Jaroslav Vrchlický Pořadí knih (chronologicky)

Soubor milostných veršů, které jsou inspirovány silným citovým vztahem klasika českého písemnictví k Justýně Vondroušové.

Korespondence Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou z let 1904–1908 rozkrývá inspirační zázemí Vrchlického vrcholné tvůrčí etapy. Oba protagonisté si pro korespondenci vybrali jména z artušovské legendy – on je kouzelníkem Merlinem, ona je čarodějkou Vivianou. Milostný zážeh a cit zároveň obdařil korespondenci takovým množstvím neznámých básní, že se editor rozhodl vedle korespondence sestavit z nich novou sbírku s názvem Písně Viviany. Korespondence pak nastiňuje nejen představu o organizaci vzájemných schůzek (s občas pikantními detaily), ale obsahuje také pozoruhodný reflexivní deník.. Jinde čtenář nahlíží básníkovi pod ruku při tvorbě jeho jediného románu Loutky nebo při vzniku her a může sledovat jejich další postup na scénu – konkrétně Godivu, kterou bylo otevřeno Vinohradské divadlo, nebo debakl Trilogie o Simsonovi.

Prvního velkého amerického básníka Edgara Allana Poea, jenž zásadním způsobem ovlilnil svého francouzského překladatele Charlese Baudailera a jeho prostřednictvím pak celé zaměření evropské avantgardní poezie, předkládáme ve svazku Sen ve snu v suverénním přebásnění Josefa Hiršala. Svazek je doplněn básní Havran, kterou přeložil Vítězslav Nezval.

Podtitul: Vzpomínky ze života dvou bratří. Vzpomínky Bedřicha Frídy na svého bratra Jaroslava Vrchlického.

Svazek přináší první úplnou edici Pamětí překladatele, prozaika a divadelního kritika Bedřicha Frídy, v nichž autor vzpomíná především na svého bratra, spisovatele Jaroslava Vrchlického. Frídův text, dosud dostupný pouze v rukopise, přináší množství nových, biograficky a historicky cenných informací o životě a díle předního básníka lumírovské generace, zejména o období jeho dětství a mládí, o jeho manželství a o několikaleté vážné nemoci, dokresluje tak, ale v mnohém i koriguje některé ustálené soudy o básníkově životě a jeho literární činnosti. Frídovy Paměti jsou doplněny několika drobnějšími, časopisecky otištěnými a dnes většinou zapomenutými vzpomínkovými texty jak od Frídy, tak od samotného Vrchlického. V závěru je uveřejněna zpráva MUDr. Pelnáře o průběhu Vrchlického nemoci.

Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886). Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.

Jaroslav Vrchlický! Jméno tohoto čítankového básníka zná dnes každý, jeho básně nečte téměř nikdo. V jakés takés obecné známosti přetrvává několik jímavých či dětinsky přisprostlých veršovánek (Za trochu lásky šel bych světa kraj, Balada o hovně, Rytíř Smil), které nepatří právě k vrcholům české poezie. Wernischův výbor KABINET MISTRA VRCHLICKÉHO je naplněn skvosty, jejichž kvalita je evidentní. Řečeno decentně: Kdo si zde nenajde nic, co by jej zaujalo a k čemu by se rád vracel, ten je amúzický špalek!

Jazyková úroveň: Mírně pokročilí. Tři mušketýři podle příběhu Alexandra Dumase. D'Artagnan má velkou touhu. Chce se stát mušketýrem – statečným členem královské stráže. Tak se na svém koni vydává na cestu, aby ukázal, co v něm je... a odkrývá hrozné spiknutí proti královně. Bude mladý D'Artagnan schopen přesvědčit tři slavné mušketýry Porthose, Athose a Aramise, že je dost dobrý na to, aby se k nim připojil? A pokud jej nebudou brát vážně, co se stane s královnou? Nahrávka zdarma na infoa.cz.

Reedice výboru z poezie významného amerického básníka a spisovatele, který u nás poprvé vyšel v roce 1891 v překladu Jaroslava Vrchlického v nakladatelství Bursík a Kohout. Svazek je doplněn i o další soudobé překlady titulní básně, která je zde navíc otištěna i v originální podobě. O přetlumočení "Havrana" se kromě Vrchlického dále pokusili Vratislav Kazimír Šembera, Augustin Eugen Mužík a Karel Dostál Lutinov. Všech ostatních dvaatřicet Poeových textů, obsažených v tomto souboru, pak převedl do češtiny Jaroslav Vrchlický. Obsahuje básně: Havran -- Heleně -- Lenora -- Hymnus -- Kolosseum -- Sloky Heleně -- Své matce -- Zvony -- Annabel-Lee -- Eulalie -- Ulalum -- F.–S. S. O–D. -- Spící -- Očarovaný palác -- Ostrovu Zante -- Zem snů -- Někomu v ráji -- Eldorado -- Údolí neklidu -- Sen ve snu -- Město v moři -- Ticho -- Červ dobyvatel -- Pro Annie -- F... -- Svatební ballada -- Israfel -- Já nedbám... -- M. L. S. (1) -- Duchové mrtvých -- M. L. S. (2) -- Jezero -- Země vil Částečně v anglickém originále se souběžným českým překladem.

Proslulá báseň Jaroslava Vrchlického, vycházející s ilustracemi a v grafické úpravě talentovaného židovského výtvarníka Martina Welse, jenž v devatenácti letech zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Kniha vychází v roce 100. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického.

Jaroslav Vrchlický, autor více než osmdesáti básnických sbírek, se tentokrát představuje jako básník, který osloví dětské čtenáře. Rozsáhlý a ojedinělý výbor, který sestavil editor Petr Šrámek, přináší verše, které jsou dětem buď římo určené, nebo jsou jim alespoň tematicky blízké. Vrchlického básně ilustracemi vypravil Tomáš Klepoch.

Knížka Vrchlický erotický je prvním souborným komentovaným vydáním všech erotických veršovaných textů, které tradice připisuje básníku, dramatiku a překladateli Jaroslavu Vrchlickému. Mezi nejrozšířenější díla tohoto druhu patří Rytíř Smil, literárně nejhodnotnější je takřka neznámý Chanson sans honneur, doplňkový význam pak mají Svatební košile, Hovno (Těžítko) a Chudák včela. Chystaná publikace přináší kriticky připravené texty všech těchto děl, které jsou doplněny studií, komentářem, bibliografií a ediční poznámkou. Úvodní studie Milana Šedivého, znalce Vrchlického díla, na základě textologické a versologické analýzy básníkovy tvorby předkládá hypotézy týkající se Vrchlického autorství.

"Raven" je klasická narativní báseň amerického spisovatele Edgara Allana Poea. Báseň, která byla poprvé publikována v lednu 1845, je často vyzdvihována pro svou hudebnost, stylizovaný jazyk a nadpřirozenou atmosféru. Vypráví o tajemném návštěvě mluvícího havrana, který přichází k zarmoucenému milenci a sleduje jeho pomalý pád do šílenství. Milenec, často identifikovaný jako student, truchlí nad ztrátou své lásky, Lenore. Sedící na bustě Pallas, havran zdá se, že ještě více prohlubuje jeho úzkost neustálým opakováním slova "nikdy více". Báseň využívá řadu lidových, mytologických, náboženských a klasických odkazů. Poe tvrdil, že báseň napsal velmi logicky a metodicky, s cílem vytvořit dílo, které by oslovilo jak kritiky, tak široké publikum. Báseň byla částečně inspirována mluvícím havranem v románu Barnaby Rudge: Příběh nepokojů osmdesátých let od Dickense.

Jedna z nejoblíbenějších her světové dramatiky s neméně slavným titulním hrdinou. 57. svazek edice D obsahuje klasický, ale stále živý překlad Jaroslava Vrchlického a zároveň rozsáhlý fragment moderního básnického překladu Františka Hrubína.

Výbor přináší básně z Vrchlického melodické a hudebně cítěné poezie vyjadřující autorovy pocity a nálady. Do své poezie vtělil i zhroucení milostného a rodinného štěstí po zklamání způsobeném nejmilovanější bytostí. V této době se stal terčem nespravedlivé a v podtextu politicky motivované kritiky mladých básníků a kritiků, kterým uniklo, jak blízko se nachází jejich poetické cítění s poezií Vrchlického. Ostatně, nepochopení velkých osobností je typické nejen pro nás. Kniha obsahuje též stručný Vrchlického životopis.

V Cyranovi de Bergerac Rostand šťastně spojil výraznou postavu s poutavým historickým rámcem 17. století – obdobím kardinála Richelieu a mušketýrů – a s žánrem veršovaného dramatu, jaké se v té době psalo. V postavě elegantního fanfaróna Cyrana, volně založeném na stejnojmenné historické postavě dramatika a vojáka.

Nová antologie chce vdechnout vyprázdněnému slovníkovému heslu Jaroslav Vrchlický život a ukázat, že i ve splývavé šedi oblázků lze zahlédnout zasuté perly, jejichž jemná krása a matná zář nás mohou oslovit i dnes. Vychází k 90. výročí básníkova úmrtí, vybral a uspořádal Marek Fikar.

V tomto svazku vydáváme tři Vrchlického lyrické sbírky Rok na jihu, Hořká jádra a Okna v bouři. Oproti předchozímu obvyklému vydávání Vrchlického, orientujícímu se na pořizování výborů, zachováváme celky sbírek a zabýváme se jejich textovou kritikou. tento postup umožnil vhlédnout hluboko do procesu Vrchlického tvorby – od mnohdy intuitivního nápadu k čistopisné realizaci autorově a posléze knižnímu vydání, absorbujícímu již dobovou pravopisnou normu i zásahy prvních recipientů – a zachytit genezi textu velkého, nadaného básníka.

Na sklonku války mezi francouzskými katolíky a protestanty se odehrává nesmrtelný příběh čtveřice statečných mužů meče, jejž okořenil autor dvorskými intrikami, romantickou láskou a zejména svou strhující fantazií. Hrdinská dobrodružství báječných mužů řídících se nádherným heslem "Jeden za všechny - všichni za jednoho!". Jeden z příběhů legendární čtveřice "tří mušketýrů", kteří se umějí udatně bít, královsky bavit i náruživě milovat a vrhají se střemhlav do všech nebezpečných dobrodružství.

I. česko-slovenské vydání slavné pornografické básně s ilustracemi Káji Saudka.

Na sklonku války mezi francouzskými katolíky a protestanty se odehrává nesmrtelný příběh čtveřice statečných mužů meče, jejž okořenil autor dvorskými intrikami, romantickou láskou a zejména svou strhující fantazií. Hrdinská dobrodružství báječných mužů řídících se nádherným heslem „Jeden za všechny – všichni za jednoho!“. Jeden z příběhů legendární čtveřice „tří mušketýrů“, kteří se umějí udatně bít, královsky bavit i náruživě milovat a vrhají se střemhlav do všech nebezpečných dobrodružství.

Slavná erotická báseň z pera klasika české poezie. Kniha obsahuje též sloky, které se objevily až v pozdějších vydáních, a jejichž autorství je tudíž sporné.

Výbor z Vrchlického milostné, intimní a meditativní lyriky.

Antologie z veršů Jaroslava Vrchlického. Uspořádal, básně vybral, k vydání připravil, doslov a ediční poznámku napsal Rudolf Havel.

Dopisy Marii Volfové z let 1905 až 1908 ukazují básníkovu touhu po užším duchovním (a možná i intimnějším ) vztahu, jeho hluboce citovou duši.

Výbor z Vrchlického přírodní a milostné lyriky, provázený ilustracemi M. Švabinského. Verše zahajuje Panychida za Jaroslava Vrchlického od S.K. Neumanna. Vydáno k 100. výročí narozenin M. Švabinského. 22-054-73

Výbor z básní, také však z kritik překládaných francouzských básníků, který z obrovitého autorova básnického díla zahrnuje tu část, o níž se lze domnívat, že je stále životná a inspirativní. Výbor provázejí básně věnované Vrchlickému, výňatek z autorovy korespondence se SofiíPodlipskou, úryvky z kritik autorova díla, dokumentární fotografie a ilustrace.

Básnické dílo Jaroslava Vrchlického. Ve svazku jsou básně: Svojanovský křižáček, Pantea, Humanisté, Juvenilie, Poslední kvítí Perdity, Staré fresky a jiné básně, proti proudu, Žeň času a Poslední básně

Výbor sestavil a ilustracemi doprovodil Max Švabinský. Kniha je uvedena básní Jaroslav Vrchlický od Josefa Hory. Vydáno k 50. výročí básníkova úmrtí.

První sbírka (Poutí k Eldorádu), inspirovaná milostným citem, vznikla v letech 1872-1881, tj. v době básníkova lidského i tvůrčího jara, druhá (Strom života) v letech 1907-1008, kdy jeho tvůrčí i životní pouť už pomalu končila. Obě dokládají, že Jaroslav Vrchlickký nebyl jen virtuosem verše, jak se tvrdívá, ale po celý život i hluboce cítícím, mistrným tlumočníkem nálad a citů, štěstí i smutků lidského srdce.

Knížka lyrických a epických básní, s doslovem Jaroslava Seiferta.

Knížka lyrických a epických básní, s doslovem Jaroslava Seiferta.

Básnické sbírky tohoto svazku jsou obrazem autorova vnitřního citového života v letech 1885 až 1905. Milostná lyrika plná radostných dojmů v první sbírce (Čarovná zahrada) je vystřídána ve druhé (Překročen zenit) básněmi s nádechem rezignace a skepse i úvahami zahrnujícími nejen vlastní svět básníkův, ale i svět ostatních lidí. Třetí sbírka (Rok básníkův) je lyrickým deníkem jednoho roku a poslední (Svlačce na úhoru) obsahuje vedle intimní lyriky s tóny smírného vyrovnání i básně inspirované dojmy z přírody a cest.

Básnické sbírky tohoto svazku jsou obrazem autorova vnitřního citového života v letech 1885 až 1905. Milostná lyrika plná radostných dojmů v první sbírce (Čarovná zahrada) je vystřídána ve druhé (Překročen zenit) básněmi s nádechem rezignace a skepse i úvahami zahrnujícími nejen vlastní svět básníkův, ale i svět ostatních lidí. Třetí sbírka (Rok básníkův) je lyrickým deníkem jednoho roku a poslední (Svlačce na úhoru) obsahuje vedle intimní lyriky s tóny smírného vyrovnání i básně inspirované dojmy z přírody a cest.

Obsahuje: Sonety samotáře -- Nové sonety samotáře -- Poslední sonety samotáře -- Prchavé iluse a věčné pravdy.

Obsahuje: Sonety samotáře -- Nové sonety samotáře -- Poslední sonety samotáře -- Prchavé iluse a věčné pravdy.

Výbor z básní Jaroslava Vrchlického; uspořádal dr. Vítězslav Tichý.

Výbor z autorovy tvorby, který je doplněn panychidou S.K. Neumanna za J. Vrchlického a celostránkovými ilustracemi M. Švabinského.

Obsáhlá básnická sbírka sonetů autora,naplněná rozmanitostí rýmu.Rozdělena do pěti cyklů s názvy - Dojmy a rozmary,Hudba v duši,Zlatý prach,Moje sonáta a Fanfáry a kadence

Nejpočetnější dosavadní český vývor ze starošpanělského romancera (celkem 54 romancí) v nejzdařilejších ukázkách, jaké se českým tlumočitelům dosud povedly: v básnických převodech J. Čejky, V. B. Nebeského a J. Vrchlického. Základem knížky je Nebeského a Čejkův stejnojmenný výbor z r. 1864, který překladatel rozšířil o 10 romancí z Vrchlického sbírky „Cid v zrcadle španělských romancí“ (1901). Vrchlického překlady jsou zařazeny do souvislosti knížky k ostatním romancím cidovským. V obsáhlé úvodní studii hodnotí Václav Černý jednotlivé překlady.

První cyklus Mythů, Selské balady a Má vlast jsou nejvýraznějšími projevy Vrchlického vlastenectví a básníkovy aktivní účasti na osudech národa. Tři epické básně první sbírky evokují z české minulosti postavy z dívčí války ("Šárka"), mnicha a zakladatele sázavského kláštera ("Legenda o sv. Prokopu") a sázavského opata Božetěcha ("Kříž Božetěchův"). Zatím co první z nich je dramatickým obrazem prudkých smyslných vášní, ve druhém zpěvu dává básník svému hrdinovi bojovně vystoupit proti germanisaci a v posledním oslavuje myšlenku všelidskosti. - V "Selských baladách" postavil V. pomník bezejmenným představitelům vzdoru utiskovaného lidu, vyslovil lásku našeho lidu k svobodě, vystihl, jak mezi lidem nikdy nepohasly jiskry velkého požáru husitského. - Do "Mé vlasti" shrnul V. podstatnou část své lyriky, věnované české zemi. Zachycuje v ní prostými tahy půvab českého venkova, svéráz lidových pohádek i radostný jas pražských potulek.

Výbor z korespondence Jaroslava Vrchlického je důležitým pramenem hlavně pro porozumění době, v níž Vrchlický žil a umělecky tvořil.

K vydání připravil Bohuslav Knoesl. Korespondence významného lékaře, překladatele a propagátora české poesie ve světě, Eduarda Alberta, s Jaroslavem Vrchlickým přispívá podstatně k osvětlení některých problémů významných nejen pro vývoj Vrchlického, ale celé naší literatury let 1883-1900. Jsou tu zajímavé poznámky o spisovatelích, blízkých Vrchlickému, na př. o A. Jiráskovi a Sv. Čechovi. Albertova kritika některých sbírek Vrchlického a pod. Hojné a důležité jsou příspěvky, osvětlující Vrchlického i Albertovu překladatelskou tvorbu. Důkladně je oběma přáteli ilustrován vznik Akademie věd a umění.

Dílo (vydání B), sv. 7. K vydání připravil a vydavatelskými pozn. opatřil Karel Janský. Předmluvu, pozn. k textu a bibliograf. pozn. napsal Otakar Vočadlo. Typografická úprava Jaroslav Picka.

Výbor uspořádal, úvodní slovo o autorovi a jeho díle napsal a ediční poznámku, vysvětlivky a chronologii života a díla připravil Zdeněk Pešat. Básně textologicky upravila Hana Nahodilová. Kresba autora je od Karla Teissiga. Typografie Oldřich Hlavsa. Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1973 jako svou 3611. publikaci.

Společné vydání pěti posledních sbírek lyrické poezie významného českého básníka: 1) Korálové ostrovy – 2) Skryté zdroje – 3) Zaváté stezky – 4) Strom života – 5) Meč Damoklův

Básně v próze, Arabesky a povídky, Aforismy a Epilog (Kus autobiografie) skládají dohromady Vrchlického Barevné střepy, se všemi thematy známými z jeho poesie: láskou, uměním, retrospektivním dojmem z minulého zážitku. Nechybí ani dojmy italské, mnohé s autobiografickými prvky, problematikaživota v aforismech, leckde vlastně prosaická paralela týchž myšlenek, vyslovených jinde veršem, resignace a ironie českého světa, který připravil citlivosti básníkově tolik ran a ústrků. Oddíl Básně v próze je shodný s vydáním z roku 1887 (10 básní), oddíl Kresby a povídky byl přejmenován na Arabesky a povídky a rozšířen ze 7 textů na 18 textů. Oddíl Aforismy je zařazen nově, stejně jako Kus autobiografie v epilogu.

Sbírka intimní lyriky. "Pouť k Eldoradu" je obrazem šťastného naplnění básníkova mladého manželství. "Jak táhla mračna" - básník vyslovuje manželskou lásku a vděčnost. "Hořká jádra" - obsahem je deziluze, trpké zklamání, přesycenost. "E morta" (je mrtva) - elegie věnované památce slavné české pěvkyně K. Kalašové. Vrchlický oplakává nejen její smrt, i své hoře, zklamání, nesplněný sen.

Sbírka intimní lyriky. "Pouť k Eldoradu" je obrazem šťastného naplnění básníkova mladého manželství. "Jak táhla mračna" - básník vyslovuje manželskou lásku a vděčnost. "Hořká jádra" - obsahem je deziluze, trpké zklamání, přesycenost. "E morta" (je mrtva) - elegie věnované památce slavné české pěvkyně K. Kalašové. Vrchlický oplakává nejen její smrt, i své hoře, zklamání, nesplněný sen.

Vydavatel shrnul do tohoto svazku podle vnitřní souvislosti sbírky: Duch a svět, Sfinx, Dědictví Tantalovo, Brevíř moderního člověka, Skvrny na slunci. Jsou to články básnické koncepce Epopeje lidstva, zlomky cíle, jejž si stanovil Vrchlický již r. 1875.

Cyrano, známý pro svůj velký nos, své hrdinství a vtip, se zamiluje do své krásné sestřenky Roxany. Bojí se jí ale vyznat lásku, bojí se odmítnutí kvůli svému zevnějšku. Roxana se zamiluje na první pohled do krásného Kristiána de Neuvillette, který slouží se Cyranem u stejného pluku. Kristián ale není schopen slovem vyjádřit svůj cit, proto mu Cyrano radí vše, co má říct a píše za něj dopisy pro Roxanu (ona nic netuší). Roxana a Kristián se vezmou, ale ještě téhož večera jsou povoláni spolu s jejich plukem do ležení. Oba odchází. Roxana hnána svou láskou ke Kristiánovi, která roste s každým psaním, které od něj - Cyrana - dostala, doráží do ležení za nimi. Přiznává Kristiánovi, že nyní víc než jeho tvář miluje jeho krásnou duši, která k ní tak vlídně promlouvala z každého psaní.Když začne bitva, Kristán umírá. Roxana uniká, ale žalem zdrcená následně vstoupí do kláštera. Až o patnáct let později se teprve dozví, jak to vše bylo doopravdy, kdo ji všechna ta milostná psaníčka psával a do jehož duše se zamilovala. Už je ale pozdě. Hra o pěti dějství - první čtyčři se odehrávají v roce 1640, páté v roce 1655.

Tato krásná báseň není pouze doslovem sbírky, může být i doslovem celého života i díla Jaroslava Vrchlického.

Básně z roku 1908, poslední Vrchlického kniha. Dává znovu propuknout novému černému dualismu člověka z vesmíru, myšlenky a hmoty, touhy a reality. V jiných básních této knihy však dospívá dlouhý vývoj jedné větve tvorby Vrchlického k ryzí, hluboké, čisté a niterné lyrice, intuitivněmelodické, nadosobního duchovního kouzla. Damoklův meč visí nad životem jako hrozba (jeho jméno – Ideál) a brání plnému užívání jeho radostí.

Básně z roku 1908, poslední Vrchlického kniha. Dává znovu propuknout novému černému dualismu člověka z vesmíru, myšlenky a hmoty, touhy a reality. V jiných básních této knihy však dospívá dlouhý vývoj jedné větve tvorby Vrchlického k ryzí, hluboké, čisté a niterné lyrice, intuitivněmelodické, nadosobního duchovního kouzla. Damoklův meč visí nad životem jako hrozba (jeho jméno – Ideál) a brání plnému užívání jeho radostí.