Peter Demetz Knihy

politika, kultura, vzpomínky Peter Demetz je jeden z posledních svědků předválečné Prahy, kde se mísily nejrůznější evropské kultury. Němci, Češi a Židé sdíleli v Praze společné dějiny, které definitivně skončily vstupem hitlerovských vojsk do stověžatého města na Vltavě. Emeritní profesor a znalec pražské kultury se v této knize vrací do let nacistické okupace a plasticky prolíná velké dějinné události s každodenním životem Pražanů: jazz, kino, kavárny. Jedinečný pohled na polozapomenutou historii Prahy. České vydání obsahuje dosud nezveřejněné autorovy vzpomínky.

Soubor především literárních esejů k česko-německo-židovské otázce od českého germanisty, žijícího již mnoho let v USA. Autor reflektuje prvorepublikové kulturně-politické klima na pomezí německo-české literatury. V jednom ze svých esejů dokládá jazykový význam jidiš, srovnává jednotlivá slova s německým i českým ekvivalentem. S odstupem mnoha let se vrací skrze literaturu i k politickým událostem, které se odehrály během druhé světové války i po odsunu Němců. Hodnotí význam Benešových dekretů a připojuje poznámky, jenž se ocitly k tomuto tématu v tisku počátkem devadesátých let dvacátého století.

Kolektivní monografii Děti v Brně připravili pro nejširší čtenářskou obec pracovníci Etnologického ústavu Akademie věd v Brně. Jednotlivé kapitoly knihy zaměřují svou pozornost na život a kulturu brněnských dětí z různých sociálních vrstev i rozličných míst značně heterogenní moravské metropole, studují některé stránky jejich života od nejútlejšího věku do obdobízletilosti dítěte, a to v době od posledních desetiletí 19. století do poloviny století dvacátého. Konkrétní kapitoly pak sledují postavení a role dětí v rodinném prostředí, jejich výchovu a formování jejich osobnosti, pojednávají o tom, jaké měly děti doma povinnosti i radosti, jaké měly zájmy, jak slavily různé svátky, do kterých výletních míst směřovaly s rodiči i samy nebo kam jezdily na prázdniny. Pozornost je věnována také historii a významu školství v Brně, roli školy v každodenním životě dětí, česko-německým vztahům ve vývoji školství a obecně vztahům brněnských dětí k těm „druhým“, jmenovitě Čechů k Němcům a Němců k Čechům, s čímž souvisí také jejich vnímání různých významných událostí, jež byly součástí „velkých“ dějin. Výjimečná publikace, obsahující téměř dvě stě archivních fotografií, se opírá o svědectví pamětníků, o dobový tisk, memoárovou literaturu, archivní materiály a v neposlední řadě také o autobiografické zkušenosti.

Podnázev: na úsvitu moderního věku se v Itálii setkaly tisíce nadšených diváků se slavnými aviatiky a umělci... Kulturně a literárněhistorický výlet do dějiště leteckých dnů v italské Brescii. Velcí literáti tráví čas nejen psaním svých světoznámých děl, ale také cestují a užívají si příjemných stránek života. Je dílem náhody, že jedna jediná letecká událost přitáhla pozornost celé řady kulturních osobností, a to nejen spisovatelů. Na několik málo dní tak spojila jejich osudy, což se napříště promítlo, ať už v malé či větší míře, do jejich profesní umělecké dráhy. Jedno měli všichni účastníci společné: zájem o aviatiku, která byla v té době středem pozornosti nejen u technicky zdatných obdivovatelů. Autor knihy je literární historik a komparatista. Předkládaná práce je důkazem toho, že literárněvědné bádání neopomíjí ani okrajové oblasti obecné kulturní historie. Kniha je v závěru opatřena rejstříkem a seznamem jednotlivých vyobrazení jen velmi skromné dobové dokumentace

Peter Demetz zachycuje pozoruhodný svět kinematografie coby nástroje o oběti propagandy v rukou diktátorů. Přibližuje filmy, které viděli a do jejichž podoby nezřídka zasahovali, režiséry, herce a především herečky, které zbožňovali. Film Viva Villa! patřil k Hitlerovým nejoblíbenějším: v jeho hlavní postavě, mexickém lidovém tribunovi Pancho Villovi, poznával sám sebe. Joseph Goebbels však tento film považoval za příliš nebezpečný, aby ho pustil do běžné distribuce. Goebbels diktoval v nacistickém Německu nejen výběr programu kin; jako autor a dramaturg se na utváření filmů ve stále větší míře i sám podílel. Také Stalin, který si význam filmu uvědomil pozdě, se bezprostředně vměšoval do filmových produkcí. Výrobu filmů reguloval dokonce i Lenin, jehož zájem poutaly především průmyslově a politicky zaměřené naučné filmy (například o hydraulické těžbě rašeliny). Avšak propagační potenciál kina rozpoznal a využil jako první Mussolini. Zestátnil veškerý filmový průmysl a zřízením Cinecittá se pokusil vybudovat jakýsi fašistický Hollywood.

Autor sleduje významná období dějin svého rodného města od založení města po smrt T. G. Masaryka, a to především z hlediska vztahů a vzájemného působení příslušníků čtyř národnostních skupin, podílejících se na společenské, duchovní a kulturní atmosféře centra Evropy - Čechů,Němců, Židů a Italů. Práce je zároveň vědomou, jemně ironickou polemikou s Ripellinovou Magickou Prahou, neboť oproti mystickému, romantickými mýty opředenému městu zdůrazňuje Prahu racionální, Prahu exaktních věd a byrokratických úředníků. Text je doplněn obsáhlou bibliografií a jmenným i věcným rejstříkem. Z anglického originálu přeložil Zdeněk Hron. V českém jazyce vydání 1.

In the 1920s and 1930s, photography became an immense phenomenon across Germany, Czechoslovakia, Hungary, Austria, and Poland. Through magazines and books, in advertisements and at exhibitions, from amateur clubs to avant-garde schools, photographs emerged as a key vehicle of modern consciousness.This book presents the work of approximately one hundred individuals whose creations exemplify the potential of photography in Central Europe between the two World Wars. Foto brings together for the first time works by recognized masters such as the Russian El Lissitzky, the Hungarian László Moholy-Nagy, and the German Hannah Hóch—all of whom developed their photographic ideas in Germany—with contemporaries like Karel Teige and Jaromír Funke (Czechoslovakia), Kazimierz Podsadecki (Poland), Károly Escher (Hungary), and Trude Fleischmann (Austria), who are less well known today.Organized thematically, the book explores topics from photomontage and war to gender identity, modern living, and the spread of Surrealism. It shows the shared experience of modernity in the region, whereby recently founded nations and dismantled empires alike sought their place within the new world order established in the aftermath of World War I.The illustrations, drawn from more than seventy collections in America and abroad, include several previously unpublished works as well as many others never before available in high-quality reproductions.

"Demetz expertly interweaves a superb account of the German authorities' diplomatic, financial, and military machinations with a brilliant description of Prague's evolving resistance and underground opposition. Along with his private experiences, he offers the heretofore untold history of an effervescent, unstoppable Prague whose urbane heart went on beating despite the deportations, murders, cruelties, and violence - a Prague that kept its German - and Czech - language theaters open, its fabled film studios functioning, its young people in school and at work, and its newspapers on press. This complex, continually surprising book is filled with rare human detail and warmth, the gripping story of a great city meeting the dual challenges of occupation and of war."--BOOK JACKET.

Lessing was a playwright, scholar, poet, archeologist, philosopher, and critic. His genius is evident in the works collected in this volume, which includes the comedy Minna von Barnhelm, the tragedy Emilia, Galotti, Nathan the Wise, The Jews (and related correspondence), Ernst and Falk: Conversations for the Freemasons, and selections from philosophical and theological writings

In einer Altpapiersammelstelle versammelt Hrabal Bücher, die vergessen oder zensiert sind. Er zeigt, dass die Wahrheit nur in der Kunst zu finden ist und kombiniert Komik mit melancholischer Skepsis. Der Text ist eine Hommage an Franz Kafka und reflektiert Hrabal's einzigartigen Erzählstil.

Peter Demetz ist der letzte Zeuge einer Stadt, die wie keine andere über Jahrhunderte für das fruchtbare Miteinander der verschiedenen europäischen Kulturen stand. Deutsche, Tschechen und Juden verband in Prag eine wechselhafte gemeinsame Geschichte, die mit Hitler endgültig zu Ende ging. Der Zeit der deutschen Okkupation zwischen 1939 und 1945, zugleich die finstersten Jahre, die er in seiner Heimatstadt verbrachte, hat Peter Demetz nun endlich ein großes Erinnerungsbuch gewidmet, das ein einzigartiges Licht auf eine alles verändernde Epoche der europäischen Geschichte wirft.

Wie Es Kam, Dass Am 20. August 1849, Um Halb Ein Uhr Nachmittags, Österreich Nicht Zerstört Wurde / Jan Neruda -- Das Gespenst Der Judenstadt / Paul Leppin -- Der Gestohlene Mord / Karel Čapek -- Giulietta / Max Brod -- Die Erzählung Vom Raubmörder Babinski / Gustav Meyrink -- Generationen / Rainer Maria Rilke -- Der Buchdämon / Svatopluk Čech -- Das Superarbitrierungsverfahren Des Braven Soldaten Schwejk / Jaroslav Hašek -- Ein Sonderbares Kochrezept / Ignát Herrmann -- Mariengasse 1900 / N.o. Scarpi -- Das Almosen / Jaroslav Durych -- Die Schaffung Des Golems / Micha Josef Bin Gorion -- Den Golem Wiederzuerwecken / Egon Erwin Kisch -- Von Den Zwei Bettlern / Adalbert Stifter -- Die Letzten Harfenspieler / Jakub Arbes -- Das Königsbad / Hugo Salus -- Weissenstein, Der Weltverbesserer / Franz Werfel -- Der Kübelreiter / Franz Kafka -- Zu Den Neun Teufeln / Johannes Urzidil. Gesammelt Von Peter Demetz ; Mit Illustrationen Von Hugo Steiner-prag.

Panoráma, román v deseti obrazech, je nejčtenější z Adlerových knih a je napsána ve stylu, který je charakteristický pro Bildungsroman. Zachycuje životní příběh Adlerova alter ege Josefa Kramera, od dětství stráveného v Čechách, pobytu v německé škole a let dospívání k nuceným pracím na stavbě železnice, pobytu v koncentračním táboře a konečně emigraci do Anglie.První obrazy jsou napsány v lehčím stylu, avšak s tím, jak se témata jednotlivých kapitol stávají stále závažnějšími, mění se i styl vyprávění. V závěru již převažuje filosofický, hloubavý tón. V roce 1968, kdy kniha vyšla poprvé, získala cenu Charlese Veillona. H.G.Adler je jedním z předních pražských německých autorů své generace, takzvaných exilových Pražanů.

Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové není třeba dlouze představovat. Malebný příběh z venkova 19. století nám vypráví o životě a hodnotách prostých lidí i vrchnosti. Kdo by mohl zapomenout na babičku a její nejoblíbenější vnučku Barunku, paní kněžnu a její schovanku Hortensii či Viktorku a černého vojáka. 25-001-87

Peter Demetz erhebt in seinen Essays die Kritik zur Kunstform. In den frühen siebziger Jahren öffnet sich das Feuilleton der Frankfurter Allgemeinen Zeitung mehr und mehr für linksliberale deutsche und amerikanische Autoren, darunter Egon Schwarz, Walter Hinck, Peter Rühmkorf und Peter Demetz. Demetz nimmt unter ihnen eine Sonderstellung ein, nicht nur als überragender Stilist, sondern auch mit seiner komparatistischen Kompetenz, die ihresgleichen sucht: Lessing, Fontane, Rilke, immer wieder Kafka, die europäische Avantgarde, die internationale zeitgenössische Literatur, Prag und das Kino wurden Gegenstände seiner Bücher und Essays. Im Oktober 2022 feiert Peter Demetz seinen 100. Geburtstag. Dass er die Kritik zur Kunstform erhebt, zeigt die vorliegende Auswahl aus den literarischen Essays, die er über fünf Jahrzehnte für die ZEIT und die Frankfurter Allgemeine Zeitung verfasst hat. In ihnen zeigt er sich urban, kosmopolitisch und provokativ, vor allem aber eminent menschlich.

Peter Demetz würdigt den Prager Philosophen, Theologen und faszinierenden Universalgelehrten Bernard Bolzano (1781–1848). Mit seinen Positionen forderte dieser Staat und Kirche heraus, seine Bücher wurden zensiert, von der Karls-Universität wurde er 1819 wegen 'Irrlehren' verstoßen. In vier Essays widmet sich Demetz dem Spätaufklärer: dessen lateinischer (!) Libussa-Dichtung von 1796; der Verbannung ins entlegene Dorf Tečhobuz, 1823, und deren heutigen Spuren. Darüber hinaus knüpft Demetz an die Debatte um Sprache und Gesellschaft an, die der Philosoph Jan Patočka mit Blick auf Bolzano und den Romantiker Jungmann eröffnete. Juden als Volk der Heroen und Dichter, das erst durch die 'harte Behandlung' und die Laster der Christenheit zum umstrittenen Handelsvolk gemacht wurde – was Bolzano 1809 in seiner Erbauungsrede Von den Grausamkeiten der Christen an den Juden verkündete, stellte die Fundamente der Judenfeindlichkeit radikal in Frage. Und gleichzeitig verkannte der Redner, wie Peter Demetz zeigt, wie die Judenschaft längst die Rolle als 'Händler' abstreifte und ihren Platz im Geistesleben beanspruchte.

„Wenn ich morgens durch die Gassen gehe, und das Licht ist hell, fühle ich mich (fast) wie zu Hause, aber ein Augenblick genügt, ein Schatten über dem Pflaster, und alles bricht wieder zusammen, und ich weiß, das ist kein Ort mehr für mich. Ich kenne die Stadt und kenne sie nicht mehr. Ich trauere darüber, daß meine Schuhe keine Spuren im Pflaster hinterlassen, daß meine Augen keine Mulden in die Steine gebrannt haben; nichts, das nicht in mir wäre, erinnert mich noch an mich.“