Jde o hluboce promyšlenou a inspirující práci o katolické liturgii od adventu přes Vánoce, Velikonoce, svatodušní svátky až po slavnost Všech svatých a Památku zesnulých. Uvádí známá i méně známá místa z římského misálu a breviáře, zamýšlí se nad nimi, rozebírá je, vykládá jejich smysl a symboliku a uvádí je do souvislosti jednak s obecným křesťanským poselstvím, jednak s jinými světovými náboženskými naukami a představami, přičemž se snaží najít společného jmenovatele ve smyslu " filozofie věků".
Tato kniha pojednává o nejdramatičtějším dni v dějinách světa, kdy zemřel Ježíš Nazaretský. Začíná v 6 hodin večer, což je začátek židovského dne, kdy Ježíš s deseti apoštoly prošel průsmykem mezi Olivovou horou a horou Pohoršení do Jeruzaléma k Poslední večeři. Končí ve čtyři hodiny odpoledne následujícího dne, kdy byl Ježíš sňat z kříže.
Každá kapitola knihy je hodina. Navíc jsou tři kapitoly, které obsahují všeobecnější údaje: jedna se jmenuje „Židovský svět“, druhá nazvaná „Ježíš“ popisuje Kristovo rodinné prostředí, třetí je „Římský svět“. Nejdůležitější je „Židovský svět“, neboť neporozumí-li čtenář Palestině a jejímu lidu, jaký byl před dvěma tisíci lety, nepochopí den, o který nám jde.
Johnsonovo dílo Dějiny 20. století je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Knížka vzbudila velky rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu, všem levicovym intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, útlak, teror. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu či se dokonce stává neosobním „majitelem" hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i Latinské Americe za nepřetržitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí brání demokracii, aby zvítězila. „DĚJINY 20. STOLETÍ" v mistrném překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie. Čtenář záhy zjistí, že po čtyřicetileté izolaci neví o novodobých dějinách světa takřka nic.
Johnsonovo dílo Dějiny 20. století je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Knížka vzbudila velky rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu, všem levicovym intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, útlak, teror. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu či se dokonce stává neosobním „majitelem" hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i Latinské Americe za nepřetržitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí brání demokracii, aby zvítězila. „DĚJINY 20. STOLETÍ" v mistrném překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie. Čtenář záhy zjistí, že po čtyřicetileté izolaci neví o novodobých dějinách světa takřka nic.
Ortodoxie, kterou Chesterton napsal roku 1908, je v podstatě autorovou duchovní autobiorafií či vyznáním a klíčem k jeho dílu. Lze bez nadsázky říci, že představuje tematický horizont a centrum všeho, co publikoval za více než čtyřicet let své bohaté literární činnosti. Je to obrana všeho, co autor považuje za lidskou existenci za nezbytné. Obrana pravdou postavenou na hlavu, aby přitahovala pozornost, bořila konvence, uvolňovala cestu nezaujatému pohledu na svět a zneklidnila člověka tak, že ztratí půdu pod nohama a začne hledat a přemýšlet sám.... celý text
Kniha upozorňuje na základní paradox lidského vnímání. Mnohé věci, jež se člověku jeví jako velkolepé a oslnivě krásné, při bližším ohledání svou fascinaci ztrácejí, přičemž věci zdánlivě nepatrné a bezvýznamné v sobě mohou skrývat hluboké významy nebo neotřelou krásu.
Gilberth Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton čtenáře uvádí do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne zcela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to jsou především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich a Jiří Suchý.
Kniha popisující sedm úrovní posmrtného života. Vypravěčovi zemřel bratr ve válce. Jeho zoufalství bylo tak ohromné, tak všeprostupující až svou duchovní silou povolal indického mudrce. Mudrc vypravěče provede sedmi úrovněmi posmrtného života. Od první, kde se uhnízdily duše nejnevyvinutější až po sedmou, kde dlí duše nejstarší. Mladší duše se musí převtělovat a dostávat se po smrti na vyšší úroveň. Kniha je sice fiktivní, vymyšlená autorem, ale má velmi pozitivní energii. Pokud vám někdo umřel a jste z toho zoufalí, tato kniha má tu moc vám ulehčit.
Steve Hassan, uznávaný odborník přes kulty a sekty napsal knihu popisující Církev Sjednocení (Moonisty) a jejich manipulativní praktiky.
Mnoho destruktivních biblických kultů má vedoucí uznávající Boha a bibli za vyšší autoritu než jsou sami, přesto však jejich VÝKLAD bible a boží vůle jim slouží k manipulování a šikanování druhých. Nemůže však existovat žádný skutečný duchovní vývoj, když člověka připraví o vlastní integritu, o schopnost přemýšlet, sám sebe řídit a činit vlastní rozhodnutí.
Podtitul: „Literárně filozofické zkoumání díla jednoho z posledních existencialistů."
Podrobný rozbor románů, povídek, her a esejů Grahama Greena jakož i jeho života a osobnosti. Zvláštní pozornost je v knize věnována Greenově katolicismu, politickým názorům, jeho dvěma návštěvám v Praze, českým překladům a kritice za komunistického režimu, stylu a spisovatelské technice a všemu, co bývá označováno jako Greenův specifický svět – Greeneland.
