Jaroslav Šanda Pořadí knih (chronologicky)

Proč došlo k vraždě neznámého lyžaře v opuštěných místech leningradského kraje.Kornilov vyjíždí na zapadlou samotu Vladyčkyno,aby zatkl uprchlého trestance.Ale s jeho zatčením souvisí další zločin - vražda muže,která je zdánlivě bez motivu.

Triptych povídek (Jejich pravá tvář, Past, Čtyři dny), z nichž Past je v novelu převedeným libretem stejnojmenného filmu. Všechny povídky, v nichž autor poprvé cele uplatnil svůj marxistický světový názor, jsou namířeny proti nacismu a válce, ať už se odehrávají v Německu let dvacátých, či uprostřed českého odboje proti okupantům anebo v nezadržitelně nastupujícím soumraku hitlerovské říše.

Román známého představitele "sibiřské literární školy" byl poprvné uveřejně pět let po jeho předčasné smrti. Stějně jako v předchozím díle zavádí autor čtenáře do drsných severských končin, kde se setkvávají různí lidé, kteřé utíkají do krajů věčného ledu z "Velké země".V náročné zkoušce charakteru, síly a odvahy však zdaleka ne všichni obstojí. Morálně i lidky slabí jedince padají ke dnu, žijí jako "vágusové", tuláci živořící mimo zákon. Silné osobnosti tu naopak získávají nevídané možnosti pro uplatnění svých schopností. Průzkum nových geologických nalezišť, navazování kontaktů s domorodými chovateli sobů i pronikání civilizace do odlehlých koutů Sibiře se stává novým životním posláním pravých chlapů.

Řím za vlády dvou konzulů. Řím úpadku morálního i hmotného - to je dějiště tohoto románu. Městská spodina a zkrachovalí zemědělci zaplavující Forum Romanum - to je kompars velké hry. Právě o hlasy tohoto komparsu bojují dva kandidáti na konzulský úřad. Tvrdý a bezohledný Fabius a proti němu Hybrida, muž snažící se o skutečné zvelebení města. Rozvíjí se velký zápas, doplněný kulisami starého Říma, umělecky zdobenými paláci s překrásnými zahradami, a špinavými, smrdutými domy pro chudinu. Lidé se srocují, v arénách teče krev... Oslavují herce Frangona, pranýřujícího nemorálnost a vzápětí se sami nechávají podplácet. Jsou najímáni vrahové... Naše oči jsou oslněny barvitým obrazem starého města, vymalovaným s velkou znalostí každodenního života.... celý text

Deset povídek, které Tolstoj napsal v době své emigrace ve Francii a Německu 1918-1923. S jemu vlastní sugestivností podává výpověď o době a lidech. Demaskuje mravní rozklad, přináší studie chorobných duší, náladové skici, stylizované zápisky. Expresivně ztvárňuje dobovou scenerii abizarní tragikomické situace. Dokonale popsané lidské tragédie a marnosti. Děj povídek se odehrává právě v emigraci.

Experimentální román ruského symbolisty nese ty znaky moderní prozaické tvorby, které jsou charakteristické i pro Proustovo a Joyceovo dílo. Postavy se záhadně vynořují z neurčitých obrysů a jednají ve svých rodinných a společenských poměrech, k jejichž fantaskně uhrančivému vylíčení byl autor inspirován Petrohradem r. 1905, nezdařeným revolučním pokusem i svým duševním stavem, vyprovokovaným nešťastnou láskou. Překladatel vzal za základ berlínské vydání z r. 1922, pro něž Belyj původní román přepracoval a zkrátil o třetinu.