Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida (17. února 1853 Louny – 9. září 1912 Domažlice), byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře.
Na sklonku války mezi francouzskými katolíky a protestanty se odehrává nesmrtelný příběh čtveřice statečných mužů meče, jejž okořenil autor dvorskými intrikami, romantickou láskou a zejména svou strhující fantazií. Hrdinská dobrodružství báječných mužů řídících se nádherným heslem "Jeden za všechny - všichni za jednoho!". Jeden z příběhů legendární čtveřice "tří mušketýrů", kteří se umějí udatně bít, královsky bavit i náruživě milovat a vrhají se střemhlav do všech nebezpečných dobrodružství.
Pokračování příběhů čtyř přátel -mušketýrů , tentokrát za vlády Ludvíka XIV .Zapletou se do občanské války v Anglii a pomohou nastolit nového anglického krále .
Jedna z nejoblíbenějších her světové dramatiky s neméně slavným titulním hrdinou. 57. svazek edice D obsahuje klasický, ale stále živý překlad Jaroslava Vrchlického a zároveň rozsáhlý fragment moderního básnického překladu Františka Hrubína.
V Cyranovi de Bergerac Rostand šťastně spojil výraznou postavu s poutavým historickým rámcem 17. století – obdobím kardinála Richelieu a mušketýrů – a s žánrem veršovaného dramatu, jaké se v té době psalo. V postavě elegantního fanfaróna Cyrana, volně založeném na stejnojmenné historické postavě dramatika a vojáka.
Cyrano - muž bez bázně a hany, jehož hyzdí velký nos, je legendární postavou, symbolem cti, odvahy a mužnosti. Publikum ho miluje pro ušlechtilost jeho ducha i lehkost a vzlet slova. Vrchlického překlad je pokládán za kongeniální a dokonce se říkává, že v češtině zní lépe než ve francouzském originále. Kromě textu hry knihy přináší řadu doprovodných textů (životopis autora, reálného předobrazu hlavního hrdiny a také překladatele) a studií (od Václava Černého a Vladimíra Mikeše) a také přehled cyranovských inscenací na scéně ND. Vyšlo k premiéře inscenace v roce 2002 na scéně Národního divadla (rež. Michal Dočekal, hl. role David Prachař).
Vstupní, nejproslulejší ze tří dílů proslulé Božské komedie, jednoho ze základních literárních děl, které už osm století upoutává pozornost čtenářů na celém světě. Dante Alighieri (1265-1321), básník a učenec, který mimo jiné stojí u základů spisovného italského jazyka, shrnulve svém nejvýznamnějším, neobyčejně důmyslně komponovaném díle veškeré vědění své doby. Na pouti záhrobní říší, která je symbolickým obrazem lidského života, od prvotního hříchu až po spasení a probuzení k věčnému životu, autora provází římský básník Vergilius. Báseň, napsaná v sugestivních terciích (odpovídajících základnímu principu čísla 3, podle něhož je epos sestaven), je od 19. století výzvou pro nejlepší české překladatele (J. Vrchlického, O. F. Bablera a další). Do této řady patří i nejnovější překlad Vladimíra Mikeše.
Proslulá báseň Jaroslava Vrchlického, vycházející s ilustracemi a v grafické úpravě talentovaného židovského výtvarníka Martina Welse, jenž v devatenácti letech zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Kniha vychází v roce 100. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického.
Jaroslav Vrchlický! Jméno tohoto čítankového básníka zná dnes každý, jeho básně nečte téměř nikdo. V jakés takés obecné známosti přetrvává několik jímavých či dětinsky přisprostlých veršovánek (Za trochu lásky šel bych světa kraj, Balada o hovně, Rytíř Smil), které nepatří právě k vrcholům české poezie. Wernischův výbor KABINET MISTRA VRCHLICKÉHO je naplněn skvosty, jejichž kvalita je evidentní. Řečeno decentně: Kdo si zde nenajde nic, co by jej zaujalo a k čemu by se rád vracel, ten je amúzický špalek!
Šestnáct českých překladů. Kniha obsahuje úvodní studii A. Bejblíka, originál básně The Raven, Poeovu Filozofii básnické skladby, šestnáct českých překladů Havrana a přílohu s různými parafrázemi Havrana (J. Vrchlický, J. Váchal, V. Vančura, K. Biebl). České texty edičně zpracoval, komentáře a ediční poznámku pořídil a přílohu sestavil Rudolf Havel. Filozofii básnické skladby přeložil Aloys Skoumal. Částečně anglický text. Obsahuje překlady: Vratislav Kazimír Šembera (1869) Jaroslav Vrchlický (1881) Augustin Eugen Mužík (1885) Karel Dostál-Lutinov (1918) Vítězslav Nezval (1928) Otto František Babler (1930) Jiří Taufer (1938) Eugen Stoklas (1939) Dagmar Wagnerová (1945) Rudolf Havel (1946) Jan Blahoslav Čapek (1947) Kamill Resler (1948) Rudolf Černý (1952) Ivan Slavík (1953) Svatopluk Kadlec (1964) Alois Bejblík (1984)
