Eduard Goldstücker Pořadí knih

Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69 zahrnuje příspěvky významných českých myslitelů druhé poloviny dvacátého století, jako jsou Milan Kundera, Karel Kosík a Robert Kalivoda. Od konce padesátých let se tento kulturní týdeník snažil o znovuzačlenění české kultury do evropského kontextu, což se podařilo až na konci šedesátých let. LN se staly jedním z nejlepších evropských časopisů svého druhu, přestože je četlo jen málo lidí. Jejich proslulost však stále rostla, dokud nebyly umlčeny sovětskými tanky. Na podzim 1990 A. J. Liehm požádal Kunderu o příspěvek pro česko-slovenskou Lettre. Kundera se zpočátku zdráhal, protože měl pocit, že nemá co nabídnout. Přiznal, že napsal mnoho textů o českých tématech, ale považoval je za příliš apologetické. Zmínil, že má sedm esejů, které by chtěl přeložit do češtiny, ale odkládal to. Nakonec si vzpomněl na Literární noviny z druhé poloviny šedesátých let, které měly obrovský vliv na kulturní a politický diskurs. Vzpomněl si na snahu založit deník Lidové noviny, kde by Kosík a Liehm mohli vytvořit jeden z nejlepších časopisů v Evropě. Po ruské invazi však k tomu nedošlo a Kundera odešel do exilu. Jeho emigrace byla pokračováním cesty za stejným cílem. Na oslavu, kterou by rád navštívil, posílá alespoň sedm písmen jako symbol štěstí.

Eduard Goldstücker, eigentlich Jizchak Jakob Schalom ben Jozef, hat als tschechoslowakischer Jude und Intellektueller Hoffnungen und Schrecken des 20. Jahrhunderts durchlebt. Vor den Nazis flüchtete er 1939 nach England, seine Familie wurde ermordet. 1945 zurückgekehrt, wurde der prominente Diplomat zur Zielscheibe des Antisemitismus stalinistischer Prägung. Nach langer Haftstrafe gab er als Germanist an der Prager Karls-Universität Anstöße zu einer freien Würdigung Franz Kafkas; im „Prager Frühling“ engagierte er sich für den Wandel. Von 1969 bis 1990 erneut im Exil, begriff er schließlich seine jahrzehntelange Hingabe an den Kommunismus als einen Irrglauben. Die Gespräche mit Eduard Schreiber brachen mit Goldstückers Tod im Oktober 2000 ab und sind so kritische Bilanz seines bewegten Lebens. Eduard Goldstücker spannt den Bogen von seiner Kindheit in Podbiel und Kosice - über das Prag der 30er Jahre und das Exil, die Slánský-Prozesse und den „Prager Frühling“ - bis nach der „Samtenen Revolution“ von 1989.

Kniha diplomata, germanisty, kafkologa, vůdčí postavy Pražského jara 68 a vysokoškolského pedagoga na předních světových univerzitách je volným pokračováním první části Vzpomínky 1913-1945.

Kniha vzpomínek předního germanisty, literárního teoretika a diplomata-jednoho z nejvýraznějších představitelů čs. levicové inteligence. V knize autor přibližuje své dětství na východním Slovensku, gymnaziální léta v Košicích i období studií na filozofické fakultě v Praze, kde se formuje jako germanista i levicový intelektuál. Máme možnost nahlédnout do životních osudů výjimečné osobnosti, která vždy stála za svými životními postoji. Profesor Goldstücker byl nejen uznávaným kafkologem, ale i vůdčí osobností Pražského jara. Po své druhé emigraci působil na předních světových univerzitách a definitivně se vrátil domů až v roce 1991. Kniha je v závěru opatřena doslovem jeho dlouholeté přítelkyně spisovatelky Lenky Reinerové.

Thornton Wilder je z velké generace amerických romanopisců, kteří vstupovali do literatury ve dvacátých letech. Jeho novela Most Svatého Ludvíka krále, která vyšla v roce 1927, vzbudila mezi čtenáři obrovský ohlas, během jediného měsíce se objevilo šest dalších vydání. Autor se ve své novele volně inspiroval dílem Prospera Mériméa Kočár svátosti oltářní. Rámcový příběh o neštěstí, které se událo v osmnáctém století nedaleko peruánského města Limy, je pro Wildera výchozím bodem k zamyšlení nad věčnou otázkou, co určuje běh lidského života.

Podtitul: Vzpomínky jednoho Evropana Své paměti napsal významný rakouský prozaik v brazilském exilu krátce před svou smrtí. Zachytil v nich neopakovatelný svět Rakouska-Uherska před první světovou válkou, řadu významných evropských kulturních osobností, atmosféru let dvacátých a tíživý soumrak let třicátých po nástupu Hitlera k moci. Druhé vydání čtenářsky úspěšné knihy vychází v nové grafické úpravě. Překlad Eva Červinková.

Témata knihy: Řízení jako součást duchovní kultury Češi a Němci (Český management v německé firmě) Jací jsme – my Češi Nedorozumění v komunikaci – ve vědě a řízení Nedorozumění v komunikaci – v umění a utopiích O rozhodování, etice a odpovědnosti Formalizace v řízení Osobnost manažera Kontinuita a diskontinuita v řízení Úspěch v řízení

Nádherná a jedinečná kniha fotografií Prahy od významného slovenského fotografa Karola Kállaye doprovázených úryvky a citáty z Kafkových dopisů.

Známý biblický příběh použil autor jako základ pro variace na téma pravda a moc. Král Šalamoun po svém nástupu na trůn ustavil komisi, jejímž úkolem je historicky zhodnotit vládu jeho předchůdce a otce, krále Davida a potvrdit pravoplatnost Šalamounova nástupnictví. V čele komise stojí historik Étan. Studium pramenů postupně odhaluje temné pozadí některých Davidových činů a postupů, jimiž se dostal k moci, a před Étanem vyvstává problém, který v nejrůznějších obměnách museli řešit intelektuálové v totalitních režimech našeho věku: Má napsat zprávu pravdivou a vystavit se tak královu hněvu a téměř jistému trestu, anebo má svůj smysl pro pravdu a hlas svědomí umlčet a napsat to, co od něho vládnoucí moc očekává? Německý spisovatel Stefan Heym je i českým čtenářům dobře znám především jako autor slavného válečného románu Křižáci na západě. Zpráva o králi Davidovi vyšla v německém jazyce poprvé v roce 1972, ale české vydání bylo před rokem 1989 z pochopitelných důvodů nemyslitelné.