Nina Malik Knihy

S uvedením nejúspěšnější inscenace českého polistopadového divadla r. 1991, loutkového provedení Mozartovy opery Don Giovanni se zároveň zrodil i fenomén nového pražského marionetového divadla, jehož dvacetiletí je dokumentováno mj. i množstvím barevných ilustrací.

Již 15. svazek edice Režie, která se stala jakousi galerií současné české divadelní režie. Karel Brožek je s Josefem Kroftou a Karlem Makonjem další z legend českého moderního loutkářství. Náležel k proslulé skupině absolventů nově zřízené Katedry loutkářství DAMU přelomu 50. a 60. let (společně s Jurajem Herzem, Jiřím Srncem, Janem Švankmajerem ad.), v roce 1959 stál na jevišti vedle Jiřího Suchého v Člověku z půdy ve vůbec první inscenaci nového divadla Semafor, podílel se na zrodu černého divadla a na vrcholu 60. let spolupracoval s bratry Radokovými v Laterně magice. Za normalizace se uchýlil k loutkovému divadlu, pracoval na všech našich loutkových scénách, zásadním způsobem přispěl k profilaci plzeňské Alfy a po listopadu 1989 kladenského Lampionu. Jeho rekordní inscenací se stal loutkový Don Giovanni – od roku 1991 dosáhlo toto nastudování pod hlavičkou Národního divadla marionet v Říši loutek 6000 repríz, bylo uvedeno na 90 místech Evropy, Afriky a Asie a dosud jej vyhledalo více než 800 000 diváků. Vytvořil také 35 inscenací na všech profesionálních loutkových scénách na Slovensku a je proto považován za patrona moderního slovenského loutkového divadla.

Z publikace tohoto francouzského kritika a divadelního historika, která vyšla už před více jako 150 lety (první vydání je z r. 1852), citují snad všechny starší i současné práce autorů zabývající se dějinami evropského loutkového divadla. Magninova útlá knížka byla a je dodnes respektovaným pramenem poznání v této oblasti zejména pro svou šíři záběru a shromáždění dosud nepublikovaných literárních pramenů i odkazů na muzejní sbírky. Co však běžného čtenáře na Magninově díle jistě zaujme, je zřetelné okouzlení loutkami vůbec, včetně estetických i etických požadavků na jejich tvorbu.\r\nI když se z Magninova díla i v české loutkářské his­torii hojně citovalo (zejména dr. Jindřich Vese­lý přebíral do své knížky „Z historie loutek evropských“ nejen četné citáty, ale i celé pasáže), s úplným překladem tohoto základního díla světové loutkářské historie se v této publikaci seznamuje český čtenář poprvé.\r\nPrvní díl zahrnuje pohled na loutky ve starověku a středověku, samostatné kapitoly jsou věnovány loutkám v Itálii, Španělsku, Portugalsku a Francii. Na tuto část naváže vydání překladu druhého dílu s přehledem loutkového divadla v Anglii, Německu a severských zemích.

In einem heruntergekommenen Wohnwagen in Norddeutschland entdecken die Ermittler Franka Janhsen und Simon Ackermann eine grausam zugerichtete Frauenleiche. Weitere Todesfälle mit ähnlichen Verletzungen deuten auf einen Sadisten hin, der in der beschaulichen Stadt sein Unwesen treibt.

Auf Federn gebettet. Zum Tode verurteilt. Als Marlis Seelers aus einem Albtraum erwacht, muss sie feststellen, dass die Realität tausendmal schrecklicher ist. Ihr Haus wurde verwüstet und mit Teer beschmiert. Als sie den Wintergarten betritt, stockt ihr endgültig der Atem: In einem Nest aus Federn liegt dort ein totes Liebespaar. Während Chefermittler Simon Ackermann der Spur des plötzlich verschwundenen Ehemanns folgt, durchleuchtet seine junge Kollegin Franka Janhsen die scheinbar heile Welt der Familie Seelers. Dort stößt sie auf einen Strudel dunkler Geheimnisse, der sie unausweichlich anzieht. Denn Franka hat mit ihren eigenen Abgründen zu kämpfen …