In „Eine Familie namens Röder“ geht es um die Schwestern Milda und Liane, die durch unterschiedliche Lebenswege und Perspektiven auseinanderdriften. Milda, die im Westen lebt, reflektiert das Erbe und die Veränderungen in der Familie, während Liane im Vogtland bleibt. Der Roman erkundet komplexe Themen wie Herkunft, Beziehungen und die Herausforderungen des Familienlebens.
Cioma Schönhaus se narodil v roce 1922 v Berlíně jako syn ruských emigrantů židovského původu. Za nacistické diktatury na poslední chvíli jen o vlas unikl transportu do vyhlazovacích koncentračních táborů, v nichž zahynuli jeho rodiče i větší část jeho širší rodiny, a v letech 1942-1943 se změněnými identitami ilegálně pobýval v nacisty ovládaném Berlíně. Vlastnoručně falzifikovanými dokumenty nejen chránil sebe sama, ale především také dopomohl k útěku do zahraničí stovkám dalších pronásledovaných lidí, kteří by bez jeho pomoci s největší pravděpodobností byli odsouzeni k smrti. Posléze na něho byl po udání gestapu vydán zatykač, nicméně 3. října 1943 se mu podařilo s pomocí padělaných dokumentů utéct na kole do Švýcarska, kde se dočkal konce války, vystudoval grafiku, germanistiku a psychologii a nakonec založil vlastní grafický ateliér. Ve své vzpomínkové knize, přeložené již do několika jazyků, tento "zachráněný zachránce" (jak ho ve svém článku nazval prestižní německý týdeník Die Zeit) vypráví poutavé, často až neuvěřitelně znějící příběhy z pohnuté doby svého života v národněsocialistickém Berlíně.
Carmen Gaugers Gedichte widmen sich charakteristischen Themen, darunter: Jahreszeiten (wobei der Mensch als Teil der Natur erscheint); Lebensabschnitte (die sich jeweils mit Erinnerungen, Hoffnungen, Irrtümern verbinden) oder unmittelbare gesellschaftliche Wirklichkeit. Dabei wird dem emotionalen Befinden des lyrischen ‚Ichs‘ inmitten heutiger Widersprüche ebenso nachgefragt, wie mittels Reflexion auf soziale, kulturelle und politische Ereignisse Bezug genommen ist. In der Darstellung tritt neben das schildernde Einbeziehen von Gegebenheiten (etwa der eigenen Biografie auch der historischer Persönlichkeiten, darunter vor allem Komponisten, Maler und Schriftsteller) die Bezugnahme auf mythologische Figuren als gleichnishafte Handlungsträger. Gerade durch Letzteres werden die Texte äußerst vielschichtig, weisen über den Gegenwartsstandort hinaus und schaffen ein Geflecht von zeitlichen, aber auch vor- und überzeitlichen Bezügen. Dr. Marianne Beese