Zuska Kepplová je prozaička, jejíž dílo se zabývá životem lidí mimo jejich domovinu, kteří však stále plánují budoucnost. Její debutová próza byla oceněna několika prestižními cenami. Kepplová se ve své tvorbě zaměřuje na témata související s exilovou zkušeností a s přesahy do utváření světa. Její druhý svazek pak přináší dvě novely o expatech.
Skutečný kulturní šok člověk zažije, až když se vrátí domů. Studentka nepraktického humanitního oboru se vrací z nedůležité americké univerzity v kukuřičném poli do malého města na Slovensku. Někdo cizí je v domě.
Dvě novely o expatex – lidech žijících mimo domovinu. Věra a Henryk přicházejí do postkomunistického Československa vysvětlit, jak funguje jeden z údajně nejlepších možných světů. Bill, Zoli a bejby už v takto zařízeném světě – rozprostírajícím se od New Yorku přes Budapešť až k Taškentu – žijí. Přesto však plánují ideální město, lepší místo pro život. Rychlý, hektický život plný zlomů, zklamání, frustrací i drobných radostí... Všichni, přestože se nikdy skutečně nenašli, mají společný cíl: najít a vytvořit si v novém světě bezpečné místo, které by opět mohli nazvat domovem. Patrik Oriešek
Postavy Zusky Kepplovej (1982) sú novodobí nomádi, imigranti s možnosťou kedykoľvek sa vrátiť domov, s možnosťou, ktorá nijako nezmenšuje ich vnútorný nepokoj, nezastavuje ich pátranie po tom, kde a s kým ten domov vlastne je. Knižka, zručne napísaná a hladučko čitateľná, je poctivým pokusom zachytiť zážitky odvážnych dvadsiatnikov, ktorí sa s batôžkom buchiet vybrali do sveta na skusy.