politika, kultura, vzpomínky
Peter Demetz je jeden z posledních svědků předválečné Prahy, kde se mísily nejrůznější evropské kultury. Němci, Češi a Židé sdíleli v Praze společné dějiny, které definitivně skončily vstupem hitlerovských vojsk do stověžatého města na Vltavě. Emeritní profesor a znalec pražské kultury se v této knize vrací do let nacistické okupace a plasticky prolíná velké dějinné události s každodenním životem Pražanů: jazz, kino, kavárny. Jedinečný pohled na polozapomenutou historii Prahy. České vydání obsahuje dosud nezveřejněné autorovy vzpomínky.
Soubor především literárních esejů k česko-německo-židovské otázce od českého germanisty, žijícího již mnoho let v USA.
Autor reflektuje prvorepublikové kulturně-politické klima na pomezí německo-české literatury. V jednom ze svých esejů dokládá jazykový význam jidiš, srovnává jednotlivá slova s německým i českým ekvivalentem. S odstupem mnoha let se vrací skrze literaturu i k politickým událostem, které se odehrály během druhé světové války i po odsunu Němců. Hodnotí význam Benešových dekretů a připojuje poznámky, jenž se ocitly k tomuto tématu v tisku počátkem devadesátých let dvacátého století.
Kapitoly o dětství ve městě pod Špilberkem.
Kolektivní monografii Děti v Brně připravili pro nejširší čtenářskou obec pracovníci Etnologického ústavu Akademie věd v Brně. Jednotlivé kapitoly knihy zaměřují svou pozornost na život a kulturu brněnských dětí z různých sociálních vrstev i rozličných míst značně heterogenní moravské metropole; studují některé stránky jejich života od nejútlejšího věku do období zletilosti dítěte, a to v době od posledních desetiletí 19. století do poloviny století dvacátého. Konkrétní kapitoly pak sledují postavení a role dětí v rodinném prostředí, jejich výchovu a formování jejich osobnosti, pojednávají o tom, jaké měly děti doma povinnosti i radosti, jaké měly zájmy, jak slavily různé svátky, do kterých výletních míst směřovaly s rodiči i samy nebo kam jezdily na prázdniny. Pozornost je věnována také historii a významu školství v Brně, roli školy v každodenním životě dětí, česko-německým vztahům ve vývoji školství a obecně vztahům brněnských dětí k těm „druhým“, jmenovitě Čechů k Němcům a Němců k Čechům, s čímž souvisí také jejich vnímání různých významných událostí, jež byly součástí „velkých“ dějin. Výjimečná publikace, obsahující téměř dvě stě archivních fotografií, se opírá o svědectví pamětníků, o dobový tisk, memoárovou literaturu, archivní materiály a v neposlední řadě také o autobiografické zkušenosti.
Podnázev: na úsvitu moderního věku se v Itálii setkaly tisíce nadšených diváků se slavnými aviatiky a umělci...
Kulturně a literárněhistorický výlet do dějiště leteckých dnů v italské Brescii.
Velcí literáti tráví čas nejen psaním svých světoznámých děl, ale také cestují a užívají si příjemných stránek života. Je dílem náhody, že jedna jediná letecká událost přitáhla pozornost celé řady kulturních osobností, a to nejen spisovatelů. Na několik málo dní tak spojila jejich osudy, což se napříště promítlo, ať už v malé či větší míře, do jejich profesní umělecké dráhy. Jedno měli všichni účastníci společné: zájem o aviatiku, která byla v té době středem pozornosti nejen u technicky zdatných obdivovatelů. Autor knihy je literární historik a komparatista. Předkládaná práce je důkazem toho, že literárněvědné bádání neopomíjí ani okrajové oblasti obecné kulturní historie. Kniha je v závěru opatřena rejstříkem a seznamem jednotlivých vyobrazení jen velmi skromné dobové dokumentace
Peter Demetz zachycuje pozoruhodný svět kinematografie coby nástroje o oběti propagandy v rukou diktátorů. Přibližuje filmy, které viděli a do jejichž podoby nezřídka zasahovali, režiséry, herce a především herečky, které zbožňovali. Film Viva Villa! patřil k Hitlerovým nejoblíbenějším: v jeho hlavní postavě, mexickém lidovém tribunovi Pancho Villovi, poznával sám sebe. Joseph Goebbels však tento film považoval za příliš nebezpečný, aby ho pustil do běžné distribuce. Goebbels diktoval v nacistickém Německu nejen výběr programu kin; jako autor a dramaturg se na utváření filmů ve stále větší míře i sám podílel. Také Stalin, který si význam filmu uvědomil pozdě, se bezprostředně vměšoval do filmových produkcí. Výrobu filmů reguloval dokonce i Lenin, jehož zájem poutaly především průmyslově a politicky zaměřené naučné filmy (například o hydraulické těžbě rašeliny). Avšak propagační potenciál kina rozpoznal a využil jako první Mussolini. Zestátnil veškerý filmový průmysl a zřízením Cinecittá se pokusil vybudovat jakýsi fašistický Hollywood.
Autor sleduje významná období dějin svého rodného města od založení města po smrt T. G. Masaryka, a to především z hlediska vztahů a vzájemného působení příslušníků čtyř národnostních skupin, podílejících se na společenské, duchovní a kulturní atmosféře centra Evropy - Čechů,Němců, Židů a Italů. Práce je zároveň vědomou, jemně ironickou polemikou s Ripellinovou Magickou Prahou, neboť oproti mystickému, romantickými mýty opředenému městu zdůrazňuje Prahu racionální, Prahu exaktních věd a byrokratických úředníků. Text je doplněn obsáhlou bibliografií a jmenným i věcným rejstříkem. Z anglického originálu přeložil Zdeněk Hron. V českém jazyce vydání 1.
Kolektivní monografii Děti v Brně připravili pro nejširší čtenářskou obec pracovníci Etnologického ústavu Akademie věd v Brně. Jednotlivé kapitoly knihy zaměřují svou pozornost na život a kulturu brněnských dětí z různých sociálních vrstev i rozličných míst značně heterogenní moravské metropole, studují některé stránky jejich života od nejútlejšího věku do obdobízletilosti dítěte, a to v době od posledních desetiletí 19. století do poloviny století dvacátého. Konkrétní kapitoly pak sledují postavení a role dětí v rodinném prostředí, jejich výchovu a formování jejich osobnosti, pojednávají o tom, jaké měly děti doma povinnosti i radosti, jaké měly zájmy, jak slavily různé svátky, do kterých výletních míst směřovaly s rodiči i samy nebo kam jezdily na prázdniny. Pozornost je věnována také historii a významu školství v Brně, roli školy v každodenním životě dětí, česko-německým vztahům ve vývoji školství a obecně vztahům brněnských dětí k těm „druhým“, jmenovitě Čechů k Němcům a Němců k Čechům, s čímž souvisí také jejich vnímání různých významných událostí, jež byly součástí „velkých“ dějin. Výjimečná publikace, obsahující téměř dvě stě archivních fotografií, se opírá o svědectví pamětníků, o dobový tisk, memoárovou literaturu, archivní materiály a v neposlední řadě také o autobiografické zkušenosti.
A first-ever paperback edition. A rich and highly readable analysis of the literary scene in the German-speaking countries by an outstanding American scholar. A Helen and Kurt Wolff Book.
