Jaroslav Vrchlický Pořadí knih

Soubor milostných veršů, které jsou inspirovány silným citovým vztahem klasika českého písemnictví k Justýně Vondroušové.

Korespondence Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou z let 1904–1908 rozkrývá inspirační zázemí Vrchlického vrcholné tvůrčí etapy. Oba protagonisté si pro korespondenci vybrali jména z artušovské legendy – on je kouzelníkem Merlinem, ona je čarodějkou Vivianou. Milostný zážeh a cit zároveň obdařil korespondenci takovým množstvím neznámých básní, že se editor rozhodl vedle korespondence sestavit z nich novou sbírku s názvem Písně Viviany. Korespondence pak nastiňuje nejen představu o organizaci vzájemných schůzek (s občas pikantními detaily), ale obsahuje také pozoruhodný reflexivní deník.. Jinde čtenář nahlíží básníkovi pod ruku při tvorbě jeho jediného románu Loutky nebo při vzniku her a může sledovat jejich další postup na scénu – konkrétně Godivu, kterou bylo otevřeno Vinohradské divadlo, nebo debakl Trilogie o Simsonovi.

Dílo E. A. Poea je známé především díky detektivním až hororovým povídkám. Poe však vydal také několik skvělých sbírek básní, z nichž největšího ohlasu se dostalo Havranovi. Tento výběr z Poeovy poezie je rozdělený do tří částí podle období jejich vzniku. Převažuje v nich lyrika, častý je motiv protikladu života a smrti. V nejrozsáhlejší básni Al-Aaraf se autor pokouší vyjádřit ideál krásy a estetiky. Dílo přeložili Josef Hiršal a Zdeněk Hron, báseň Havran je uvedena v původním překladu Jaroslava Vrchlického.

Podtitul: Vzpomínky ze života dvou bratří. Vzpomínky Bedřicha Frídy na svého bratra Jaroslava Vrchlického.

Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886). Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.

Jaroslav Vrchlický! Jméno tohoto čítankového básníka zná dnes každý, jeho básně nečte téměř nikdo. V jakés takés obecné známosti přetrvává několik jímavých či dětinsky přisprostlých veršovánek (Za trochu lásky šel bych světa kraj, Balada o hovně, Rytíř Smil), které nepatří právě k vrcholům české poezie. Wernischův výbor KABINET MISTRA VRCHLICKÉHO je naplněn skvosty, jejichž kvalita je evidentní. Řečeno decentně: Kdo si zde nenajde nic, co by jej zaujalo a k čemu by se rád vracel, ten je amúzický špalek!

Výbor „toho nejlepšího“ z Edgara Allana Poea, který poprvé vyšel již roku 1928 jako druhý svazek edice Prokletí básníci u Rudolfa Škeříka, v překladech Vítězslava Nezvala opět svérázným způsobem proilustroval Pavel Růt. Obsahuje básně: Havran -- Zvony -- Ulalume -- Heleně (1) -- Annabel-Lee -- Matce -- Anně -- Eldorado -- Město v moři -- Spící -- Lenora -- Koloseum -- Hymnus -- Heleně (2)

Na začátku Božské komedie se autorovo alter ego ocitne v temném lese symbolizujícím jeho hříchy. Ačkoliv se snaží dostat ke světlu, velmi brzy zjistí, že cestu mu blokují pýcha, smyslnost a chamtivost zobrazené jako lev, pardál a vlčice. Zoufalý Dante se musí vrátit zpět, ale po chvíli se mu zjeví slavný římský básník Vergilius. Ten se stane jeho průvodcem na cestě z Pekla přes Očistec až ke spáse. Dílem autor vzdává hold své zesnulé lásce Beatrice a zároveň vytváří alegorický obraz středověkého světa plného konfliktů a úpadku hodnot. Kniha patří mezi nesmrtelná díla italské literatury a významně ovlivnila celou evropskou kulturu.

Proslulá báseň Jaroslava Vrchlického, vycházející s ilustracemi a v grafické úpravě talentovaného židovského výtvarníka Martina Welse, jenž v devatenácti letech zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Kniha vychází v roce 100. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického.

Jaroslav Vrchlický, autor více než osmdesáti básnických sbírek, se tentokrát představuje jako básník, který osloví dětské čtenáře. Rozsáhlý a ojedinělý výbor, který sestavil editor Petr Šrámek, přináší verše, které jsou dětem buď římo určené, nebo jsou jim alespoň tematicky blízké. Vrchlického básně ilustracemi vypravil Tomáš Klepoch.