Milostné drama, dobrodružství, epos - to vše je mistrovské dílo Larryho McMurtryho " Osamělá holubice". Podle mnohých kritiků je tento rozsáhlý román vůbec nejlepším literárním dílem o období soumraku toho opravdového amerického západu. Potvrzením toho je i Pulitzerova cena, kterou Larry McMurtry za "Osamělou holubici" jako nejlepší americké literární dílo získal v roce 1986. Životní příběh skupiny kovbojů ze zapadlého texaského městečka nese všechny dramatické prvky westernové tematiky, ale autor jej dokázal umocnit svým skvělým vypravěčským talentem a hlubokým pochopením pro lidské vášně, sny a slabosti na strhující čtenářský zážitek.
Nevšední dílo, stavící na autorově bravurní znalosti řecké mytologie, je zároveň básnivě vypravěčským podáním mýtů i komentářem k nim, jakýmsi podobenstvím o nadvládě nutnosti a náhody nad lidskou existencí. Ve dvanácti kapitolách podle znamení zvířetníku či počtu olympských bohů nám Calasso předkládá různé, často i protichůdné varianty řeckých bájí a současně i cestu k jejich pochopení. V jediné knize se mu daří spojit talent vtipného vypravěče a básnický cit s učeností inteligentního badatele a lehkým perem esejisty.
Román o životě a skutcích apoštola Pavla, hlasatele křesťanství mimo Jeruzalém. Autor čerpá ze starých pramenů i historických publikací a předkládá čtenáři pravděpodobný příběh Saula, vnuka Herodese Velikého.
Snad bylo třeba pohledu zvenčí, aby mohl vzniknout tento mnohotvárný a podmanivý portrét Prahy. Jejím obyvatelům mohla zevšednět její krása a tajemnost, nelákala je temná zákoutí jejích uliček ani tajemství jejích dějin. Proto až italský bohemista Ripellino, který podle Vladimíra Holana rozuměl poezii lépe než sám Václav Černý, dokázal vytvořit arcimboldovskou koláž, v níž se dějiny prolínají s pověstmi, v níž si Hašek podává ruku s Kafkou, v níž se setkáváme s alchymisty, malíři i básníky, s Golemem, Švejkem i Rudolfem II., v níž se potkávají spisovatelé německého i českého jazyka, velicí i ti marginální. Ripellino dokázal své okouzlení Prahou a její magií zprostředkovat natolik sugestivně a nakažlivě, že se jeho kniha dočkala překladu do několika světových jazyků.
Magická Praha vychází v 2., opraveném vydání. Doslov Jiří Stromšík.
Případ dvou advokátů Jeden z nejobtížnějších případů oblíbeného hrdiny Gardnerových detektivek Perryho Masona, jehož klient, jediný dědic podnikového impéria, je obžalován, že v opilosti přejel neznámého chodce. Mason musí o jeho nevině přesvědčit nejen soud, ale i samotného obžalovaného. Proti Masonovi vystupuje zkušený advokát, který za jakoukoliv cenu chce s falešnými svědky a podvrženými důkazy dosáhnout rozsudku za úmyslnou vraždu. Případ vyděračky s krokodýlí kabelkou Perry Mason se dostane k případu krádeže rybiček, který přes vydírání a pokus o vraždu nakonec stejně skončí vraždou. Perry společně s Dellou Streetovou a detektivem Paulem Drakem musí rozmotat všechny nitky případu, aby před soudem nakonec přivedli ty správné viníky. Případ střevíčku krámské zlodějky Perry Mason navštíví kvůli dešti se svou sekretářkou restauraci v obchodním domě, kde se setkají se zlodějkou, která vlastně nic neukradla. Tak začíná příběh, kde půjde o ztracené diamanty a nějakou tu mrtvolu, který Perry musí zkusit rozmotat.... celý text
Antalogie anglické a americké detektivní povídky.
Předčasná smrt v roce 1984 zabránila Janu Zábranovi, aby napsal předmluvu k této antologii z anglické a americké detektivní povídky středního a delšího rozsahu, kterou pro nakladatelství Odeon připravil a která původně měla být výhradně jeho dílem. Pokusme se tedy vymezit záměr antologie a kritéria výběru alespoň na základě Zábranova edičního návrhu. V roce 1967 a znovu v roce 1970 vydal Odeon průkopnickou antologii anglické a americké detektivní povídky, sestavenou manželi Outratovými a nazvanou Jedenadvacet detektivů. Jan Zábrana měl v úmyslu na tuto antologii navázat — a to i volnou parafrázi jejího názvu — a vytvořit k ní jakousi analogii. Soustředil se však nikoli na krátké povídky (short stories) tak jako Outratovi, kteří jen výjimečně zařadili povídku delší než dvacet strojopisných stran, ale na to, čemu Američané říkají long stories (dlouhé povídky) nebo též novelettes (novely). V praxi to konkrétně znamená povídky, jejichž rozsah se pohybuje mezi zhruba třiceti až sedmdesáti stránkami textu.
Kniha obsahuje tři příběhy : 1. U muže s nákladem zla – přeložila Zora Wolfová. 2. U léčivého náhrdelníku – přeložila Zuzana Ceplová. 3. Pomoc v nouzi – přeložila Jana Koubová. Verše v „U muže s nákladem zla“ přeložili E. A. Saudek a Hana Žantovská. Doslov „Magická Anglie“ napsala Alena Hartmanová. Vydání první... celý text
Hlavní hrdina komisař Verjeat patří k policistům, kteří milují své povolání s vášní a také z touhy po dobrodružství pronásledují zločince a nasazují přitom i život. Komisař Verjeat není člověk bez poskvrny, za úspěšný zápas se zločinem platí různými ústupy a protislužbami. Znepřátelí si však místní politické funkcionáře, jimž vidí příliš do karet a svými policejními úspěchy vzbuzuje závist kolegů. Nepřátelé využijí jeho malých přestupků, zosnují proti němu intriku a obviní ho na základě pochybného tvrzení majitelky nočního podniku z braní úplatků. Vejreat pochopí, že se stal nepohodlný a rozhodne se k protúderu. Pomstí se svým způsobem - jak svým představeným, tak místním politikům. Vallet tímto románem, který jej ve Francii proslavil, přináší do detektivní literatury nové téma. Ukazuje na spojení mezi policií, politickou sférou a zločinem, odhaluje zkorumpovanost poměrů v západním světě, kde se již několikrát v současné době provalily podobné aféry. Román byl zfilmován s Linem Venturou v hlavní roli a v našich kinech a TV vysílán pod názvem Nelítostný souboj.
Román o dívce, která prožívá dětství a mládí v rodném domě na břehu moře a postupně poznává svět za studií v Miláně a začíná chápat své místo ve společnosti.
Na pozadí příběhu zděděných hodinek zachycuje román složitost poválečné atmosféry Itálie a Říma. Obraz je složen z četných epizod: setkání s přáteli a jejich osudy, diskuse, naděje a obavy, jimiž žili, prostředí redakce a hlavně Řím oněch dnů – scény z černého trhu, podezřelé podnájmy, návštěva na periférii, podivné lidské typy tak, jak je vyplavila válka.
Soubor devíti detektivních povídek, spojených postavou detektiva amatéra (Divné kroky, Létající hvězdy, Špatný tvar, Zpěv létajících ryb, Šíp z nebes, Proroctví psa, Kladivo boží, Kletba rodu Darnawayů, Skandál otce Browna). Autor neučinil ve svých příbězích napínavý děj či odhalený zločin cílem vyprávění, ale spíše klíčem k tajemství lidského srdce.
Vtipné postřehy, aforismy a kratičké úvahy zapomenutého literáta 18. století jsou fragmentem nedokončeného díla Plody zdokonalené civilizace, v němž chtěl autor nastavit zrcadlo „dobré" společnosti předrevoluční Francie. Pořadatel jeho literární pozůstalosti rozdělil materiál do tří oddílů (Myšlenky a maximy, Charaktery a anekdoty, Malé filosofické dialogy), v nichž autor nemilosrdně komentuje charakteristické detaily, situace a lidi své doby.
Soubor novel (Bouřka, Návrat z letního bytu, Omyl, Samota, Pád, Dobrodružství, Zlá zima, Nešťastný milenec, Donchuánův večer, Architekt) zavádí čtenáře do Říma třicátých let a zachycuje příběhy ze společnosti tzv. středních vrstev, přičemž v podtextu dějů je zpodobena stagnace let„rozkvětu impéria“. Co do tématu rozvíjí autor v knize z roku 1943 všechny motivy, které později podrobně zpracuje ve svém díle.
První autorův román, původně dílo šestnáctiletého Huga, později přepracované, líčí na pozadí haitské vzpoury černošských otroků r. 1791 příběh hrdinného černocha Biga Jargala, postavy smyšlené, kterou patrně Hugo obdařil rysy a vlastnostmi nejvýznamnějšího z černošských vojevůdců na tehdejším Santo Domingu, známého pod jménem Toussaint Louventure.
První úspěšný román italského spisovatele a novináře je psán formou dopisů. Autor zde na malé ploše odhaluje a řeší problém pokrytectví a neupřímnosti k sobě i jiným, přičemž o postavách románu, lidech převážně věřících, pohybujících se v neurčitě církevním prostředí, vúvodu prozrazuje: „Postavy tohoto románu, i když velice rozdílné, mají společný rys: všem se příčí důsledné sebepoznání. Každý chápe sebe sama jen natolik, nakolik mu to vyhovuje, každý se spokojuje s myšlenkami nedomyšlenými, volně plynoucími, nerozšifrovanými, aby je podle libosti mohl měnit.“
Nebožík Mattia Pascal je nejpopulárnější Pirandellův román o člověku, který byl omylem pokládán za nebožtíka, což mu poskytlo jedinečnou příležitost, aby se zbavil všech dosavadních rodinných a společenských pout a zodpovědnosti. Pod jménem Adriano Meis se pokouší začít nový život, ale časem si uvědomuje, že život má svá nezbytná pravidla: unikání před nimi poskytne pouze iluzorní svobodu.
Cestopis italského autora Alfonsa Vinciho zachycuje dvě výpravy do dosud neprobádaného nitra pralesů a savan v povodí Orinoka a Amazonky, průzkumné expedice k Indiánům Širiana a Waika. Ačkoli se datuji kolem r. 1955, nezadají si v ničem s objevitelskými výpravami starých cestovatelů do těchto končin. Italové putují krajem tak odlehlým, že sem běloch dosud nevkročil, cestují většinou po řekách a jejich průvodci jsou Indiáni přátelských kmenů, zejména Makiritarí. O dobrodružství v pralese není nouze a první výprava vrcholí zajetím všech jejích účastníků divokým kmenem Samatarí. Druhá výprava za Eldorádem na fantastickém jezeře Parime ztroskolává po mnohém bloudění a strázních. Autor naší knížky zná jedinečně tuto oblast, neproniknutelný prales, diamantonosné řeky Guayany a Venezuely i mentalitu Indiánů a dovede se svěžím humorem a napínavě vyprávět o veselých i tajemných příhodách, o Indiánech-zemědělcích i o opičích lidech. Našemu čtenáři se dostává do ruky cestopis zcela výjimečný, který je klasickým cestopisem v moderní době. S autorovými fotografiemi: 48 stran příloh.
Výběr z dramatické tvorby italského prozaika a dramatika, jehož mnohé hry vznikaly na základě jeho prozaických prací. Svazek obsahuje tyto hry z let 1916-1922: Sicilská komedie (podle povídky "Moucha" a podle románu "NebožtíkMatyáš Pascal"). Diplom (aktovka podle stejnojmenné povídky), V rukavičkách (podle stejnojmenné povídky), Šest postav hledá autora (podtitul "Hra, kterou nutno udělat"), Jindřich IV. (původní hra bez předlohy v próze), Nahé odívati (podle aktovky "Lékařova povinnost").
Román (Láska manželská, 1949) a šest povídek (Návrat k moři, Domov je svatý, Zločin v tenisovém klubu, Mexikánka, Anglický důstojník, Lidu blíž) předního italského autora. "Láska manželská" je příběhem muže, který hledá náplň života v lásce a umění a když obojí nalézá, shledává, že manželka je mu nevěrná a kniha, kterou napsal, špatná; román je ukázkou autorova umění vnitřní charakteristiky. V povídkách předvádí rozpornost mezi lidskými představami, čím by chtěl člověk být, a skutečností, čím člověk je.
G. K. Chesterton, jeden z nejplodnějších a nejúspěšnějších anglických spisovatelů první poloviny 20. století obohatil detektivní žánr ve svých povídkách o charakteristickou postavu nenápadného katolického kněze Browna, jehož zdravý rozum a železná logika doplněná intuicí a důvěrnouznalostí lidské duše řeší nejrůznější zločiny a tajemné události. Populární seriál detektivních povídek autor uveřejňoval od roku 1910 až do své smrti v roce 1936 a celkem jich napsal čtyřicet osm.
Francouzský název díla má dvojí význam: žárlivost a žaluzie. Vypravěč popisuje opakující se situace tří bělošských majitelů banánových plantáží. Nejmenovaný pozorovatel, manžel ženy zvané A, sleduje setkávání ženy se sousedem Franckem. Nikde není ani zmínka o jejich milostném vztahu, ale je naznačen mnoha detaily. Není zde děj s časovou následností – často časové přeskoky a návraty, rekapitulace. Detailně popisuje opakující se situace. Vše je pozorováno jakoby skrz žaluzie a navzdory objektivnímu popisu událostí naznačuje subjektivní pocit žárlivosti.
Svazek obsahuje tři vnitřně hluboce spjaté novely francouzského spisovatele, vyjadřující jeho životní filosofii. Třebaže jsou dějově zcela samostatné, tvoří podle autorova úmyslu jakousi myšlenkovou trilogii, v níž je opětpoložena základní Vercorsova otázka, v čem spočívá podstata lidství, co činí člověka člověkem. V Nepřirozených zvířatech zabije „otec“ své dítě a vystaví se veřejnému soudu, aby zajistil lidská práva primitivnímu kmeni, který do té doby všichni považovali (mnohým se to dokonce velice hodilo) za opice. V Buřičích zase básník Egmont pěstuje jógu, protože se bouří proti slepé, nevědomé a takřka nepřátelské přírodě v člověku, v sobě samém, a chce ovládat své tělesné funkce, být suverénním pánem svého těla. Daří se mu to, vyhojí si sám gangrénu, dá do pořádku ledviny, ale mozek a vyšší nervové nezvládne. Nemůže orgánem myšlení tento orgán nazírat, ztrácí se sám v sobě, upadá do stavu živočišného nevědomí, čili přestává být člověkem. Rád se k svému lidskému údělu s pomocí lékařů vrací, smiřuje se se stárnutím, nemocemi – s přírodou v sobě –, jen když se mu vrací vědomí sebe sama. V třetí novele Sylva zkoumáme vývoj živočicha – mladé Iištičky – v člověka. Jsme přítomni jejímu zázračnému zrodu a postupnému vývoji k lidskému vědomí, jímž Vercos ilustruje postupný pochod sebepoznávání, jaký lidstvo urazilo v procesu polidšťování za statisíce let.
Výbor z povídek italské nositelky Nobelovy ceny (1875-1936), která v nich s velkým uměním charakterizačním, místy až naturalisticky věrně i zase s vrcholnou poezií zobrazila život sardinských venkovanů, jak je formují životní podmínky, prostředí i jejich osobní vlastnosti.
Umělecky zatím nejdokonalejší román italského neorealisty (nar. 1927) hledá nový pohled na nenové, ale stále ještě zajímající téma citových problémů jeptišky. Aktivním činitelem je tu mladičká novicka, která šla do kláštera jen proto, že se jí to zdálo pro tu chvíli nejvýhodnější. Sama dodá odvahu k seznámení čtyřicetiletému účetnímu, utopenému v jednotvárnosti života, a svým životním elánem jej přiměje k vyvinutí aktivity, k níž by se jinak při své vrozené plachosti nikdy neodhodlal.
Rodné město Řím, jeho život a obyvatelé, drobní každodenní lidé, poskytli dnes nejúspěšnějšímu z italských spisovatelů látku k dlouhé řadě povídek, z nichž je tu čtenáři předkládán výběr. Stejně jako autorovy velké romány i jeho povídky upoutají vyprávěčským uměním, hlubokou analýzou psychologických a citových stavů hrdinů i věrnou kresbou prostředí a rozmanitých pramenů, z nichž prýští lidské radosti i strasti.
Italský autor vypráví o dětech ze vsi zapadlé v pádské deltě, které posilovány členem komunistické strany, založí pionýrský oddíl. Učí se pak žít podle pionýrských zásad, činně se podílejí na boji vesničanů o vyvlastnění pozemků v deltě a projdou zatěžkávací zkouškou své pionýrské statečnosti a zdatnosti při obrovské povodni, která krutě postihne jejich obce. Pro čtenáře od 9 let.
Dvě povídky soudobého italského spisovatele. Obě se odehrávají na Sicílii v dobách rychle se měnící politické situace, první (Vzácní hosté, 1958) v bouřlivých letech 1848–1860 a druhá (Tetička z Ameriky, 1958) na konci druhé světové války a těsně po ní. Výsměchem stíhají politické a názorové chameleonství a vypočítavé chytračení, ať už jsou zobecněny v požitkářském baronovi anebo ke všemu ochotnému fašistovi.
Tematicky pestrý výbor dvou desítek povídek kriticky osvětluje život současné Itálie, stinné stránky buržoazní společnosti, plahočení maloměšťáků a těžký osud chudiny. Autoři: Verga, Pirandello, Alvaro, Jovine, Pratolini, Pavese, Calvino, de Cespedes, Moravia, Viganová, Marotta, Cassola, Rea, Ortesová, d’Agata, Zavattini.
Poutavě psaný utopický román jedná o objevu tropiů, tvorů vývojově stojících mezi lidmi a opicemi, žijících na Nové Guinei. Vzniká otázka, zda jde o lidi či zvířata. Kapitalisté chtějí využít tropiů jako bezplatné pracovní síly a prohlašují je za zvířata. O groteskní vyostření se postará anglický novinář, který zabije mládě, křížence mezi člověkem a tropiem, vymáhá soudní rozsudek pro vraždu a tím demaskuje kapitalistickou společnost.
