Václav Šolc Pořadí knih

Kniha mapuje mlýny a elektrárny na dolním toku Jizery. Zachycuje jejich dávnou historii, ale i jejich přeměnu na elektrárny v průběhu celého dvacátého století až do současnosti. Čtenáře jistě zaujme i období počátků elektrifikace vtipně popsané v písni Jaroslava Uhlíře a Zdenka Svěráka „od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty, odtud proud se přelévá do stodoly, do chléva…“.

Představte si, že se ráno probudíte a nikdo vás nepoznává. Ani váš vlastní otec neví, kdo jste. Jste nikým. Probudili jste se v alternativní dimenzi, ve které jste se nikdy nenarodili. Nejsem Nikdo je deník bezejmenného hrdiny, který se potýká přesně s tímhle problémem. Ztratil rodinu, kamarády i přítelkyni a teď se musí smířit s realitou, ve které se objevil.

Kniha Mlýny na Bělském potoce dokumentuje tato vodní díla od 16. století. Předkládá čtenáři historii mlýnů a lidí kolem nich až do doby, kdy jejich úlohu převzaly velké průmyslové mlýny. Výroba mouky ve velkém znamenala zánik po staletí budovaného obrazu krajiny kolem mlýnů, který se kniha snaží zachytit. Prostor dostaly i dvěbělské vodárny, z nichž ta starší zásobovala město vodou již v roce 1502.

Víte, kde pramení Kněžmostka? Chcete se něco dozvědět o dnes vypuštěných rybnících přeměněných na pole? Nebo o životě mlynářů a mlýnech v povodí Kněžmostky? Pak je kniha Mlýny na Kněžmostce určena právě vám. Kněžmostka včetně svých přítoků odvodňuje území od hranic Českého ráje až po Bakov. V minulosti bylo toto území značně vodnaté a jeho velkou část zaujímaly močály a bažiny. Cisterciáci, kteří zde působili od 12. století, začali zakládat rybníky, do kterých stáhli vodu z bažin, a krajinu bylo možné více zemědělsky využívat. K největšímu rozmachu rybníkářství došlo za Valdštejnů v druhé polovině 18. století, kdy bylo na povodí Kněžmostky 58 rybníků. Cisterciáci dokázali využít i vodní sílu, a tak se pod některými rybníky objevily první vodní mlýny. S jejich stavbou pak pokračovala i místní šlechta, a tak zde bylo postaveno 9 vodních mlýnů. Některé již zanikly, nebo byly přestavěny, aby sloužily jinému účelu. V jednom z nich však stále mlynářské řemeslo nezaniklo. Možná se po přečtení knížky vypravíte na cestu po mlýnech podél Kněžmostky a objevíte zajímavost, kterou jste dosud bez povšimnutí míjeli.

Publikace dává nahlédnout do života společnosti mlynářů, ale i ostatních obyvatel v kraji kolem Klenice. Na technickém vybavení mlýnů je zdokumentován vývoj techniky, jsou zde zachyceny i změny krajiny, ke kterým došlo vysušením velkých rybníků v povodí Klenice. Je zde zaznamenáno 18 mlýnů na Klenici a přítocích od prvního mlýna pod hradem Kost až po poslední mlýn tzv. Suchý na Podolci v Mladé Boleslavi.

Dobrodružný příběh na základě skutečných událostí, odehrávající se v 60. letech 20. století v Chile. Indiáni Mapučé by jako vždy oslavili svou slavnost ngiljatun vesele, radostně, a přitom důstojně, nebýt tíživé starosti, která je znepokojovala. Z jejich vesnic se totiž začali záhadně ztrácet lidé. I nadále by se asi zoufalé rodiny byly nuceny spokojit s nejjednodušším, i když málo pravděpodobným vysvětlením, že pohřešovaný odešel za lepším, kdyby se do celé věci nevložil indiánský náčelník Kolhuinka a jeho přítel - velitel karabinérů. Ten vyšle pátrat po zmizelých indiánského míšence Dominga, kterého zavede stopa až na podezřelý statek německého starousedlíka...

Dávní obyvatelé Ameriky, Indiáni různých kmenů a národů, vždy zajímali čtenáře - od těch nejmladších až po dospělé. Tento zájem vznikl a rozšířil se díky četným cestopisům, naučné literatuře i románům či povídkám, filmům atd. s indiánskou tematikou. V této knížce najdeme něco málo z nepřeberného pokladu legend, pověstí a pohádek.

V prvním příběhu se čtenář ocitne na ostrově Jamajka právě v době, kdy tam řádí hurikán. Druhý příběh nás přivede do jednoho horského údolí mezi Aymary právě v době španělského vpádu.