Alena Hartmanová Knihy

První část první knihy Asijské ságy o Japonsku v prvních desetiletích 17. století je inspirována historií objevných cest a zápasů o vládu nad mořem.

Kniha obsahuje tři příběhy : 1. U muže s nákladem zla – přeložila Zora Wolfová. 2. U léčivého náhrdelníku – přeložila Zuzana Ceplová. 3. Pomoc v nouzi – přeložila Jana Koubová. Verše v „U muže s nákladem zla“ přeložili E. A. Saudek a Hana Žantovská. Doslov „Magická Anglie“ napsala Alena Hartmanová. Vydání první... celý text

Milostné drama, dobrodružství, epos - to vše je mistrovské dílo Larryho McMurtryho " Osamělá holubice". Podle mnohých kritiků je tento rozsáhlý román vůbec nejlepším literárním dílem o období soumraku toho opravdového amerického západu. Potvrzením toho je i Pulitzerova cena, kterou Larry McMurtry za "Osamělou holubici" jako nejlepší americké literární dílo získal v roce 1986. Životní příběh skupiny kovbojů ze zapadlého texaského městečka nese všechny dramatické prvky westernové tematiky, ale autor jej dokázal umocnit svým skvělým vypravěčským talentem a hlubokým pochopením pro lidské vášně, sny a slabosti na strhující čtenářský zážitek.

Kniha známého francouzského historika vyšla k 200. výročí francouzské revoluce.

Jedné větrné noci roku 1600 při pokusu obeplout svět ztroskotá holandská loď Erasmus u východojaponského pobřeží. Její velitel, jeden z předních evropských lodivodů, Angličan John Blackthorne, se tak stane „zajatcem japonských ostrovů“, nesmíří se však s rolí nečinného pozorovatele a popisovatele téměř neznámé země, jejích obyvatel, historie, zvyků. Blackthornovy schopnosti a znalosti brzy podstatně zasáhnou do dosud nerozhodnutého boje o vládu nad Japonskem, který mezi sebou svádějí nejvlivnější samurajové a do něhož se svým nezanedbatelným vlivem zapojují i jezuité. Je to boj krutý, nesmlouvavý a neúprosný, plný nástrah a intrik – v sázce totiž není nic menšího než titul šóguna, před kterým se skloní celé Japonsko. Stejně jako exotický Evropan nenávratně mění Zemi vycházejícího slunce, přerod prodělává také Blackthornovo myšlení a cítění. Postupně začíná chápat a respektovat japonský smysl pro důstojnost a zdvořilost, objevuje novou krásu, harmonii a zcela se proměňují jeho představy o sexu, náboženství a smrti. Clavellův román o střetu dvou kultur, který se odehrává v neklidném období japonských i evropských dějin, je knihou nejen dramatickou a strhující, ale i poučnou, a právem si získal celosvětovou popularitu.

Hlavní hrdina komisař Verjeat patří k policistům, kteří milují své povolání s vášní a také z touhy po dobrodružství pronásledují zločince a nasazují přitom i život. Komisař Verjeat není člověk bez poskvrny, za úspěšný zápas se zločinem platí různými ústupy a protislužbami. Znepřátelí si však místní politické funkcionáře, jimž vidí příliš do karet a svými policejními úspěchy vzbuzuje závist kolegů. Nepřátelé využijí jeho malých přestupků, zosnují proti němu intriku a obviní ho na základě pochybného tvrzení majitelky nočního podniku z braní úplatků. Vejreat pochopí, že se stal nepohodlný a rozhodne se k protúderu. Pomstí se svým způsobem - jak svým představeným, tak místním politikům. Vallet tímto románem, který jej ve Francii proslavil, přináší do detektivní literatury nové téma. Ukazuje na spojení mezi policií, politickou sférou a zločinem, odhaluje zkorumpovanost poměrů v západním světě, kde se již několikrát v současné době provalily podobné aféry. Román byl zfilmován s Linem Venturou v hlavní roli a v našich kinech a TV vysílán pod názvem Nelítostný souboj.

Faksimile původního italského vydání datovaného do roku 1720 se souběžným českým překladem

Antalogie anglické a americké detektivní povídky. Předčasná smrt v roce 1984 zabránila Janu Zábranovi, aby napsal předmluvu k této antologii z anglické a americké detektivní povídky středního a delšího rozsahu, kterou pro nakladatelství Odeon připravil a která původně měla být výhradně jeho dílem. Pokusme se tedy vymezit záměr antologie a kritéria výběru alespoň na základě Zábranova edičního návrhu. V roce 1967 a znovu v roce 1970 vydal Odeon průkopnickou antologii anglické a americké detektivní povídky, sestavenou manželi Outratovými a nazvanou Jedenadvacet detektivů. Jan Zábrana měl v úmyslu na tuto antologii navázat — a to i volnou parafrázi jejího názvu — a vytvořit k ní jakousi analogii. Soustředil se však nikoli na krátké povídky (short stories) tak jako Outratovi, kteří jen výjimečně zařadili povídku delší než dvacet strojopisných stran, ale na to, čemu Američané říkají long stories (dlouhé povídky) nebo též novelettes (novely). V praxi to konkrétně znamená povídky, jejichž rozsah se pohybuje mezi zhruba třiceti až sedmdesáti stránkami textu.

Rodné město Řím, jeho život a obyvatelé, drobní každodenní lidé, poskytli dnes nejúspěšnějšímu z italských spisovatelů látku k dlouhé řadě povídek, z nichž je tu čtenáři předkládán výběr. Stejně jako autorovy velké romány i jeho povídky upoutají vyprávěčským uměním, hlubokou analýzou psychologických a citových stavů hrdinů i věrnou kresbou prostředí a rozmanitých pramenů, z nichž prýští lidské radosti i strasti.

Nevšední dílo, stavící na autorově bravurní znalosti řecké mytologie, je zároveň básnivě vypravěčským podáním mýtů i komentářem k nim, jakýmsi podobenstvím o nadvládě nutnosti a náhody nad lidskou existencí. Ve dvanácti kapitolách podle znamení zvířetníku či počtu olympských bohů nám Calasso předkládá různé, často i protichůdné varianty řeckých bájí a současně i cestu k jejich pochopení. V jediné knize se mu daří spojit talent vtipného vypravěče a básnický cit s učeností inteligentního badatele a lehkým perem esejisty.