nádvoří hradu Karlštejna. Tato veselohra z doby Karla IV., jejímž ústředním tématem byl zákaz pobytu žen na královském hradě, se stala předlohou stejnojmenného filmového muzikálu Zdeňka Podskalského z roku 1970.

Nová antologie chce vdechnout vyprázdněnému slovníkovému heslu Jaroslav Vrchlický život a ukázat, že i ve splývavé šedi oblázků lze zahlédnout zasuté perly, jejichž jemná krása a matná zář nás mohou oslovit i dnes. Vychází k 90. výročí básníkova úmrtí, vybral a uspořádal Marek Fikar.

Jaroslav Vrchlický, autor více než osmdesáti básnických sbírek, se tentokrát představuje jako básník, který osloví dětské čtenáře. Rozsáhlý a ojedinělý výbor, který sestavil editor Petr Šrámek, přináší verše, které jsou dětem buď římo určené, nebo jsou jim alespoň tematicky blízké. Vrchlického básně ilustracemi vypravil Tomáš Klepoch.

Podkladem a pozadím Selských balad jsou historické události, k nimž došlo v důsledku těžkého postavení selského lidu. Vrchlický je poprvé vydal v roce 1885 a měl obavy, že budou rakouskou cenzurou zkonfiskovány. K tomu nedošlo, neboť cenzuře se patrně jejich radikalismus v historické formě nezdál nebezpečným. Revoluční smysl balad nechápala dobře ani tehdejší společnost. Vrchlický se v básních staví za lid a jeho boj o svobodu, za lidská a společenská práva, touhy národní spojil s touhami sociálními a zdůraznil revoluční sílu a tradici našeho národa v době, kdy vládnoucí třída od těchto tradic utíkala.

Odpoutaný Prométheus je vrcholným dílem Percy Bysshe Shelleyho z roku 1820. Jedná se o filozofické drama, jehož hlavním tématem je osvobození lidské myšlenky. Je to obměna antické báje o Prométheovi, který se vzepřel bohům Titánům a přinesl lidem oheň. V antické báji se pak Prométheus nakonec podvolí Diově vůli, kdežto u Shelleyho vzdoruje až do té doby, dokud není tyran svržen z trůnu. Tento tvrdý vzdor jedince proti silnější vůli se nazývá titanismus. Shelley v tomto díle vyslovil své přestavy o svobodném životě člověka a o konečném vítězství dobra nad zlem.

Lyrická sbírka věnovaná příteli profesoru Václavu Gasztowttovi, tlumočníku polských básníků do francouzštiny, v upomínku na Vrchlického pobyt mezi pařížskými Poláky roku 1882 přináší verše z let 1819–1889, ojediněle však ještě starší. Již její titul a pak autorovo vstupní prohlášení, nahrazující tradiční moto, naznačují její základní ladění. Autor v něm oslovuje čtenáře a vyzývá jej, aby se nedivili jejím hořkým tónům: ,,míchala ji příroda i osud – a lidé tam sladkostí nepřidali“. 2. vydání.

"Vittoria Colonna" je jednou z nejpůsobivějších reflexivních básní Vrchlického, v níž vystupuje prostě lidská, vroucí úvaha o základních věcech života i smrti. Je to básnický román Michelangelovy lásky k italské básnířce Vittorii Colonně. V básni se střídá osobní pesimismus básníkův s pevnou vírou v lepší osud lidstva, kdy zvítězí věda a vzdělanost nad barbarstvím. Tento básnický román, oslavující umění a genia, je zároveň i hymnem na ženu a lásku

Básně v próze, Arabesky a povídky, Aforismy a Epilog (Kus autobiografie) skládají dohromady Vrchlického Barevné střepy, se všemi thematy známými z jeho poesie: láskou, uměním, retrospektivním dojmem z minulého zážitku. Nechybí ani dojmy italské, mnohé s autobiografickými prvky, problematikaživota v aforismech, leckde vlastně prosaická paralela týchž myšlenek, vyslovených jinde veršem, resignace a ironie českého světa, který připravil citlivosti básníkově tolik ran a ústrků. Oddíl Básně v próze je shodný s vydáním z roku 1887 (10 básní), oddíl Kresby a povídky byl přejmenován na Arabesky a povídky a rozšířen ze 7 textů na 18 textů. Oddíl Aforismy je zařazen nově, stejně jako Kus autobiografie v epilogu.

Výbor z básní Jaroslava Vrchlického; uspořádal dr. Vítězslav Tichý.

Sbírka intimní lyriky. "Pouť k Eldoradu" je obrazem šťastného naplnění básníkova mladého manželství. "Jak táhla mračna" - básník vyslovuje manželskou lásku a vděčnost. "Hořká jádra" - obsahem je deziluze, trpké zklamání, přesycenost. "E morta" (je mrtva) - elegie věnované památce slavné české pěvkyně K. Kalašové. Vrchlický oplakává nejen její smrt, i své hoře, zklamání, nesplněný sen.

Tato krásná báseň není pouze doslovem sbírky, může být i doslovem celého života i díla Jaroslava Vrchlického.

Tématem básnické sbírky je především láska, člověk a příroda.