Jaroslav Vrchlický Pořadí knih

Soubor milostných veršů, které jsou inspirovány silným citovým vztahem klasika českého písemnictví k Justýně Vondroušové.

Korespondence Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou z let 1904–1908 rozkrývá inspirační zázemí Vrchlického vrcholné tvůrčí etapy. Oba protagonisté si pro korespondenci vybrali jména z artušovské legendy – on je kouzelníkem Merlinem, ona je čarodějkou Vivianou. Milostný zážeh a cit zároveň obdařil korespondenci takovým množstvím neznámých básní, že se editor rozhodl vedle korespondence sestavit z nich novou sbírku s názvem Písně Viviany. Korespondence pak nastiňuje nejen představu o organizaci vzájemných schůzek (s občas pikantními detaily), ale obsahuje také pozoruhodný reflexivní deník.. Jinde čtenář nahlíží básníkovi pod ruku při tvorbě jeho jediného románu Loutky nebo při vzniku her a může sledovat jejich další postup na scénu – konkrétně Godivu, kterou bylo otevřeno Vinohradské divadlo, nebo debakl Trilogie o Simsonovi.

Prvního velkého amerického básníka Edgara Allana Poea, jenž zásadním způsobem ovlilnil svého francouzského překladatele Charlese Baudailera a jeho prostřednictvím pak celé zaměření evropské avantgardní poezie, předkládáme ve svazku Sen ve snu v suverénním přebásnění Josefa Hiršala. Svazek je doplněn básní Havran, kterou přeložil Vítězslav Nezval.

Podtitul: Vzpomínky ze života dvou bratří. Vzpomínky Bedřicha Frídy na svého bratra Jaroslava Vrchlického.

Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886). Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.

Jaroslav Vrchlický! Jméno tohoto čítankového básníka zná dnes každý, jeho básně nečte téměř nikdo. V jakés takés obecné známosti přetrvává několik jímavých či dětinsky přisprostlých veršovánek (Za trochu lásky šel bych světa kraj, Balada o hovně, Rytíř Smil), které nepatří právě k vrcholům české poezie. Wernischův výbor KABINET MISTRA VRCHLICKÉHO je naplněn skvosty, jejichž kvalita je evidentní. Řečeno decentně: Kdo si zde nenajde nic, co by jej zaujalo a k čemu by se rád vracel, ten je amúzický špalek!

Reedice výboru z poezie významného amerického básníka a spisovatele, který u nás poprvé vyšel v roce 1891 v překladu Jaroslava Vrchlického v nakladatelství Bursík a Kohout. Svazek je doplněn i o další soudobé překlady titulní básně, která je zde navíc otištěna i v originální podobě. O přetlumočení "Havrana" se kromě Vrchlického dále pokusili Vratislav Kazimír Šembera, Augustin Eugen Mužík a Karel Dostál Lutinov. Všech ostatních dvaatřicet Poeových textů, obsažených v tomto souboru, pak převedl do češtiny Jaroslav Vrchlický. Obsahuje básně: Havran -- Heleně -- Lenora -- Hymnus -- Kolosseum -- Sloky Heleně -- Své matce -- Zvony -- Annabel-Lee -- Eulalie -- Ulalum -- F.–S. S. O–D. -- Spící -- Očarovaný palác -- Ostrovu Zante -- Zem snů -- Někomu v ráji -- Eldorado -- Údolí neklidu -- Sen ve snu -- Město v moři -- Ticho -- Červ dobyvatel -- Pro Annie -- F... -- Svatební ballada -- Israfel -- Já nedbám... -- M. L. S. (1) -- Duchové mrtvých -- M. L. S. (2) -- Jezero -- Země vil Částečně v anglickém originále se souběžným českým překladem.

Velkoryse rozvržená Božská komedie, jedno ze základních literárních děl světové literatury, už osm století upoutává pozornost čtenářů na celém světě. Dante Alighieri (1265-1321), básník a učenec, který mimo jiné stojí u základů spisovného italského jazyka, shrnul ve svém nejvýznamnějším, neobyčejně důmyslně komponovaném díle veškeré vědění své doby. Báseň je postavena na základním principu čísla tři: skládá se ze tří částí Pekla, Očistce a Ráje, je napsána v sugestivních tercínách.

Proslulá báseň Jaroslava Vrchlického, vycházející s ilustracemi a v grafické úpravě talentovaného židovského výtvarníka Martina Welse, jenž v devatenácti letech zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Kniha vychází v roce 100. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického.

Jaroslav Vrchlický, autor více než osmdesáti básnických sbírek, se tentokrát představuje jako básník, který osloví dětské čtenáře. Rozsáhlý a ojedinělý výbor, který sestavil editor Petr Šrámek, přináší verše, které jsou dětem buď římo určené, nebo jsou jim alespoň tematicky blízké. Vrchlického básně ilustracemi vypravil Tomáš Klepoch.