František Nechvátal Knihy

Edice Pegas přináší výbor z poezie významných českých autorů, kteří se v průběhu 20. století podíleli na formování české literární scény. V tomto souboru se setkávají díla Karela Bouška, Josefa Kainara, Františka Nechvátala, Jana Pilaře a Ladislava Stehlíka. Každý z těchto básníků přináší svůj jedinečný pohled na svět, reflektující jak osobní prožitky, tak širší společenské a historické kontexty. Tematicky se sbírka zaměřuje na otázky identity, existenciální úzkosti, přírodní motivy a každodenní život. Boušek a Kainar se často věnují melancholickým a nostalgickým tónům, zatímco Nechvátal a Pilař prozkoumávají moderní existenci a její absurditu. Stehlíkova poezie se vyznačuje hravostí a experimentováním s jazykem. Tento výbor nabízí čtenářům možnost nahlédnout do různorodosti české poezie a její schopnosti zachytit nuance lidského prožívání. Edice je určena pro ty, kteří hledají hlubší porozumění české literární tradici a jejím klíčovým osobnostem.

Verše zachycují život španělských Cikánů, kteří jsou těsně spjati s divokou andaluskou přírodou. V jejich příbězích se prolínají vlivy starých kultur, hlavně římské, etruské či maurské. Základem veršů je silná melodičnost, která společně s veskrze moderním uchopením této látky staví i dnes toto dílo na přední místo evropské literatury. Z básnického díla, vydaného k dvacátému výročí smrti básníka, zabitého španělskými fašisty, zaznívá zpěv rodného kraje formou staré lidové poesie, přetvořenou tvůrčí osobitostí autorovou. Kreslí lyrické obrazy cikánů rodné Andalusie v několika citových postojích: v lásce i smutku, v boji, touze. V utrpení i prokletí a doprovází je sugestivním obrazem čarovné přírody, plné vůně květin, barevných nálad, stesku nebo opět nekonečného ticha. Příroda tak proniká do děje a přímo zasahuje i do osudů hrdinů. Jeho verše plynou širokým tokem, prudkým pohybem, s prostou stavbou a magickým kouzlem.

Poezie pro nejmenší, autor v ní vysvětluje řadu přírodních jevů literárním způsobem.

Sto přesných a jemných sonetů. V sonetech vyslovuje autor obdiv k prostým lidem, strachuje se o osud současného světa, brojí proti konzumnímu způsobu života, proti znečisťování životního prostředí a medituje o lásce, čase a životě.

Hledání něčeho, co stojí za to. Fantazie a únik z reality. To jsou hlavní témata této básnické sbírky.

Hrdinou románu je dvacetiletý polský důstojník, který prožije za zářijové tragédie v roce 1939 mobilizaci, první střetnutí s německými fašisty, první úspěchy, ale nakonec zmatek na celé frontě, pocit bezmoci a vzdoru v obklíčení a zajetí. Na této strastiplné cestě poznává však vedlezrádců, zbabělců a válečných zbohatlíků i ty, kteří jsou zárukou obnovy Polska a tak se odhodlává k útěku ze zajetí s úmyslem připojit se k hnutí odporu. Obraz tragického podzimu vyznívá v díle polského prozaika realisticky, bez patosu, ale tím působivěji a přesvědčivěji.

Soubor nejhezčích autorových veršů je sestaven z knih Honza Tulipán, Rosa, rosa, rosička, Pod oblohou radovánek, Medová studánka. Svazek obsahuje říkánky, přibližuje dětem proměnu přírodního dění v průběhu čtyř ročních dob - světa rostlin, brouků, ptáků a zvířat - a líčí souběžně i proměnu dětských her a zábav během roku.

První milostná sbírka básníka. Svou pozornost zaměřuje na mezilidské vztahy, obyčejné, bez velké patosu.

Temnota války, to je hlavní téma této sbírky básní.

I v této sbírce básní autor užívá silných emocí, v duchu své teorie, že život je jen proud emocí, kterými člověk reaguje na vůkolní (i svůj vnitřní) svět. Vybral a uspořádal Milan Blahynka. Výbor z básníkových sbírek Oheň a meč (1934), Magnetová hora (1936) , Mateřské znamení(1939), Hojivá zřídla (1957) , Zelená hudba léta (1958), Bílá holubice (1978) , Mateřština (1978) , Nesmrtelný život (v rukopise).

Básník je na samém sklonku života pozorovatelem uplývajícího času, v němž „smrt jde k nám najisto“, a při vzpomínkách se svěřuje, že se v něm střídaly bolest i veselí. (Slovník české literatury po roce 1945)

Vydáno k 80. výročí narození zesnulého autora. Básně pro děti z pozůstalosti nazvané Smíškové a povídalky, přítomné jsou také úryvky autorových vyznání.

Výběr básní z předchozích sbírek doplňují nové verše. Verše vybral, uspořádal, kritickými ohlasy, životopisným pásmem, bibliografií a fotografiemi doplnil Břetislav Štorek. Úvodní esej napsal Milan Blahynka. Část nákladu vydána s mikrodeskou.

Básně psané rozevlátým veršem tryskajícím jakoby nezadržitelným proudem myšlenky a obrazy autora.

Básně vybrané z předchozích let. důvodem je i zjevná zněma kursu ve společnosti, kdy po letech optimismu najednou básníci neví jak psát, protože svět a jeho vývoj, jak si ho představovali má s relitou jen málo společného.

Téměř dvacet let po válce chce bývalý člen partyzánské skupiny,která byla zrazena a zlikvidována,vyplnit někdejší příkaz svého velitele-zastřelit velitele gestapa,který si dnes žije blahobytným životem továrníka.Přijíždí do NSR a dodá německé justici usvědčující materiály,brzy však pochopí,že jeho čin je zbytečný.Navštíví tedy sám někdejšího gestapáka,který ho mučil a zabil mu ženu a dítě ...

Jak i v předešlé sbírce básní, kterou autor psal v období nacismu, tak i zde se věnuje spjetí člověka s přírodou, protože jakoukoli politickou angažovanost by mu cenzura neschválila.

Sbírka básní o vztahu autora k básníkovi Josefu Horovi.

Kniha básní o přírodě, o krásách české země, o dětských hrách v přírodě a o životě zvířat.

Tato sbírka básní je zjevnou snahou vyrovnávat se s nacismem, který ovládl Evropu, a zklamal hodně příznivců naivních ideologií.

Básnická sbírka s novým obsahem, ale autor využívá techniku, kterou už se naučil v třicátých letech.

Česká poezie pro děti. Pestře ilustrovaná knížka básní o krásách a štědrosti přírody, dětských radostech i zábavách v průběhu celého roku.

Sbírka lyrických básní přinášející životní bilancování člověka a básníka, který je „pomíjivým prachem vykřesaným z žuly českých hor“; meditace nad osudem jsou prokládány obrazy přírody s její úzkostí křičících ptáků, naléhavou krásou blížícího se jara a vzpomínkamina Kavkaz.

Tato básnícká sbírka je reakcí autora na budovatelské nadšení na počátku padesátých let. Je spíše heslovitá, oslavuje nový kurs, který společnost nabrala.

Poesie o Moravě, vydáno jako soukromý tisk Jana Jelínka v Německém na Moravě

Druhá sbírka básní autora. Nechvával v ní projevuje svou nejvlastnější básnickou formu a verš, vizionářský zpěv o několika desítkách dlouhých a razantních veršů sdružovaných rýmovaným, vášnivě výmluvným a řadících se do větších odstavců a někdy strof o osmi i více veršů.

Výběr nejlepší milostné poezie, kterou autor napsal v dřívějších desetiletích, v jiných svých básnických sbírkách. První vydání souboru.

Sbírka rytmických rýmovaných veršů klasického zpěvného stylu, rozvržená do oddílů Pláč nad Jeruzalémem, Pelyněk unikání, Tichý oceán žalu. Verše, které vyjadřují stesk nad míjením života, nad nezachycenou krásou (Pořezán ostrou břitvou krásy, / loučí se básník s celým světem, / o trny hruď svou rozdírá si / když zvedá křídla před odletem), nesplněnou láskou, pocity beznaděje v rozděleném poválečném světě, protest proti nespravedlivému řádu ve světě a proti nespravedlnostem našich padesátých let. Verše, které střídají víru s beznadějí, verše, které hledají jistotu v lásce k ženě a v lásce k člověku.

Detektivní román je situován z velké části na archeologické pracoviště polských vědců nedaleko Káhiry. Kapitán varšavské Bezpečnosti, který v Egyptě vyšetřuje násilnou smrt varšavského archeologa a současně i podivnou sebevraždujeho syna, svádí boj nejen s gangem lupičů uměleckýchpamátek a pašeráků narkotik, ale pomáhá i odhalit tajemství starého papyru a s ním i přiblížit vzrušující okamžiky z dějin starého Egypta.

Oslava člověka, s jakou řada básníků této doby přivítala socialismus začíná vyprchávat a nastává konec hesel a snaha viditelné problémy nějak řešit, anebo na ně přes poezii upozorňovat. To je leitmotiv této básnické sbírky.

Socialistiká poezie, oslava nového přístupu k životu, kde autor zdůrazňuje témata, která do té doby nebyla moc ve středu zájmu.

Oslava života v dětstském věku. Napsáno poeticky, ale tak aby to bylo srozumitelné i běžnému malému čtenáři.

Výbor z celoživotního básnického díla zasloužilého umělce vychází k jeho 75. narozeninám. Doslov Vilém Závada.

Antonín Hartl, jenž znal v rukopise Mateřské znamení, napsal o podstatě lyriky Nechvátalovy: „Kladným polem básníkovy osobnosti je jakýsi pudový lyrism, smyslnost, touha po zbožnění všeho, s čím přijde básník do styku. Záporným pólem je básníkovo odmítání skutečnosti, nenávist k hmotařskému světu, nenávist k zmatku a chaosu. Kladný pól dochází výrazu v teskné a smyslné písni, záporný v pathetickém řečnění; z onoho roste zpěvák melodických písní, z tohoto kazatel, karatel, prorok. Obojí spojuje živel dionyský, opojení, smysl pro hudební charakter slova." V hudebním charakteru poesie Nechvá-talovy, v dionyském opojení vidí Hartl zatímní vrchol jeho tvorby, provázený novým vroucím vlastenectvím, k němuž se básník probojoval a promiloval utrpením a bolestí. To je ono básníkovo mateřské znamení národní tradice, tradice prvního posvěcení české poesie v Máchovi a tradice písně lidové. "S tímto návratem k tradici ruku v ruce jde jiná snaha: úsilí o útvar složitější, pout od písně k symfonii, v níž je synthesa lyrismu a rétoriky a svorník lyrické dramatičnosti básníkovy. Souvislost tohoto návratu k tradici a tohoto směřování k útvarům vyšším je zřejmá: v tradici nachází básník pevnou oporu, základy, na kterých lze budovat, vykoupené ze základního bytostného sváru — tu se mohou vyvíjet oba póly bytosti, aby se spojily nakonec v kladném díle, ve vroucím vyznavačství, v hymnu víry.“