Eduard Goldstücker Knihy

Paměti světoznámého rakouského autora jsou jednou z jeho nejlepších a nejdůležitějších knih, ale i jedním z pramenů pro pochopení novodobé evropské kultury. V knize jsou zachyceny formou očitého svědectví všechny nejdůležitější události novodobé evropské historie, atmosféra jejích měst a setkání s desítkami nejvýznamnějších evropských osobností.

Poslední autorovo dílo. Pět kapitol této knihy, v níž přítel Franze Kafky a vůdčí osobnost pražských německy píšících autorů vypráví a vzpomíná, výrazně přesahuje běžnou hranici memoárové literatury a stává se svéráznou literárně historickou prací. Je to kniha poutavá a zároveň faktograficky, tak bohatá, že pro české čtenáře zůstává neocenitelným průvodcem pro pražské německé literatuře. V Pražském kruhu plasticky ožívají lidské a literární osudy nejen nejznámějších protagonistů (Kafka, Werfel, Rilke, Brod), ale i osobností tří, čtyř předcházejících generací (od Marie von Ebner-Eschenbach až po H. Saluse, F. Adlera, V. Hadwigera, P. Leppina a O. Wienera). Brodovu knihu uvádí studie jednoho z našich největších znalců pražské německé literatury prof. Eduarda Goldstückera, který měl příležitost se s autorem Pražského kruhu osobně poznat.... celý text

Kniha vzpomínek předního germanisty, literárního teoretika a diplomata-jednoho z nejvýraznějších představitelů čs. levicové inteligence. V knize autor přibližuje své dětství na východním Slovensku, gymnaziální léta v Košicích i období studií na filozofické fakultě v Praze, kde se formuje jako germanista i levicový intelektuál. Máme možnost nahlédnout do životních osudů výjimečné osobnosti, která vždy stála za svými životními postoji. Profesor Goldstücker byl nejen uznávaným kafkologem, ale i vůdčí osobností Pražského jara. Po své druhé emigraci působil na předních světových univerzitách a definitivně se vrátil domů až v roce 1991. Kniha je v závěru opatřena doslovem jeho dlouholeté přítelkyně spisovatelky Lenky Reinerové.

Témata knihy: Řízení jako součást duchovní kultury Češi a Němci (Český management v německé firmě) Jací jsme – my Češi Nedorozumění v komunikaci – ve vědě a řízení Nedorozumění v komunikaci – v umění a utopiích O rozhodování, etice a odpovědnosti Formalizace v řízení Osobnost manažera Kontinuita a diskontinuita v řízení Úspěch v řízení

Na téma Franz Kafka - články a studie. Kniha "kafkologa" Eduarda Goldstuckera nás seznámí se stěžejními okamžiky života německy píšícího, ale v Praze po většinu života žijícího autora Franze Kafky. Jedná se o první českou knížku o Kafkovi, z článků a studií autora, vzniklých v několika měsících v roce 1963. 108 stran, 8 stran obrazových příloh.

Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69 zahrnuje příspěvky významných českých myslitelů druhé poloviny dvacátého století, jako jsou Milan Kundera, Karel Kosík a Robert Kalivoda. Od konce padesátých let se tento kulturní týdeník snažil o znovuzačlenění české kultury do evropského kontextu, což se podařilo až na konci šedesátých let. LN se staly jedním z nejlepších evropských časopisů svého druhu, přestože je četlo jen málo lidí. Jejich proslulost však stále rostla, dokud nebyly umlčeny sovětskými tanky. Na podzim 1990 A. J. Liehm požádal Kunderu o příspěvek pro česko-slovenskou Lettre. Kundera se zpočátku zdráhal, protože měl pocit, že nemá co nabídnout. Přiznal, že napsal mnoho textů o českých tématech, ale považoval je za příliš apologetické. Zmínil, že má sedm esejů, které by chtěl přeložit do češtiny, ale odkládal to. Nakonec si vzpomněl na Literární noviny z druhé poloviny šedesátých let, které měly obrovský vliv na kulturní a politický diskurs. Vzpomněl si na snahu založit deník Lidové noviny, kde by Kosík a Liehm mohli vytvořit jeden z nejlepších časopisů v Evropě. Po ruské invazi však k tomu nedošlo a Kundera odešel do exilu. Jeho emigrace byla pokračováním cesty za stejným cílem. Na oslavu, kterou by rád navštívil, posílá alespoň sedm písmen jako symbol štěstí.

Tento společenskokritický román, podávající obraz úpadku a pádu rakousko-uherské monarchie, patří k nejvýznamnějším dílům rakouské literatury minulého století. Jeho historický rámec tvoří doba od bitvy u Solferina až po rok 1916, kdy umírá stařičký mocnář František Josef. V osudechtří generací pošlechtěné vojenskobyrokratické rodiny Trottů evokuje autor dobu, kdy hlavní město říše zářilo leskem a vojenskými parádami, při nichž se ozýval břeskný marš. Z lesku se však postupem doby stává pozlátko, nastává doba rozpadu hodnot, zdánlivá idyla je rušena stále silnějšími hlasy pokrokových hnutí ohlašujících budoucnost, která převratně zasáhne starý odumírající svět. Vojenský marš zaznívá stále méně břeskně, až je z něho jen napůl ozvěna, napůl vzpomínka z onoho světa. Román „Pochod Radeckého“ slučuje v sobě velmi zvláštním způsobem prvky zdánlivě nesourodé, jako je nostalgie a ironický odstup, melancholie a humor, láska a kritika. Je silným čtenářským zážitkem, jako trvalý umělecký obraz agónie jedné epochy, kterou historie odsoudila k zániku.

Známý biblický příběh použil autor jako základ pro variace na téma pravda a moc. Král Šalamoun po svém nástupu na trůn ustavil komisi, jejímž úkolem je historicky zhodnotit vládu jeho předchůdce a otce, krále Davida a potvrdit pravoplatnost Šalamounova nástupnictví. V čele komise stojí historik Étan. Studium pramenů postupně odhaluje temné pozadí některých Davidových činů a postupů, jimiž se dostal k moci, a před Étanem vyvstává problém, který v nejrůznějších obměnách museli řešit intelektuálové v totalitních režimech našeho věku: Má napsat zprávu pravdivou a vystavit se tak královu hněvu a téměř jistému trestu, anebo má svůj smysl pro pravdu a hlas svědomí umlčet a napsat to, co od něho vládnoucí moc očekává? Německý spisovatel Stefan Heym je i českým čtenářům dobře znám především jako autor slavného válečného románu Křižáci na západě. Zpráva o králi Davidovi vyšla v německém jazyce poprvé v roce 1972, ale české vydání bylo před rokem 1989 z pochopitelných důvodů nemyslitelné.

Kniha diplomata, germanisty, kafkologa, vůdčí postavy Pražského jara 68 a vysokoškolského pedagoga na předních světových univerzitách je volným pokračováním první části Vzpomínky 1913-1945.

Dílo rozhodujícího významu pro historii německé i světové prózy. Kniha je jedním z prototypů romantického románu v dopisech, založeným na prostě klasické zápletce. Hrdina miluje ženu svého přítele a protože nevidí východisko ze situace, která hu nutí volit mezi láskou a přátelstvím, rozhodne se zemřít. Vybral si jako hrdinu člověka své doby, představitele mladé buržoazie, který ve snaze dosáhnout svobody naráží na překážky v podobě feudálního stavovského zřízení.

Thornton Wilder je z velké generace amerických romanopisců, kteří vstupovali do literatury ve dvacátých letech. Jeho novela Most Svatého Ludvíka krále, která vyšla v roce 1927, vzbudila mezi čtenáři obrovský ohlas, během jediného měsíce se objevilo šest dalších vydání. Autor se ve své novele volně inspiroval dílem Prospera Mériméa Kočár svátosti oltářní. Rámcový příběh o neštěstí, které se událo v osmnáctém století nedaleko peruánského města Limy, je pro Wildera výchozím bodem k zamyšlení nad věčnou otázkou, co určuje běh lidského života.

Vyvrcholení Frischova celoživotního tématu, jímž je selhávání technicky vzdělané civilizace a jejích příslušníků v mezilidských vazbách, citech a v lásce. Hlavní hrdina, cynický architekt, se skrze milostný vztah dostává do víru událostí, jejichž podivuhodný vývoj jako by byl ovládán osudem, podobně jako v antických dramatech (obzvláště v Sofoklově Oidipovi). Tato zkušenost vytrhává inženýra z jeho technicistního vnímání světa, ovšem za vysokou cenu.... celý text

Román vypráví o procesu zrání mladého muže v samostatného člena společnosti v duchu humanistických ideálů německé klasiky. V knize se čtenář setkává se silnými charaktery protagonistů, kteří v krizových okamžicích života jsou přísní k sobě, zocelují se odříkáním a kázní, zachraňují se tvořivou prací a službou bližnímu. Na cestě k dospělosti prochází hlavní hrdina školou života – odrůstá rodičovskému domu, musí se osvědčit v povolání, hledá životní vzory a potkává svou velkou lásku. Autor jako zanícený vyznavač klidného vývoje společnosti kreslí před očima čtenářů obraz harmonického světa a snaží se vštípit jim touhu po klidném, činorodém životě v souladu s přírodou a mravními principy. Sebevzdělávání a zapojení člověka do řádu přírody a společnosti je základním tématem autorova výchovného úsilí.

Tato novela líčí podle staré kroniky ze 16. století tragický příběh obchodníka s koňmi. Stala se mu křivda od vrchnosti a on se snaží získat spravedlnost násilným způsobem. Za svou vzpouru zaplatí životem. Doslov napsal Eduard Goldstücker.

Román německého spisovatele řeší problém „zločinu a trestu“ na příběhu soudního rady Sebastiana, který se v mládí dopustil z řevnivosti těžkého provinění na nadaném spolužákovi a je pak stíhán výčitkami svědomí. Hluboká psychologická analysa, připomínajíci velké umění Dostojevského a Gogola, a mistrné zachycení školského prostředí činí z románu jedno z vrcholných autorových děl. Předmluvu napsal Eduard Goldstücker.

Sbírka veršů německého básníka (1871-1914), jež se v jeho vlasti dočkaly desítek vydání. Budí obecný zájem i mimo ni svou groteskní komikou a virtuozitou, s níž ve zdánlivých nesmyslech útočí na zmechanizování života a zevšednění světa.

Výbor z veršů. Vybrané básně německého novoromantického spisovatele (1877–1962), vyznamenaného Nobelovou cenou v roce 1946. Proti době a úpadku lidství, ústícího až ve válečné vraždění, staví ve svých verších štít víry v člověka, přesvědčení, že „člověk snad není pouze poněkud rozumné zvíře, nýbrž dítě bohů, určené k nesmrtelnosti“.

Svazek přináší poprvé do češtiny přeložený poslední a první text románů o Vilému Meisterovi. Široce rozpřádaný, vsunováním samostatných novel často přerušovaný děj románu má četné rysy autobiografické, je bohatou studnicí poznání autorovy životní filosofie i úžasné šíře jeho vědomostí a životních zkušeností. Zaujme i zachycením charakteristických rysů doby a zamyšleními umělce a myslitele nad neodvratně přicházející proměnou společenského řádu a jejími důsledky pro vnitřní život člověka i jeho vztah k okolí a světu.

Nádherná a jedinečná kniha fotografií Prahy od významného slovenského fotografa Karola Kállaye doprovázených úryvky a citáty z Kafkových dopisů.